Lichořeřišnice (Tropaeolum)

Rychle rostoucí letnička s výraznými květy a štítovitými listy. Hodí se na záhony, do truhlíků i jako půdopokryvná nebo převislá rostlina.

Stanoviště: slunné, chráněné, lehká a propustná půda
Výška: 20–300 cm podle druhu
Doba kvetení: červen–říjen
Množení: výsevem
Použití: truhlíky, záhony, zídky, půdopokryvná, převisy, jedlá ozdoba

Rod Tropaeolum zahrnuje kolem 80 druhů rostlin původem z Jižní Ameriky. V zahradnictví se u nás nejčastěji pěstuje jako nenáročná letnička s dekorativními květy a bohatým olistěním.

Využívá se i v přírodní medicíně a v kuchyni. Listy, květy i semena jsou jedlé.

Pěstování

Lichořeřišnice nejlépe roste na slunném místě v lehké, spíše chudší půdě. V příliš výživné půdě tvoří mnoho listů, ale málo květů. Nepotřebuje hnojení, postačí občasná zálivka během suchého období. Je citlivá na přemokření – zejména v nádobách je důležité zajistit odtok vody.

Výsev se provádí přímo na stanoviště koncem dubna až v květnu, jakmile pomine nebezpečí mrazů. Semena se sází cca 2 cm hluboko, klíčí rychle a mladé rostliny rychle obrůstají prostor.

Vybrané druhy a formy

Každý z těchto druhů lze využít jiným způsobem. Převislé formy do závěsných nádob, plazivé na zakrytí svahů, kompaktní do okenních truhlíků.

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)

Nejčastěji pěstovaný druh, bujně rostoucí, výhony až 3 metry dlouhé. Květy v odstínech žluté, oranžové, červené. Existují i kompaktní kultivary vhodné do truhlíků.

Lichořeřišnice menší (Tropaeolum minus)

Kompaktní, nižší formy s menšími listy, vhodná do květináčů a nízkých okrajových výsadeb. Kvete intenzivně a dlouho.

Lichořeřišnice kanárská
(Tropaeolum peregrinum)

Liánovitá rostlina s členitými listy a sytě žlutými květy se třepenitými okvětními plátky. Potřebuje oporu, kvete později než ostatní druhy.

Jedlá a léčivá rostlina

Lichořeřišnice se kromě okrasného využití uplatňuje i v kuchyni a bylinné léčbě. Květy i listy mají lehce pikantní chuť a využívají se do salátů nebo jako ozdoba pokrmů. Semena lze naložit jako „kapary“. Rostlina má antiseptické účinky a podporuje imunitu.

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík

Závěrečné doporučení Dodržujte pravidlo, že méně hnojení je někdy lepší než příliš mnoho. Někteří naši zákazníci hlásili skvělé výsledky, i když během sezóny použili Hnojík pouze jednou. Je důležité nenechat se unést nadšením z bujného růstu rostlin. Typickým problémem je, že při častém hnojení například paprik každý týden dochází k nadměrnému přísunu dusíku, který rostliny investují do růstu listů a stonků na úkor květů a plodů. Výsledkem mohou být rostliny s velkými listy, ale bez plodů, což jsme již u dvou zákazníků viděli. Podobně, přílišné hnojení kořenové zeleniny, jako jsou cibule nebo mrkev, může vést k bujným naťím, ale malým hlízám, což určitě není váš cíl.