Cukrová kukuřice (Zea mays convar. saccharata)

Oblíbená cukrová odrůda kukuřice pro přímou konzumaci

Typ rostliny: jednoletá teplomilná tráva
Čeleď: lipnicovité (Poaceae)
Původ: Střední Amerika
Stanoviště: teplé, slunné polohy; humózní, kyprá a dobře vyhnojená půda
Spon: 60–70 × 20 cm
Doba výsadby: přímý výsev od května nebo výsadba předpěstovaných rostlin po mrazech
Doba sklizně: srpen až říjen (v mléčné zralosti zrn)
Množení: semeny

Cukrová kukuřice (Zea mays convar. saccharata) je jednoletá, až 2 m vysoká tráva. Rostlina je jednodomá se samčími květy v koncové latě. Samičí květy tvoří v paždí listů palice obklopené obalnými listeny (šustím). Z nich vyrůstají v době květu blizny, které jsou opylovány větrem, mají léčivé vlastnosti.

Kukuřice cukrová – Zea Mays – TAURIS F1

31 Kč

Kukuřice cukrová

TAURIS F1/Zea Mays

Semena: 20

Pěstování

Kukuřice se daří nejlépe na teplém a slunném stanovišti na dobře vyhnojených, kyprých půdách s dostatečnou půdní vlhkostí. Přímý výsev ne před koncem dubna, neboť kukuřice je citlivá na mráz a osivo klíčí teprve při teplotě půdy nad 10 °C. Bez ochrany fólií je lépe sít teprve v květnu. Je možné předpěstovat mladé rostliny v hrnkách a vysázet je ven až po květnových mrazech. Rozestup řad činí nejméně 60 cm, v řádcích asi 20 cm, hloubka setí 3–5 cm. Je třeba dodržovat dostatečný odstup od krmné nebo okrasné kukuřice, neboť cukrová kukuřice ztrácí po opylení jinými druhy svou sladkou chuť. Především po odhrnutí listenů musí být půda dostatečně vlhká. Při nedostatku vody se projeví nedostatečná násada zrn, hlavně na špičce palice.

Sklizeň

Sklizeň probíhá od srpna až do října, podle termínu výsevu a odrůdy. Pozdní odrůdy často již nedozrají. Vnější známkou sklizňové zralosti, asi 3–4 týdny po objevení blizen, je hnědnutí a usychání blizen.

Ze zrn by měla při stisknutí nehtem ještě prýštit šťáva. Tehdy jsou v mléčné zralosti. Krátce po sklizni je obsah cukru nejvyšší; snižuje se pak velmi rychle, zvláště při vysokých teplotách.

Cukrová kukuřice se má skladovat v chladu a pouze krátce.

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík

Závěrečné doporučení Dodržujte pravidlo, že méně hnojení je někdy lepší než příliš mnoho. Někteří naši zákazníci hlásili skvělé výsledky, i když během sezóny použili Hnojík pouze jednou. Je důležité nenechat se unést nadšením z bujného růstu rostlin. Typickým problémem je, že při častém hnojení například paprik každý týden dochází k nadměrnému přísunu dusíku, který rostliny investují do růstu listů a stonků na úkor květů a plodů. Výsledkem mohou být rostliny s velkými listy, ale bez plodů, což jsme již u dvou zákazníků viděli. Podobně, přílišné hnojení kořenové zeleniny, jako jsou cibule nebo mrkev, může vést k bujným naťím, ale malým hlízám, což určitě není váš cíl.