hlíva ústřičná
Obsah
Hlíva ústřičná - houba i bylinka zároveň
(Pleurotus ostreatus)
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je druh houby patřící do čeledi hlívovitých. Je známá svým charakteristickým vzhledem a využitím v kuchyni. Hlíva ústřičná je jedlá houba, která se často používá ve vaření pro svou jemnou chuť a masitou konzistenci.
Tato houba má plodnice s nálevkovitým tvarem a roste v shlucích na dřevě, zejména na odumřelém dřevě listnatých stromů, jako jsou dub nebo buk. Mladé plodnice mají šedou až modrošedou barvu, která se s věkem mění na světle šedou až bělavou. Charakteristickým znakem hlívy ústřičné jsou lupeny, které jsou připojené k třeni a mají světle béžovou až krémovou barvu.
Hlíva ústřičná je ceněná pro svou výživovou hodnotu a obsah živin. Obsahuje bílkoviny, vlákninu, vitamíny (zejména vitamín B a vitamín D) a minerály (jako je železo a draslík). Je také známa svými antioxidanty a antimikrobiálními vlastnostmi.
V kuchyni se hlíva ústřičná často používá v různých pokrmech, jako jsou omáčky, polévky, těstoviny nebo rizota. Má příjemnou chuť a schopnost absorbovat a přenášet chuť ostatních ingrediencí, což ji činí vhodnou součástí různých receptů.
Hlívu ústřičnou lze také pěstovat doma. Existuje několik metod pěstování, včetně použití speciálních pěstebních bloků nebo výsadby na substrátu z odřezků dřeva.
Je však důležité si uvědomit, že při sběru hub je vždy nezbytné být si jistý správným určením druhu, protože existují i jiné druhy hub, které by se mohly s hlívou ústřičnou zaměnit a mohly by být jedovaté.
Hlíva ústřičná účinky
Hlíva ústřičná má několik potenciálních účinků na zdraví, které byly zkoumány v rámci různých výzkumů. Nicméně je třeba poznamenat, že tyto účinky nejsou vždy zcela prozkoumané a nejsou ani schváleny jako léčivé prostředky.
Výživová hodnota: Hlíva ústřičná je bohatá na živiny, jako jsou bílkoviny, vláknina, vitamíny (zejména vitamín B a vitamín D) a minerály (jako je železo a draslík). Přidání této houby do stravy může přispět k vyváženému jídelníčku a poskytnout tělu potřebné živiny.
Antioxidanty: Hlíva ústřičná obsahuje různé antioxidanty, jako jsou fenoly a polysacharidy, které mohou pomáhat v boji proti volným radikálům v těle. Antioxidanty chrání buňky před poškozením způsobeným oxidativním stresem a mohou mít potenciálně příznivý vliv na zdraví.
Imunitní systém: Některé studie naznačují, že hlíva ústřičná může mít imunomodulační účinky. Obsažené polysacharidy v této houbě mohou stimulovat imunitní systém a posilovat obranyschopnost těla.
Protirakovinný potenciál: Některé výzkumy naznačují, že extrakty z hlívy ústřičné mohou mít protirakovinné účinky. Polysacharidy v houbě mohou vykazovat inhibiční účinky na růst nádorových buněk a mohou mít potenciál omezovat jejich šíření.
Zdraví srdce: Některé studie naznačují, že konzumace hlívy ústřičné by mohla přispívat ke snížení hladiny cholesterolu v krvi a podporovat zdraví srdce. To je připisováno obsahu rozpustné vlákniny a dalších látek ve houbě.
Hlíva ústřičná záměna
I hlívu ústřičnou lze zaměnit s jinými houbami. Proto je při sběru hub důležité být velmi opatrný, protože existuje možnost záměny hlívy ústřičné s jinými druhy hub, včetně jedovatých. I když hlíva ústřičná je obecně považována za bezpečnou a jedlou houbu, je důležité pečlivě prověřovat a správně identifikovat každou houbu před jejím konzumem.
Existuje několik jedovatých hub, které mohou být podobné hlívě ústřičné nebo se s ní mohou snadno zaměnit. Příkladem je například muchomůrka jízlivá (Amanita virosa), která je extrémně jedovatá. Mladé plodnice bledule jízlivé mohou vypadat podobně jako mladé plodnice hlívy ústřičné, ale s postupem času se liší svým vzhledem a mají jinou strukturu lupenů a třeně.
Je velmi důležité mít dostatečné znalosti o sběru hub, mít s sebou v lese třeba atlas hub, nebo ještě raději vyhledat zkušenou osobu se znalostí hub (mykologa), abyste minimalizovali riziko záměny jedlé houby s jedovatou. Místní mykologové, houbařské kluby nebo specializované knihy a aplikace mohou být užitečným zdrojem informací při správném určování hub a rozlišování jedlých druhů od jedovatých.
Hlíva ústřičná pěstování
Hlíva ústřičná je jednou z mála hub, které se dají pěstovat i v domácích podmínkách. Stačí vám k tomu opravdu málo.
Někdo dá přednost pěstování hlívy ústřičné v pytlích, někdo se může rozhodnout pro pěstování hlívy na pařezu či špalku. Na rozdíl od jiných hub (žampionů nebo límcovek), které můžete pěstovat ve tmě, tedy klidně ve sklepě, hlíva potřebuje ke svému růstu alespoň minimální množství světla. Pěstujte ji tedy na balkoně, terase, lodžii nebo v garáži.
Nejjednodušším způsobem, jak pěstovat hlívu, je pořídit si kompletní balení štěpkového substrátu už s naočkovanou sadbou. Takto předpřipravené „hlívové zahrádky“ mohou být různě velké a těžké (3-17 kg) a snadno je zakoupíte v zahrádkářských prodejnách, hobby marketech nebo na internetu.
Hlívovou zahrádku byste pak měli ponechat v originálním obalu a umístit do pokoje, kde se ideální teplota bude pohybovat mezi 20 a 25 °C. První fáze je charakteristická tím, že dochází k prorůstání mycelií, které může v závislosti na teplotě trvat od dvou týdnů do dvou měsíců.
Hnojení hlívy ústřičné
Hnojení hlívy většinou není nutné, protože hnojivo je obsaženo v kompletu na pěstování. Pokud budete hlívu pěstovat v pytlích, pak do substrátu přidejte určitě organické hnojivo, jako je kompost nebo Hnojík, abyste podpořili vývoj hub. Houby rostou rychle, a tak je není potřeba během růstu přihnojovat.
Když dojde k tomu, že se obal zahrádky přisaje k substrátu a z otvorů jsou vidět malé shluky plodnic, je potřeba přenést kostku na místo s nižší teplotou (a ideálně i s vyšší vlhkostí). Hlíva ústřičná nasazuje plodnice při teplotách pod 18 °C, ideální je ale 10-15 °C.
Plodnice vyrůstají z předpřipravených otvorů v obalu hlívové zahrádky. Potřebují k tomu správnou teplotu a dostatek rozptýleného denního světla (zhruba 8 hodin denně) a vzdušné vlhkosti. Vyrůstající houby je tedy dobré 2x denně mlžit nebo překrýt folií, která jim vytvoří příznivé mikroklima.
Když začnou houby narovnávat podvinuté okraje (tedy těsně před tím, než začnou vypouštět výtrusy), můžete celý trs vykroutit. Pokud dokážete při pěstování hlívě ústřičné vytvořit příznivé podmínky, odmění se vám opakovaným plozením, a to až do té doby, než dojde k výraznému úbytku substrátu. Může se jednat klidně o 3-4 cykly.
Po sklizni můžete nechat substrát zhruba 2-3 týdny odpočinout na stejném místě, poté ho na dva dny přenést do místnosti s teplotou 20-25 °C a následně zase umístit na chladnější stanoviště. Teplotní šok nastartuje růst dalších plodnic. Zcela vyplozený substrát, na kterém již další houby nevyrostou, můžete vysypat na kompost.
Hlíva ústřičná recepty
Hlíva je ceněna pro své výživové hodnoty, vitamíny i minerály, a tak je možné ji přidávat do různých receptů. Některé z nich vám představíme níže. Měli byste však vědět, že byste měli používat jen čerstvé a mladé plodnice, u kterých jste si jisti, že jste je nemohli zaměnit s jinými druhy hub. Dále byste měli hlívy vždy očistit od hrubých nečistot a pak omýt po tekoucí vodou. Hlíva se konzumuje vždy tepelně upravené – což je ostatně stejně jako pro ostatní druhy hub.
Polévka z hlívy ústřičné
Polévka z hlívy ústřičné je chutné jídlo, které můžete podávat samostatně k obědu nebo k večeři.
Budete potřebovat:
- jednu menší cibuli,
- 1/4 celeru,
- 1 mrkev,
- 1 kořenovou petržel,
- 200 g hlívy,
- 1 lžíci másla,
- 1 stroužek česneku,
- 1 lžíci mleté papriky,
- asi 2 lžíce připravené jíšky (z másla a hladké mouky),
- špetku soli, pepře a majoránky.
Postup:
Cibuli nakrájíme na tenké plátky, mrkev, celer, petržel na kostičky. Nadrobno pokrájíme nožičky hlívy.
Guláš z hlívy ustříčné
Guláš z hlívy je dokonalou náhražkou masového guláše. A navíc je velmi dobrý.
Budete potřebovat:
- 2 cibule,
- 2 papriky (zelené),
- 2 lžíce sladké papriky,
- asi 0,5 zeleninového vývaru,
- sůl, kmín,
- 3 lžíce sádla,
- domácí jíška (předpřipravená).
Postup:
Přidáme omytou a pokrájenou hlívu, zlehka osmahneme, pak přisypeme mletou papriku, kmín, důkladně zamícháme. Zalijeme horkým vývarem.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Staňková-Kröhnová, Magdalena: Bylinky pro děti a maminky. Grada, Praha 2009.
- www.wikipedia.org
- www.radimejak.cz
- www.agromanual.cz
- www.bylinkovo.cz
- www.toprecepty.cz
