Dřín obecný (Cornus mas)
Casně zjara kvetoucí a bohatě plodící keř nebo malý strom.
Stanoviště: Je nenáročný na klima a na půdu, mrazuvzdorný.
Potřeba pěstební plochy: 5–8 m².
Výška: Až 6 m.
Doba kvetení: Únor–březen.
Doba zralosti plodů: Září.
Množení: Výsevem nebo řízky.
Dřín obecný náleží stejně jako jiné druhy rodu Cornus do čeledi dřínovitých (Cornaceae). Tento velký keř nebo malý strom se vyskytuje v lesích a křoviskách ve střední a jižní Evropě až v Malé Asii. Roste pomalu a má velmi tvrdé dřevo. Vejčité listy s protaženou špičkou jsou 5–10 cm dlouhé. Zlatožluté květy v malých okolících jsou jen 3–4 mm velké a jsou samosprašné. Až 2 cm dlouhé jasně červené oválné plody s velkou peckou mají jedlou dužninu. Dozrávají od září.
Dřín obecný je vápnomilný, dobře vzdoruje suchu i mrazu, snáší stín a může se vysadit i ve vyšších polohách. Zpravidla se množí výsevem, ale semena klíčí až po 2 letech. Vybrané hodnotné typy se množí zelenými řízky, které dobře zakoření pod vodní mlhou. Škodliví činitelé se u dřínu prakticky nevyskytují.
Pěstování
Mezi vysazovanými rostlinami se doporučuje vzájemná vzdálenost 3–4 m. Dřín snáší dobře řez. Rostliny v živém plotu mohou být tedy od sebe vzdálené jen 0,8 m, přesto však dobře kvetou. Pravidelný řez není nutný, stačí občasné prosvětlování.
Plody postupně dozrávají od září a nemusí se trhat, mohou se snadno sbírat. Po sklizni se jeden týden skladují, aby dozrály a ztratily trpce svíravou chuť. Teprve pak jsou plody příjemně sladkokyselé. Z dospělého stromu lze sklidit 10 kg plodů a na příznivém stanovišti i mnohem více.
V Čechách a na Slovensku se pěstují odrůdy Titus a Děvín. Obě jsou odolné, Titus má tmavěji červené plody. Plná plodnost následuje v pátém roce po výsadbě.
Použití plodů
Plody obsahují velmi mnoho vitaminu C. Nelze je přímo jíst, ale připravují se z nich kvalitní kompoty, želé, marmelády a ovocné šťávy s příjemně kyselou chutí.
