Kapusta
Druhy kapusty, pěstování, sklizeň, skladování i recepty
Kapusta – základní informace: druhy kapusty a jak vypadá
(Brassica oleracea)
Kapusta je název pro brukvovitou/košťálovou zeleninu. Známe několik druhů, zejména: kapusta hlávková, kapusta růžičková, dále do této skupiny patří i zelí hlávkové, brokolice, květák, kadeřávek apod.
Hlávková kapusta tvoří hlávky, podobně jako zelí. Tyto hlávky nejsou tolik kompaktní jako u zelí a jsou kadeřavé.
Růžičková kapusta tvoří malé kapustičky, které jsou velmi křehké, vhodné na dušení nebo do polévek.
Všechny druhy kapusty jsou velmi zdravé, neboť obsahují vitamíny skupiny B, C, E a K a stopové prvky vápník, hořčík, selen, draslík, síra, hořčík a sodík.
Zajímavost: okrasná kapusta
Kromě výše uvedených existuje i tzv. okrasná kapusta, která má kudrnaté listy, které jsou všechny nebo uprostřed zbarvené. Může mít červenou, fialovou, bílou barvu, ale může být i vícebarevná. Většina okrasných kapust se dá konzumovat. Barvy se ale vyjeví až po zmrznutí, a to již konzumaci nedoporučujeme, byla by to také škoda – kapusta pak udělá parádu na zahradě až do zimy.
Historie pěstování kapusty
Kapusta je starou plodinou pěstovanou již od starověku. Prokazatelně ji pěstovali staří Egypťané, pravděpodobně i Řekové a Římané. Ti všichni pěstovali kapustu, která se z dnešních odrůd nejvíce podobá hlávkové kapustě.
Ve středověku se kapusta rozšířila po celé Evropě, s kolonizačními výpravami se dostala i do Asie a Ameriky. Ačkoliv dnes se pěstuje téměř po celém světě, Evropa určitě hraje prim, a to nejen v pěstování, ale i ve šlechtění nových kultivarů.
Jak pěstovat kapustu: výsadba, péče a kdy sklízet kapustu
Kapustu si na své zahradě může vypěstovat každý, je dost odolná, vydrží i mráz až do – 15 °C.
Kapusta sazenice
Kapusta se pěstuje ze sazenic spíše než z vlastních semen. Sazenice nakupujte zdravé, se sytě zelenými listy, bez známek chorob nebo škůdců.
Kapusta se obvykle vysazuje od druhé poloviny března, ale to jen za předpokladu, že máte otužilé sazenice. Vysazujte je do hlinito-písčité propustné půdy, protože na těžkých půdách sice naroste, ale trvá to déle.
Sazenice sázejte do sponu 40 x 40 cm. Důkladně zalijte a můžete i přihnojit první dávkou hnojiva.
Pozdní odrůdy kapusty se dají sázet ještě v červnu, sázejte ale raději do sponu 50 x 50 cm.
Další péče
Kapusta potřebuje zalévat zejména během června, kdy se nejvíce vyvíjí. Záhon nesmí nikdy zcela vyschnout. Také potřebuje hnojení.
Záhony s kapustou také potřebují okopávat a odplevelovat, a to zejména kvůli tomu, aby plevel neodebíral kapustě potřebné živiny, okopávání je zase důležité, aby se do půdy vsakovala dešťová voda. Ostatně pokud kapustu musíte zalévat kvůli dlouhodobému suchu, vyplatí se shromažďovat dešťovou vodu a tou zalévat.
Sklízení kapusty
Kapustu je nejlépe sklízet během září/října, dokud nepřijdou první mrazíky. I když mráz vydrží, špatně by se pak skladovala. Sklízíme opatrně, vyrýváme kapustu i s kořenem, který jen nahrubo očistíme. Pokud budeme kapustu skladovat ve sklepě, kořen neodstraňujeme, abychom poraněním do hlávky nezanesli nějaké choroboplodné zárodky.
Uskladnění kapusty
Kapustu skladujeme v temnu a chladu, ideální je sklep, garáž apod. V tom případě ponecháváme kořeny. Menší množství kapusty můžeme skladovat v lednici, tehdy kořeny odstraníme z důvodu nedostatku místa.
Kapusta se dá na zimu i zamrazit – viz dále.
Rychlení kapusty ve skleníku a pařeništi
Ve skleníku nebo pařeništi se rychlí kapusta hlávková (savojská, Brassica oleracea var. sabauda) – tedy ta s bublinatými listy stočenými do hlávky, ne kadeřávek, který hlávku netvoří. Kapusta snese chlad i velké rozdíly mezi denní a noční teplotou, takže je na rychlení vděčná. Termíny a teploty vycházejí z knihy F. Kobzy a M. Koudely Skleník od jara do zimy.
Jarní rychlení: semena vysévejte od prosince do začátku ledna. Po výsevu držte 18–20 °C, po přepíchání (pikýrování) teplotu snižte na 15–16 °C – v zimě je málo světla a v teple by se sazenice vytáhly. Sadba je hotová asi za dva měsíce. Do vytápěného skleníku ji vysazujte v únoru, do nevytápěného skleníku nebo pařeniště začátkem března, ve sponu 30–40 × 40 cm. Půda má být humózní, dobře provzdušněná a rychle se prohřívající.
Během rychlení držte teplotu kolem 18 °C a nepřekračujte 25 °C. Skleník hodně větrejte. Sklízí se probírkou, tedy postupně podle toho, jak hlávky dorůstají, zpravidla od začátku května.
| Fáze | Termín | Teplota / spon |
|---|---|---|
| Výsev pro jarní rychlení | prosinec – začátek ledna | 18–20 °C |
| Po pikýrování | – | 15–16 °C |
| Sadba hotová | asi za 2 měsíce | – |
| Výsadba do vytápěného skleníku | únor | 30–40 × 40 cm |
| Výsadba do nevytápěného skleníku či pařeniště | začátek března | 30–40 × 40 cm |
| Rychlení | – | kolem 18 °C, max. 25 °C |
| Sklizeň probírkou | začátek května | – |
| Podzimní dorychlení – výsev | červenec | – |
| Podzimní dorychlení – výsadba | 1. polovina srpna | – |
| Přenesení rostlin do pařeniště | říjen | – |
| Sklizeň z pařeniště | do prosince až ledna | – |
| Ozimá kapusta – přímý výsev | 25.–30. srpna | – |
| Ozimá kapusta – sklizeň | květen – červen | – |
Podzimní dorychlení: rané odrůdy vysejte v červenci na výsevní záhon a v první polovině srpna vysaďte. V říjnu rostliny vyryjte i s kořenovým balem a založte je do pařeniště pod okna. Za mrazu pařeniště zateplete, jinak pravidelně větrejte. Kapusta tak vydrží čerstvá a sklízí se postupně do prosince až ledna. Jak pařeniště postavit a zateplit, popisuje článek Pařeniště.
Ozimá kapusta: vysévá se přímo na záhon na konci srpna (25.–30. 8.), případně se začátkem září vysazuje sadba. Přezimuje venku a sklízí se v květnu až červnu, o 2–3 týdny dřív než raná jarní kapusta. Na zimu ji chraňte před okusem zvěří.
Osvědčené odrůdy (dostupnost ověřte): ‚Raketa‘ pro nevytápěné fóliovníky – sklizeň 68–73 dní od výsadby, spon 30 × 40 cm, sázet dobře otuženou sadbu; ozimá ‚Arkta‘ s hlávkami 350–450 g, která běžné zimy přečká, nevybíhá do květu a hlávky nepraskají.
Co dalšího se dá ve skleníku pěstovat během roku, shrnuje kalendář skleníku pro zeleninu.
Choroby a škůdci kapusty: nádorovka kapustová, bělásek zelný a mšice
Kapusta je ohrožena chorobami a škůdci stejně jako ostatní košťáloviny. Z chorob je to zejména nádorovka kapustová, ze škůdců pak bělásek zelný, dřepčík zelný, mšice zelná nebo můra zelná.
Nádorovka kapustová je nemoc napadající kořeny. Kořeny jsou v důsledku choroby slabé, kapusta špatně vyživovaná a zakrňuje. Nejlepší prevencí je kupovat zdravou sadbu, dodržovat rozestupy mezi rostlinami a kyselou půdu vápněním upravit k neutrální reakci – kyselé pH nádorovku podporuje (více v článku o vápníku).
Bělásek zelný – napadá všechny košťáloviny, samička klade stovky vajíček ze spodních stran listů. Když se chcete vyhnout postřiku, nezbývá než rostliny důkladně prohlížet a vajíčka mechanicky likvidovat. Pomůže také přilákat do zahrady hmyzožravé ptáky.
