dřepčíci

Dřepčíci - škodí na brukvovitých a lichořeřišnice a dřepčíci

(Phyllotreta)

Dřepčíci jsou malí brouci z čeledi Phyllotreta nebo čeledi zlatohlávkovití (Chrysomelidae), kteří jsou známí svým škodlivým účinkem na řadu zemědělských plodin, zejména brukvovitých, jako jsou kapusta, ředkvičky, řepka nebo brokolice, ale napadají i např. lichořeřišnici.

Dospělí dřepčíci jsou velcí pouze 2-3 mm a mají typický zlatý lesk na základní černé barvě. Larvy mají červenohnědou barvu a dorůstají délky asi 5-6 mm. Brouci se mohou objevit na rostlinách na jaře a na podzim, kdy hledají potravu a místa pro páření. Samice kladou vajíčka, ze kterých se líhnou larvy, které se vyvíjejí v půdě u kořenů rostlin. Larvy se živí kořeny a mohou způsobit vážné poškození rostlin, zejména pokud je škůdce přítomen v hojném počtu.

Dospělí dřepčíci se živí na listech a semenech rostlin, což často vytváří typické „drobné výkruhy“ na povrchu listů a plodů. Pokud jsou brouci přemnožení, mohou zcela zničit rostliny v krátkém čase, což má za následek finanční ztráty pro zemědělce a omezenou dostupnost zemědělských produktů pro spotřebitele. Škody mohou být výraznější v sušších oblastech nebo při nedostatku živin v půdě.

K ochraně rostlin před dřepčíky lze použít různé preventivní metody, jako jsou omezení používání pesticidů, pěstování odrůd odolných proti škůdcům, plánování výsevů tak, aby se minimalizovalo riziko infekce, a udržování dostatečně vlhké a živinami bohaté půdy. V případě vážných infekcí se mohou použít insekticidy, ale musí být používány s velkou opatrností, aby nedošlo k poškození prostředí a narušení rovnováhy v přírodě.

Dřepčíci larvy

Dřepčíci se množí v cyklu – vajíčko. larva, kukla a dospělec. Nejvíce škody larvy a dospělci. Larvy žijí v půdě a okusují mladé kořínky. Tím znemožňují rostliny přísun důležitých živin. Při přemnožení dřepčíků dokonce dochází k tomu, že rostlina zcela uhyne, někdy dokonce ještě tehdy, než vzešla nad povrch.

Kukly pak přezimují v půdě. Dospělí brouci vykusují dírky na listech – děložních i pravých a mohou také rostliny zcela poškodit, až uhynou. Brouci nesnášejí vlhkou půdu – tj. jedním z prostředků boje proti nim je udržoval půdu stále vlhkou.

Dřepčíci a drátovci

Ačkoliv larvy dřepčíků i drátovců škodí na kořenech rostlin, nemůžete si je splést. Zatímco dřepčíci jsou malí lesklí broučci a jejich larvy jsou velmi malé, drátovci jsou kovaříci (poměrně velcí brouci) a jejich larvy jsou poměrně velké. Obojí larvy škodí však na kořenech.

Dřepčíkům se můžete bránit udržováním půdy stále vlhké, kladením netkané textilie na záhony ihned po výsevu a ošetření povolenými přípravky.

Drátovcům se můžete bránit nevysazováním náchylných rostlin v blízkosti vikvovitých pícnin, lapáním larev do rozpůlených brambor, které řeznou ranou zapustíte do země, nebo poněkud diskutabilní metodou – použitím dusíkatého vápna (to nedoporučujeme, protože se jedná o žíravinu, navíc proti drátovcům má jen poloviční účinek).

Dřepčíci postřik

Proti dřepčíkům je možné použít chemický postřik RAPID. Pozor ale, je toxický pro vodní organismy. Postřikujte jen za bezvětrného počasí, maximálně za slabého vánku, a dávejte pozor, aby se postřik nemohl dostat do očí vašich nebo jiných lidí. Také byste jej neměli používat v blízkosti vodních toků.

Vždy používejte ochranné brýle, ochranné rukavice a ochranný oděv. Při postřikování nejezte ani nepijte.

Dřepčíci ochrana

Jako alternativu zejména k chemickým postřikům, které jsou škodlivé jak pro člověka, tak pro zvířata a přírodu kolem, vyzkoušejte přírodní organické hnojivo Hnojík. Hnojík totiž obsahuje lehký poměr svlečků moučných červů. Jestliže použijete Hnojík od začátku sezóny, tj. doby, kdy se dřepčíci začínají množit, pravidelně, pak se nejspíše vyhnete veškerým problémům, které na vaší zahradě způsobují tito odolní škůdci.

Repelentní účinek proti škůdcům má na svědomí chitin, který je obsažen ve svlečcích. Chitin je přírodní biopolymer, který se nachází v exoskeletu hmyzu, korýšů a dalších bezobratlých, ale také v buněčných stěnách některých hub. Je velmi odolný a může poskytnout různé výhody rostlinám, pokud se používá jako doplněk.

Jedním z klíčových způsobů, jak chitin posiluje rostliny, je podpora jejich imunitního systému. Rostliny mají schopnost rozpoznávat chitin jako signál přítomnosti škůdců nebo chorob. To může vyvolat obrannou reakci, známou jako „indukovaná systémová rezistence“ (ISR). Když se rostliny setkají s chitinem, mohou aktivovat geny související s obranou a produkovat obranné chemikálie, které jim pomáhají lépe odolávat útokům škůdců a chorob.

Další způsob, jakým může chitin posilovat rostliny, je jeho schopnost podporovat růst prospěšných mikroorganismů v půdě, jako jsou chitinolytické bakterie. Tyto bakterie rozkládají chitin na jednodušší sloučeniny, které rostliny mohou využít jako zdroj živin. Současně tyto bakterie mohou konkurovat patogenním organismům, což snižuje riziko chorob rostlin.

Navíc chitin může zlepšovat strukturu půdy tím, že podporuje tvorbu agregátů půdních částic, což může zlepšit propustnost půdy pro vodu a vzduch a také zlepšit schopnost půdy zadržovat živiny.

V případě, že se dřepčíci již přemnožili, postarejte se o to, abyste dostali chitin co nejrychleji do rostlin (ředkviček, zelí, lichořeřišnice). Proto Hnojík se svlečky louhujte ve vodě, aby se účinné látky rozpustily, a tímto výluhem pak rostliny zalijte nebo postříkejte. Nejlepší je, když se látky přes listy i kořeny dostanou co nejrychleji do těla rostliny. U dřepčíků postačí obvykle tři takové zálivky během týdne, aby se dostavil požadovaný efekt.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz