Mišpule (Mespilus germanica) – mišpule obecná

Extenzivní druh jádrového ovoce, který má pro vzrůst, květy a podzimní zbarvení pozoruhodnou okrasnou hodnotu.

• Stanoviště: slunné až polostinné polohy; teplá, též vápenitá půda
• Výška: 3 až 5 m
• Prostor stanoviště: 9–25 (36) m²
• Doba kvetení: konec května
• Množení: roubováním, hříženci nebo dřevitými řízky

Mišpule z čeledi růžovitých (Rosaceae) je v zahradách jen zřídka pěstovaný druh jádrového ovoce. Dříve byla u nás vysazována tak často, případně zplaněla, že Carl von Linné se domníval, že je v Německu původní, a dal jí druhové jméno germanica. Rozšíření z původního území mezi Kaspickým a Černým mořem probíhalo přes Malou Asii a Řecko do západní a střední Evropy.

Mišpule roste pomalu, spoře a vytváří malebnou korunu. Mladé výhony šedé až černé barvy jsou chlupaté, starší větve a kmínky často zkroucené. Kůra se snadno odlupuje.

Koncem května se objevují jednotlivé květy. Ty mají 3–5 cm dlouhé, úzké kališní lístky, jsou bělavé, nevonné a dekorativní. Pozdní kvetení a samoopylení jsou zárukou pravidelných sklizní, které mohou dosahovat až 30 kg na strom.

Protáhlé listy s vnořenými žilkami jsou na svrchní straně tmavozelené, naspodu světlejší a před opadem se zbarvují. Společně s hojnými plody skýtají hezky působící vzhled.

Převážně kulovité plody s mírně drsnou slupkou se zbarvují od zelené do hněda. Na plodech až 7 cm velkých jsou nápadné kališní listy nad prohloubeným květním lůžkem.

Zprvu světle zelená, později ztmavlá dužnina je jedlá za syrova teprve tehdy, až změkne mrazem nebo několikátýdenním skladováním po sklizni. Trpká chuť se ztrácí a vytváří se svíravé, nasládlé a mírně nakyslé aroma. Mišpule slouží ponejvíce k přípravě želé a cukroví, často společně s dalšími plody.

Nároky na půdu jsou nepatrné; lepší jsou teplejší polohy, stromu se však daří i v polostínu. Při výsadbě je třeba počítat s prostorem 9–25 m².

Řez provádíme zpočátku tak, jak je obvyklé u jádrovin; později pouze prosvětlujeme a nesnažíme se o žádné pravidelné tvarování koruny. Zpracování půdy je libovolné a hnojení většinou není potřeba.

Sklizeň probíhá začátkem listopadu. Plody se skladují v jedné vrstvě, stopkou nahoru. Škůdci nehrají prakticky žádnou roli. Množení se provádí většinou očkováním na podnože hrušní nebo hlohu.

Mišpule se všeobecně označují jako mišpule německá (Mespilus germanica), bez udání odrůdy, ačkoli ty existují. Sortimenty západní Evropy uvádějí odrůdy ‚Holandská velkoplodá‘, ‚Nottingham‘, ‚Královská‘ a ‚Kernlose – Bezjaderná‘.

Podrobnější popis tohoto druhu najdete v samostatném článku Mišpule německá (Mespilus germanica).

Mišpule patří mezi méně známé ovocné druhy a sama si vystačí s málem. U ostatních ovocných rostlin v zahradě se hodí univerzální hnojivo.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití