kapusta
Obsah
Kapusta - základní informace
(Brassica oleracea)
Kapusta je název pro brukvovitou/košťálovou zeleninu. Známe několik druhů, zejména: kapusta hlávková, kapusta růžičková, dále do této skupiny patří i zelí hlávkové, brokolice, květák, kadeřávek apod.
Hlávková kapusta tvoří hlávky, podobně jako zelí. Tyto hlávky nejsou tolik kompaktní jako u zelí a jsou kadeřavé.
Růžičková kapusta tvoří malé kapustičky, které jsou velmi křehké, vhodné na dušení nebo do polévek.
Všechny druhy kapusty jsou velmi zdravé, neboť obsahují vitamíny skupiny B, C, E a K a stopové prvky vápník, hořčík, selen, draslík, síra, hořčík a sodík.
Zajímavost
Kromě výše uvedených existuje i tzv. okrasná kapusta, která má kudrnaté listy, které jsou všechny nebo uprostřed zbarvené. Může mít červenou, fialovou, bílou barvu, ale může být i vícebarevná. Většina okrasných kapust se dá konzumovat. Barvy se ale vyjeví až po zmrznutí, a to již konzumaci nedoporučujeme, byla by to také škoda – kapusta pak udělá parádu na zahradě až do zimy.
Historie pěstování
Kapusta je starou plodinou pěstovanou již od starověku. Prokazatelně ji pěstovali staří Egypťané, pravděpodobně i Řekové a Římané. Ti všichni pěstovali kapustu, která se z dnešních odrůd nejvíce podobá hlávkové kapustě.
Ve středověku se kapusta rozšířila po celé Evropě, s kolonizačními výpravami se dostala i do Asie a Ameriky. Ačkoliv dnes se pěstuje téměř po celém světě, Evropa určitě hraje prim, a to nejen v pěstování, ale i ve šlechtění nových kultivarů.
Jak pěstovat kapustu
Kapustu si na své zahradě může vypěstovat každý, je dost odolná, vydrží i mráz až do – 15 °C.
Kapusta sazenice
Kapusta se pěstuje ze sazenic spíše než z vlastních semen. Sazenice nakupujte zdravé, se sytě zelenými listy, bez známek chorob nebo škůdců.
Kapusta se obvykle vysazuje od druhé poloviny března, ale to jen za předpokladu, že máte otužilé sazenice. Vysazujte je do hlinito-písčité propustné půdy, protože na těžkých půdách sice naroste, ale trvá to déle.
Sazenice sázejte do sponu 40 x 40 cm. Důkladně zalijte a můžete i přihnojit první dávkou hnojiva.
Pozdní odrůdy kapusty se dají sázet ještě v červnu, sázejte ale raději do sponu 50 x 50 cm.
Další péče
Kapusta potřebuje zalévat zejména během června, kdy se nejvíce vyvíjí. Záhon nesmí nikdy zcela vyschnout. Také potřebuje hnojení.
Záhony s kapustou také potřebují okopávat a odplevelovat, a to zejména kvůli tomu, aby plevel neodebíral kapustě potřebné živiny, okopávání je zase důležité, aby se do půdy vsakovala dešťová voda. Ostatně pokud kapustu musíte zalévat kvůli dlouhodobému suchu, vyplatí se shromažďovat dešťovou vodu a tou zalévat.
Sklízení kapusty
Kapustu je nejlépe sklízet během září/října, dokud nepřijdou první mrazíky. I když mráz vydrží, špatně by se pak skladovala. Sklízíme opatrně, vyrýváme kapustu i s kořenem, který jen nahrubo očistíme. Pokud budeme kapustu skladovat ve sklepě, kořen neodstraňujeme, abychom poraněním do hlávky nezanesli nějaké choroboplodné zárodky.
Uskladnění kapusty
Kapustu skladujeme v temnu a chladu, ideální je sklep, garáž apod. V tom případě ponecháváme kořeny. Menší množství kapusty můžeme skladovat v lednici, tehdy kořeny odstraníme z důvodu nedostatku místa.
Kapusta se dá na zimu i zamrazit – viz dále.
Choroby a škůdci kapusty
Kapusta je ohrožena chorobami a škůdci stejně jako ostatní košťáloviny. Z chorob je to zejména nádorovka kapustová, ze škůdců pak bělásek zelný, dřepčík zelný, mšice zelná nebo můra zelná.
Nádorovka kapustová je nemoc napadající kořeny. Kořeny jsou v důsledku choroby slabé, kapusta špatně vyživovaná a zakrňuje. Nejlepší prevencí je kupovat zdravou sadbu, dodržovat rozestupy mezi rostlinami a přidávat do půdy vápno, pokud není dostatek vápníku.
Bělásek zelný – napadá všechny košťáloviny, samička klade stovky vajíček ze spodních stran listů. Když se chcete vyhnout postřiku, nezbývá než rostliny důkladně prohlížet a vajíčka mechanicky likvidovat. Pomůže také přilákat do zahrady hmyzožravé ptáky.
Dřepčík zelný – je drobný brouček 2,5 mm velký, samotní brouci jsou neškodní, ale samička klade vajíčka na spodní strany listů, larvy listy požírají, vyžírají okénka. Opět jako u běláska platí mechanické ničení vajíček, přilákání hmyzožravých ptáků do zahrady. Postřiky jsou možné (Karate Zeon aj.), ale musíte dbát na to, aby neškodily ostatním živočichům.
Mšice zelná – opět malý hmyz, 2 až 2,5 mm, samičky požírají listy, na spodních stranách listů najdeme kolonie mšic. Mšicemi se živí například slunéčko sedmitečné a další hmyz, proto je dobré mít na zahradě hmyzí domeček.
Můra zelná – můra sama o sobě neškodí a je docela hezká (šedá s výrazným W na křídlech), ovšem klade vajíčka do košťálovin a housenky pak vyžírají díry a nechávají za sebou trus. Napadené rostliny již těžko zužitkujete. Postřik na tak velkou můru je téměř zbytečný, lepší je přilákat do zahrady ptáky a hmyzožravý hmyz, nebo sbírat vajíčka ručně.
Využití kapusty v kuchyni
Nejprve se seznámíme s tím, jak zmrazit kapustu, protože to je jedna z možností, jak si ji uchovat na zimu plnou vitamínů. Kapustu nikdy nezmrazujeme čerstvou, syrovou. Je potřeba ji povařit, aby zmenšila svůj objem. Nebojte se ztráty vitamínů, povaření stačí pár minut. Pak necháme kapustu okapat a vychladnout, plníme do mrazicích sáčků nebo krabiček tak, abychom měli potřebnou dávku po ruce, až budeme rozmrazovat a dále zpracovávat.
Recepty z kapusty
Kapustové karbanátky – budete potřebovat: 1 kapustu, 400 g mletého masa, 2 vejce, sůl, pepř, provensálské koření, cibuli, strouhanku, 3 stroužky česneku a olej na smažení. Postup: Kapustu nakrájíme na větší kousky a uvaříme. Potom scedíme, umeleme nebo nakrájíme nadrobno. Přidáme mleté maso, nadrobno nasekanou cibuli, utřený česnek, sůl, pepř, provensálské koření, vejce a na zahuštění strouhanku. Vypracujeme těsto, které drží pohromadě. Z těsta tvoříme malé kuličky nebo placičky, které smažíme v přiměřené vrstvě oleje. Podáváme s vařenými brambory nebo bramborovou kaší, ale hodí se i salát.
Dušená kapusta – budete potřebovat: 1 hlávku kapusty, 6 brambor, 1 cibuli, 4 stroužky česneku, 2 klobásy, sůl, pepř, olej, vývar (cca 500 ml). Cibuli nakrájíme nadrobno, zpěníme na oleji, přidáme na nudličky nakrájenou kapustu, podlijeme vývarem a dusíme asi 10 minut. Potom přidáme pokrájené brambory a vaříme, než změknou. Nakonec přidáme na kostičky nakrájenou klobásu, utřený česnek, osolím a opepříme. Necháme dojít. Podáváme s čerstvým pečivem.
Vepřové v kapustě – budete potřebovat: 500 g vepřového masa, 1 kapustu, 1 cibuli, 3 stroužky česneku, sádlo, sůl, 150 g slaniny, hladkou mouku, vodu. Maso nakrájíme na kostky. Cibuli nakrájíme najemno, zpěníme na sádle, přidáme maso, orestujeme, podlijeme vodou a dusíme doměkka. Mezitím ve vedlejším hrnci uvaříme na kousky nakrájenou kapustu, scedíme a přidáme k masu. Ochutíme prolisovaným česnekem. V trošce vody rozmícháme hladkou mouku a vlijeme do hrnce, abychom pokrm zahustili. Provaříme. Na pánvi rozškvaříme nakrájenou slaninu a přidáme do pokrmu nakonec. Podáváme s vařenými brambory zdobenými čerstvou petrželkou.
Hnojení zeleniny
- Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
- Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
- Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).
- Pokud máte rostliny nemocné, nebo napadné škůdcem, tak přidejte k výluhu svlečky. Použijte zálivku i jako postřik 3x v jednom týdnu na napadené rostliny a zalejte zálivkou 1x v týdnu.
Jak používat Hnojík na všechny ostatní rostliny
Jak používat Hnojík
Jak používat Hnojík posypem, zálivkou či postřikem. Způsoby zesílení účinku na škůdce a nemoci rostlin.
Pěstování rostlin podle kategorií
Seznámení se s rostlinami, jejich pěstováním a hnojením přehledně podle druhů.
Nákup na eshopu
Další zajímavé články
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Vlachová, Libuše: Italské pokrmy na českém stole, Svoboda, Praha 1994.
- www.wikipedia.org
- www.nasezahrada.com
- www.agromanual.cz
- www.ireceptar.cz
- www.toprecepty.cz
- www.vareni.cz
