Důležitá luskovina bez zvláštních nároků; stará kulturní rostlina.
Hrách je stará kulturní rostlina, patří do čeledi vikvovitých (Viciaceae) a pochází z Orientu. Dnes je pěstován téměř všude, ve střední Evropě již od středověku. Nachází použití nejen jako potravina pro polévky a zeleninová jídla, nýbrž hodí se také v nepatrných dávkách jako zelené krmivo. Dříve byl hrách používán i v lidové medicíně, např. ve formě obkladů z hrachové moučky na rány a záněty nebo proti vodnatosti a žloutence a jako prostředek proti neštovicím. Známým se stal hrách také při výzkumu dědičnosti genetiky G. Mendelem a dalšími vědci, jimž sloužil jako materiál ke křížení.
Hrách je jednoletá rostlina. Listy jsou vejčité až široce eliptičné a vybíhají v úponky, jimiž se rostlina přichycuje k opoře. Květenství jsou tvořena zpravidla bílými květy v jedno- až trojkvětých hroznech. Asi 5–10 cm dlouhé lusky jsou zprvu ploché, později téměř kulaté a obsahují 5–10 semen, mnohdy pestrých.
Když dosáhnou semenáčky výšky asi 15 cm, doporučuje se je přihrnout zemí. Vysoké odrůdy potřebují oporu. Sklizeň probíhá od půli června do srpna. Na rozdíl od hrachu setého lze požívat celé lusky, které je třeba sklízet, dokud jsou ještě šťavnaté.
Protože hrách obohacuje půdu dusíkem, není téměř potřeba dusíkatého hnojení. Po sklizni by se měla dodržovat pauza 4–5 let, během níž se nesmějí vysévat na plochu žádné jiné luskoviny jako následné plodiny.
Odrůdy cukrového hrachu:
Když dosáhnou semenáčky výšky asi 15 cm, doporučuje se je přihrnout. Vysoké odrůdy potřebují oporu ve formě drátěného pletiva, větví apod.
Protože hrách obohacuje půdu dusíkem, nepotřebuje již dusíkaté hnojení.
Sleva úspěšně uplatněna!
Vaše sleva byla přidána do košíku.
