Kdouloň obecná (Cydonia oblonga)
Ovocná dřevina vysoké užitkové a okrasné hodnoty; používá se i jako slabě rostoucí podnož pro hrušně.
Stanoviště: v teplé poloze; kdouloň není náročná na půdu, ale nesnáší zamokřené a silně vápenité půdy.
Výška: 3-5 (8) m
Plocha pro rostlinu: 9-25 (36) m²
Doba kvetení: konec května
Množení: jako podnož kopčením, velkoplodé odrůdy očkováním
Kdouloň z čeledi růžovitých (Rosaceae) je zajímavá, ne však běžná ovocná dřevina. Dříve se vysazovala častěji nežli dnes. Větší význam má v Rusku, v Turecku, v balkánských zemích a pěstuje se také v zámoří.
Aby se nepoškodily kořeny podnože, které rostou blízko pod povrchem, má se půda obdělávat pouze mělce. Dobře se osvědčuje přikrytí půdy organickým materiálem. Hnojí se jen při zjištěném nedostatku hlavních živin, přičemž dávka čistého dusíku na počátku vegetace nemá být vyšší než 6 g/m². Zálivka je nejúčinnější v době nejsilnějšího vývinu plodů, tedy od srpna do poloviny září.
Sklizeň: Jakmile asi od poloviny října spadnou první plody, je čas ke sklizni. Zralé plody jsou zlatožluté a intenzivně voní. Ne zcela vybarvené a nazelenalé plody se ponechávají déle na stromě, aby zežloutly. Časněji se sklízejí plody, které se mají dále přepravovat. Při pozdnější sklizni dužnina mírně hnědne, avšak tím se neomezuje použitelnost plodů.
Popis jablkovitých (A) a hruškovitých (B) odrůd kdouloně
| Odrůda | Tvar plodu | Velikost plodu | Vzrůst | Sklizeň | Chuť | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 'Bereczki' (B) | Hruškovitý | Velký až velmi velký | Silný, vzpřímený | Dobrá, raná | Jemná, aromatická | Náročná na teplo, dužnina vařením červená |
| 'Champion' (B) | Hruškovitý | Středně velký | Středně silný, vzpřímený | Dobrá, velmi raná | Mírná, příjemná | Teplé polohy, poměrně mrazuvzdorná |
| 'Konstantinopeler' (A) | Jablkovitý | Středně velký až velký | Středně silný, široký | Dobrá, raná | Aromatická | Robustní, poněkud citlivá na mráz |
| 'Portugalská kdoulon' (A) | Jablkovitý | Velký | Silný, vzpřímený | Uspokojivá | Mírná, velmi dobrá, vařením červená | Nenáročná, dužnina poměrně mrazuvzdorná, dužnina zůstává bílá |
| 'Leskovacká kdoulon' (A) | Jablkovitý | Velký až velmi velký | Silný, široký | Velmi dobrá, raná | Příjemně kořenitá | |
| 'Ronda' (B) | Hruškovitý | Velký | Silný až velmi silný | Velmi dobrá, raná | Výrazná | Výborná pro šťávy |
| 'Vranja' (B) | Hruškovitý | Velký | Silný, keřovitý | Velmi dobrá | Sladkokyselá | Méně choulostivá, dlouho uchovatelná |
Kdouloň častěji roste jako planý nebo pěstovaný keř nežli jako strom. Může se dožít věku 50 i více let. Původní formy pocházejí z Kavkazu, Turkestánu a ze severního Íránu. Staří Řekové nazývali kdouloň „kydonijské jablko“, protože plody dováželi z oblasti Kydonie na Krétě. Odtud se odvozuje dnešní rodové jméno Cydonia. V antické mytologii, při svatebních obřadech a v léčitelství měla kdoule od pradávna významné místo.
Listy: vejčité až oválné, kožovité, celokrajné a na rubu plstnatě chlupaté.
Květy: světle růžové až růžové s tmavšími žilkami, velké (5-7 cm), jednotlivě postavené, vonné, často vyhledávané včelami.
Plody se využívají hlavně k přípravě kompotů, marmelád, želé, ovocných past a kandovaného ovoce. Vytlačená šťáva je sice trpká a kyselá, ale pro směšování s jinými ovocnými šťávami je velmi vhodná. Počáteční růst po výsadbě bývá silný, postupem času se však zeslabuje. Plná sklizeň začíná od osmého roku. Ze stromu lze sklidit 40 kg a více plodů.
Nároky na stanoviště: Kdouloň sice roste i na méně úrodných a sušších půdách, ale nejlépe se jí daří na teplých a přiměřeně vlhkých místech. V půdách zamokřených a bohatých na vápno trpí chlorózou. Dřevo špatně snáší silné zimní mrazy, proto je důležitá chráněná poloha. Rostlina poškozená mrazem však dobře regeneruje.
Choroby a škůdci
- Monilie napadá květy, mladé listy a plody, způsobuje jejich odumírání. Důležité je odstraňování postižených orgánů.
- Hnědnutí listů se postupně rozšiřuje a na podzim postihuje i plody.
- Škůdci: Na počátku vegetace mohou kdouloně napadnout housenky drobných motýlů a v době kvetení mšice. Červivost plodů je vzácná.
Pěstování: Při výsadbě stromu je nutno počítat s plochou 9-25 m². Osamocená rostlina je většinou dostatečně plodná, ale cizosprášením s jinou odrůdou se výnos zvyšuje. Řez je potřebný jen zpočátku pro utváření volné kostry hlavních větví. Koruna se vytvoří dobře bez větších zásahů a později postačuje občasný prosvětlovací řez.