Dřepčík zelný – je drobný skákavý brouček kolem 2,5 mm. Škodí právě dospělí brouci: do listů vzcházejících a mladých rostlin vykousávají drobné otvory a při silném napadení je mohou zničit. Pomáhá udržovat záhon vlhký, zakrýt mladé rostliny netkanou textilií a přilákat do zahrady hmyzožravé ptáky. Insekticidní postřiky jsou možné, ale musíte dbát na to, aby neškodily ostatním živočichům.
Mšice zelná – opět malý hmyz, 2 až 2,5 mm. Mšice listy nežerou, ale sají z nich šťávu: na listech se objevují žluté skvrny, listy se deformují a lepí medovicí a mšice navíc přenášejí viry. Kolonie najdeme na spodních stranách listů. Mšicemi se živí například slunéčko sedmitečné a další hmyz, proto je dobré mít na zahradě hmyzí domeček.
Můra zelná – můra sama o sobě neškodí a je docela hezká (šedá s výrazným W na křídlech), ovšem klade vajíčka do košťálovin a housenky pak vyžírají díry a nechávají za sebou trus. Napadené rostliny již těžko zužitkujete. Postřik na tak velkou můru je téměř zbytečný, lepší je přilákat do zahrady ptáky a hmyzožravý hmyz, nebo sbírat vajíčka ručně.
Využití kapusty v kuchyni: jak zamrazit kapustu
Nejprve se seznámíme s tím, jak zmrazit kapustu, protože to je jedna z možností, jak si ji uchovat na zimu plnou vitamínů. Kapustu nikdy nezmrazujeme čerstvou, syrovou. Je potřeba ji povařit, aby zmenšila svůj objem. Nebojte se ztráty vitamínů, povaření stačí pár minut. Pak necháme kapustu okapat a vychladnout, plníme do mrazicích sáčků nebo krabiček tak, abychom měli potřebnou dávku po ruce, až budeme rozmrazovat a dále zpracovávat.
Recepty z kapusty
Kapustové karbanátky
– budete potřebovat: 1 kapustu, 400 g mletého masa, 2 vejce, sůl, pepř, provensálské koření, cibuli, strouhanku, 3 stroužky česneku a olej na smažení. Postup: Kapustu nakrájíme na větší kousky a uvaříme. Potom scedíme, umeleme nebo nakrájíme nadrobno. Přidáme mleté maso, nadrobno nasekanou cibuli, utřený česnek, sůl, pepř, provensálské koření, vejce a na zahuštění strouhanku. Vypracujeme těsto, které drží pohromadě. Z těsta tvoříme malé kuličky nebo placičky, které smažíme v přiměřené vrstvě oleje. Podáváme s vařenými brambory nebo bramborovou kaší, ale hodí se i salát.
Dušená kapusta
– budete potřebovat: 1 hlávku kapusty, 6 brambor, 1 cibuli, 4 stroužky česneku, 2 klobásy, sůl, pepř, olej, vývar (cca 500 ml). Cibuli nakrájíme nadrobno, zpěníme na oleji, přidáme na nudličky nakrájenou kapustu, podlijeme vývarem a dusíme asi 10 minut. Potom přidáme pokrájené brambory a vaříme, než změknou. Nakonec přidáme na kostičky nakrájenou klobásu, utřený česnek, osolím a opepříme. Necháme dojít. Podáváme s čerstvým pečivem.
Vepřové v kapustě
– budete potřebovat: 500 g vepřového masa, 1 kapustu, 1 cibuli, 3 stroužky česneku, sádlo, sůl, 150 g slaniny, hladkou mouku, vodu. Maso nakrájíme na kostky. Cibuli nakrájíme najemno, zpěníme na sádle, přidáme maso, orestujeme, podlijeme vodou a dusíme doměkka. Mezitím ve vedlejším hrnci uvaříme na kousky nakrájenou kapustu, scedíme a přidáme k masu. Ochutíme prolisovaným česnekem. V trošce vody rozmícháme hladkou mouku a vlijeme do hrnce, abychom pokrm zahustili. Provaříme. Na pánvi rozškvaříme nakrájenou slaninu a přidáme do pokrmu nakonec. Podáváme s vařenými brambory zdobenými čerstvou petrželkou.
Hnojení zeleniny: čím hnojit kapustu
- Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
- Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
- Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).
