Hnojení masožravých rostlin

Obsah

Masožravá rostlina - co to je

Masožravá rostlina je taková rostlina, která získává část své výživy chytáním hmyzu, prvoků nebo jiných drobných živočichů. Většinou je v přírodě najdeme tam, kde je půda chudá na živiny, a proto evoluce donutila rostliny hledat si potravu jinak.

Rozhodně však nekrmte masožravky masem!

Masožravých rostlin je asi 650 druhů, z nichž některé rostou na souši a jiné pod vodou.

Masožravá rostlina

Zajímavost

Masožravky ve volné přírodě rostou i v Čechách, najdete je třeba na Třeboňsku nebo v horských oblastech.

Masožravé rostliny - druhy

Láčkovka
Mucholapka podivná
Rosnatka

Než si pořídíte svou první masožravku, seznamte se s druhy, které existují, abyste si vybrali tu správnou na péči, krmení, hnojení atd. Jako pokojové masožravé rostliny se dají pěstovat:

Broméliovité/americké masožravé bromélie: 1. Brocchinia reducta – roste na skalách v Jižní Americe až do výšky 2500 m n. m., potřebuje slunné staviště, doma nejlépe skleník nebo vitrínu, je však vhodná i pro začátečníky; 2. Catopsis berteroniana – pochází ze Střední Ameriky, jižní Floridy a Brazílie, potřebuje hodně světla a tepla (22-35 °C), může se pěstovat epifytně na kmeni; je vhodná i pro začátečníky.

Láčkovicovité: láčkovice australská – je pozemní a vlhkomilná masožravka, poměrně malá, kořist chytá do rudě zelených „bačkůrkovitých“ konviček, pochází z Austrálie, dá se pěstovat v okenních vitrínách, ale i chladnějších sklenících, nemá ráda příliš vysoké teploty ani trvale přemokřený substrát; vhodná i pro začátečníky, ale někdy bez zjevných příčin uhyne.

Láčkovité: láčkovka – existuje asi 100 druhů láčkovek, které rostou v tropickém deštném pralese a mají rády stálé vlhké mikroklima. Mají však také rády světlo, a tak je dobré je pěstovat ve vitrínách či sklenících nebo zimních zahradách. Jsou nenáročné a pěstovat je zvládne každý.

Rosnatkovité: 1. mucholapka podivná – je královnou masožravých rostlin, pochází ze Severní Ameriky, ideální pro pěstování je skleník a v létě letnění, v zimním období potřebuje snížit teplotu pod 15 °C; 2. rosnatka – existuje mnoho druhů, některé pocházejí z Jižní Ameriky, některé z Afriky, z Asie a Austrálie, mají rozdílné nároky na půdu, teplotu i stanoviště, je potřeba konkrétní druh zkonzultovat s odborníkem a potom dodržovat jeho pokyny.

Špirlicovité: špirlice/Sarracenia – pochází ze Severní Ameriky, dá se pěstovat ve sklenících, vitrínách, na parapetu, ale i celoročně v zahradním rašeliništi. Miluje dostatek světla, nepotřebuje zastínění.

 

Masožravé rostliny pěstování a hnojení

Na úvod je potřeba říci, že u masožravých rostlin méně někdy znamená více. Tedy že nepotřebují přihnojovat, a pokud ano, tak málo, méně často a přírodními hnojivy. Je to dáno tím, že masožravé rostliny jsou odpradávna zvyklé žít v chudé půdě (písek apod.), a proto si právě vyvinuly schopnost lapat hmyz a jiné živočichy. 

Existují dva způsoby, kterými masožravky hnojíme: suchým hnojivem do substrátu, nebo roztokem hnojiva ve vodě na list – čili zálivkou.

Pro oba způsoby se výborně hodí Hnojík, protože je přírodní, bez přidaných látek, a obsahuje všechny důležité živiny.

V následujícím textu si masožravky roztřídíme do tří skupiny: 

a) které potřebují přihnojovat do substrátu

b) které potřebují přihnojovat na list,

c) které nepotřebují přihnojovat vůbec.

Masožravé rostliny, pro které je vhodné přihnojování do substrátu

Byblis – masožravka může mít přihnojování postupně uvolňujícího se hnojiva do substrátu.

Láčkovky – hnojivo může být aplikováno do substrátu.

Masožravé rostliny, pro které je vhodné přihnojování na list

Láčkovice australská – přihnojování je možné, ale jen 20% roztokem hnojiva aplikovaného na list, maximálně 2x ročně.

Darlingtonie kalifornská – přihnojování je možné, 2-3x ročně slabým roztokem hnojiva na list.

Rosnatka – přihnojování na list je možné, v době vegetace, max. 3x do roka; nesmí se přehnojit, byla by náchylná k houbovitým chorobám.

Špirlice – doporučuje se přihnojování na list 2-3x ročně, hodně ředěným hnojivem.

Masožravé rostliny, které nepotřebují přihnojovat vůbec

Aldrovandka měchýřnatá – vzácná rostlina, přihnojování by způsobilo zahnívání listů.

Mucholapka podivná – upřednostní přikrmování.

Rosnolist – vzácná keříčkovitá masožravka, hnojení se nedoporučuje.

Genlisea – hnojení se nedoporučuje.

 

 

Jak se starat o masožravou rostlinu

Základní péče o masožravé rostliny vychází z druhu rostliny. Obecně platí, že by měly mít dostatek světla a vlhkosti – zejména vzdušné. Substrát pro masožravé rostliny je ideální směsí písku, rašeliny a kompostové zeminy. Většina masožravých rostlin také ocení rosení. Přikrmování vesměs není nutné. Je-li rostlina venku, sama si potřebou potravu nachytá. Pokud ji chcete přikrmovat doma, zkuste třeba jednu malou mušku týdně. Překrmování také není žádoucí, rostlina by kořist nestrávila a mohla by uhnívat.

Zdroje:

Nákup na eshopu

Další zajímavé články

Hnojení stromů a keřů je ideální postřikem z Hnojíku

Rozpusťte 1 čajovou lžičku (5 ml) našeho Hnojíku ve sklenici vody (1 l). Pokud používáte postřikovač vybavený sítkem, doporučujeme přefiltrovat výluh pomocí kávového filtru, nylonové punčochy, látky, nebo našeho speciálního filtračního sítko pro zajištění čistoty roztoku.

Výroba Hnojík koncentrátu dle jednoho ze zákazníků

Můj způsob hnojení starých velkých stromů.
V nádobách, nejčastěji 90-ti litrových rozmíchám hnojík a nechám odležet, asi tak den, občas pořádně promíchám. Na poslední fotce je odležený hnojík v kyblících a rozmíchávání nového. Před použitím zálivku hodně zamíchám, aby se logr pěkně rozvířil a rozlévám v kyblících pod koruny stromů. Počet kyblíků podle velikosti a nemoci stromu. Zalévám při deštivém počasí a raději poloviční koncentraci a dvakrát. Naposledy jsem takhle rozléval kolem 1200l hnojíku-roztoku. Tato metoda se mi osvědčila.