Fazol šarlatový

Robustní jednoletá pnoucí rostlina s jedlými plody

• Stanoviště: plné slunce; výživné humózní půdy
• Výška: až 4 m
• Doba kvetení: červen–září
• Množení: výsevem nebo kořenovými hlízami
  
  

Fazol šarlatový pochází jako všechny fazole ze Střední Ameriky a patří do čeledi bobovitých (Fabaceae). Jako jednoletá pnoucí rostlina dosahuje během několika týdnů výšky až 4 m a skýtá tak vítanou pohledovou clonu. Jako pnoucí pomůcky jsou vhodné dráty, šňůry nebo tyčky. Fazole se mohou nechat pnout také po stromech nebo pergolách. Mají ovíjivý stonek, husté listoví a bílé, případně šarlatově červené nebo dvoubarevné hrozny květů, které se objevují od června až do září. Fazole mají poměrně drsnou a tuhou slupku lusků a chutnají velmi dobře, pokud se sklidí včas. U fazolu šarlatového je tedy spojena okrasná a zeleninová hodnota. Na rozdíl od tyčkových fazolí je tento druh poměrně nenáročný.

Klíčí snáze a je odolnější proti chorobám a škůdcům. Množí se počátkem května výsevem semen přímo na místě, kde poklademe fazole v rozestupech 25 až 30 cm a zakryjeme 1–2 cm zeminy. Komu záleží spíše na sklizni chutných plodů než na okrasné hodnotě, měl by zatlouci opěrné tyčky ve vzdálenosti 80 × 110 cm, protože rostliny potřebují hodně místa. Ke každé tyčce se zasije 4–5 fazolí. Druhý výsev počátkem června prodlouží sklizeň až do podzimu. Fazol šarlatový se pro krásné květy hodí také k osázení kbelíků nebo balkonových truhlíků. Kromě množení výsevem se mohou také vyhrabat a přezimovat kořenové hlízy, podobně jako u jiřinek.

Pozor na míchání druhů: část odrůd, které se v nabídce objevují vedle fazolu šarlatového — například ‚Dufrix‘ nebo ‚Borlotto di Vigevano nano‘ — jsou keříčkové fazole obecné (Phaseolus vulgaris), tedy jiný druh. Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) je pnoucí, má šarlatové nebo bílé květy a mnohem větší semena. Rozdíl je praktický: šarlatový snáší chlad lépe, klíčí spolehlivěji a vytvoří kořenové hlízy, které se dají přezimovat.

Fazol šarlatový má proti běžným tyčkovým fazolím tři výhody, kvůli kterých se vyplatí: snáší chlad lépe, klíčí spolehlivěji a vydrží déle plodit. Plus kvete tak, že by obstál i jako čistě okrasná rostlina.

• Výsev na místo počátkem května, 1–2 cm hluboko. Ke každé tyčce 4–5 semen, spon tyček 80 × 110 cm — rostliny potřebují hodně místa.
• Druhý výsev počátkem června prodlouží sklizeň až do podzimu. To je u fazolu šarlatového obzvlášť užitečné, protože v horkém létě dočasně přestává nasazovat lusky.
• Plné slunce a výživná humózní půda. Snese i polostín, ale kvete a plodí méně.
• Pevná opora do čtyř metrů — dráty, šňůry, tyčky, pergola. Rostlina se ovíjí, takže nepotřebuje mřížoví s malými oky, ale opora musí unést značnou hmotnost olistění.
• Zálivka v době kvetení a nalévání lusků. V suchu květy opadají a lusky se nenasadí — to je nejčastější příčina, proč fazol bohatě kvete a přitom nemá úrodu.
• Sklízejte často a mladé. Lusky mají drsnější a tužší slupku než u tyčkových fazolí, takže přezrálé jsou vláknité. Pravidelná sklizeň zároveň drží rostlinu v nasazování dalších lusků.
• Kořenové hlízy lze přezimovat podobně jako u jiřinek — vyryjte je na podzim, nechte oschnout a uložte v chladu a suchu. Rostlina z hlízy pak nastartuje na jaře rychleji než ze semene.

Fazol je bobovitá rostlina, takže si dusík z velké části obstarává sám díky hlízkovým bakteriím na kořenech. To je u hnojení klíčová informace: dusíkatými hnojivy fazol nezlepšíte, ale zkazíte — vyžene ho do listů na účet úrody.

• Před výsevem zapravte kompost nebo dobře rozložený hnůj. Čerstvý hnůj ne — vyvolá bujný růst bez lusků.
• Během sezóny hnojte spíš na fosfor a draslík, které podpoří kvetení a nasazování lusků. Draslík má u fazolu přímý vliv na kvalitu lusků.
• Dusík omezte. Typický obraz přehnojeného fazolu: čtyři metry bujné zeleně, mnoho květů a téměř žádné lusky.
• Organické hnojivo v mírné dávce je u fazolu bezpečnější volba než minerální roztok — uvolňuje živiny postupně a nedostane rostlina jednorázový nárůst dusíku.
• Fazol je dobrý předplodinou, protože v půdě zanechá dusík. Po fazolu se vyplatí sázet plodiny s vysokou spotřebou dusíku, například kukuřici nebo košťálovou zeleninu.
• Nehnojte v době sucha — bez vody se živiny ke kořenům nedostanou a koncentrované hnojivo je popálí.

Jsou lusky fazolu šarlatového jedlé?

Ano, ale vždy až po tepelné úpravě. Jako všechny fazole obsahuje surové semeno a lusk lektiny (fazin), které dráždí zažívání a v surovém stavu vyvolávají nevolnost. Vaření je spolehlivě rozloží. Lusky sklízejte mladé — mají drsnější a tužší slupku než tyčkové fazole, takže přezrálé jsou vláknité.

Proč fazol bohatě kvete, ale nemá lusky?

Nejčastěji kvůli suchu v době kvetení — květy pak opadají, aniž by se nasadily lusky. Druhou příčinou je přebytek dusíku, po kterém rostlina roste do listů, a třetí velké teplo: nad 30 °C fazol šarlatový nasazování lusků dočasně zastaví a rozjede se, až teplota povolí.

Jaký je rozdíl mezi fazolem šarlatovým a tyčkovou fazolí?

Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) má výrazné šarlatové nebo bílé květy, mnohem větší semena, snáší chlad lépe, klíčí spolehlivěji a tvoří kořenové hlízy, které se dají přezimovat. Tyčkové fazole jsou Phaseolus vulgaris — mají nevýrazné květy, jemnější lusky a jsou citlivější na chlad.

Dá se fazol šarlatový přezimovat?

Ano, a to je jeho zvláštnost — vytváří kořenové hlízy, které se podobně jako u jiřinek na podzim vyryjí, nechají oschnout a uloží v chladu a suchu. Na jaře rostlina z hlízy nastartuje dřív než ze semene. U nás se ovšem obvykle pěstuje jednoletě z výsevu, protože je to jednodušší.

Jak vysoko fazol šarlatový vyroste?

Až čtyři metry, a to během několika týdnů — proto se používá jako rychlá pohledová clona na pergolu nebo plot. Opora musí být pevná, protože vzrostlá rostlina s hustým olistěním má značnou hmotnost, zejména po dešti.

Hodí se fazol šarlatový do truhlíku?

Ano, pro krásné květy se sází i do kbelíků a balkonových truhlíků — počítejte ovšem s tím, že v nádobě potřebuje hodně zeminy, oporu a pravidelnou zálivku. Do menší nádoby jsou lepší keříčkové odrůdy, například nízká forma ‚Hammonds Dwarf Scarlet‘ (40 cm).