Broskve
Obsah
Broskve - základní informace
(Prunus persica)
Broskve jsou plodem broskvoně obecné, patří mezi peckovice a milují je snad všichni.
Broskve obsahují vitamíny C, A a B3 a minerální látky draslík, vápník, sodík, železo a hořčík. Kromě toho obsahují kyselinu listovou, kterou potřebují nastávající maminky pro zdárný vývoj plodu.
Také obsahují hodně vody a hodí se k redukční dietě. Broskve obsahují i vlákninu a mají projímavé účinky, hodí se tedy při zažívacích obtížích, jako je např. zácpa.
Broskve se dají konzumovat syrové, do salátů apod., ale je možné je také tepelně upravovat a konzervovat.
Zajímavost
Broskve se kromě potravinářského průmyslu využívají i v kosmetice – na výrobu parfémů a pleťových masek.
Historie pěstování broskvoní
Historii pěstování broskvoní musíme hledat ve starověké Číně. Z Číny se po hedvábné stezce dostaly do Persie, která byla Evropany dlouho považována za kolébku broskví.
Římané pěstovali broskve ve všech svých provinciích, kde k tomu bylo jen trochu vhodné podnebí. Tak se broskve rozšířily po celé Evropě.
V 17. století se spolu s kolonizací dostaly až do Ameriky, kde se pěstují dodnes, protože některé oblasti jsou pro broskvoně vhodné.
Odrůdy broskví
Odrůdy broskví, resp. broskvoní, jsou poměrně odlišné, v českém prostředí jich máme asi 40.
Cresthaven – jedná se o nejpozdnější odrůdu, která má velké, kulovité plody, slupku pevnou a žlutou, z velké části překrytou tmavou červení. Dužnina je žlutá, lahodná, aromatická, neulpívá na pecce. Výhodou je, že je jen středně náchylná ke kadeřavosti listů, málo trpí klejotokem. Je rovněž odolná vůči jarním mrazíkům. Nemá zvláštní požadavky na stanoviště. Je vhodná pro přímý konzum i zpracování.
Envoy – Polopozdní odrůda, která má střední až velké plody, podlouhlé až oválné, málo plstnatou slupku, jemnou dužninu, která se dobře odloupne od pecky. Trpí méně klejotokem a je středně odolná ke kadeřavosti listů. Je vhodná do všech oblastí, kde se daří broskvoním. Plody jsou atraktivní a lepší k přímé konzumaci.
Flamingo – Polopozdní odrůda, která má velké kulovité plody, žlutou slupku s karmínovým zbarvením. Je středně odolná ke kadeřavosti, odolná vůči mrazům, málo trpí klejotokem. Je nenáročná, pokud bude pěstována v broskvových oblastech, bude dobře prospívat. Hodí se pro přímý konzum.
Sunhaven – Poloraná odrůda se středně velkými plody, vysoce kulovitými, slupka je jemně plstnatá, žlutá, z větší části pokryta karmínovou červení. Dobře snáší i větší mrazy, jen středně napadána kadeřavostí. Pokud bude suché léto, plody budou menší. Je vhodná pro další zpracování, ale dá se i přímo konzumovat.
Jak pěstovat broskve
Broskve byste měli pěstovat tam, kde je to pro ně vhodné. Potřebují teplejší stanoviště s dostatkem slunečního svitu, lehké až střední půdy, spíše vápnité, ideální jsou mírně svažité terény situované na jih, jihovýchod nebo jihozápad.
Broskvoně sázíme raději na jaře, jen výjimečně na podzim. V obou případech je potřeba vyhloubit dostatečně velkou jámu, abychom do ní mohli zasadit celý stromek i s kořenovým balem. Na dno jámy umístíme kompost, zaházíme zeminou, vsadíme stromek a zahrneme zeminou. Důkladně udusáme, přidáme kolík (jako oporu pro první roky života stromečku) a zalijeme.
Broskve potřebují dostatečnou zálivku, nejvíce však tehdy, když jim dozrávají plody. Dbejte na to, abyste stromky zalili asi 14 dní před dosažením zralosti, pokud není deštivé počasí.
Hnojení broskví
Broskve potřebují přihnojování, aby dobře rostly a hojně plodily. Na jaře přihnojíme hnojivem s obsahem dusíku, abychom podpořili růst zelených částí. V létě přihnojujeme zejména hnojivy s obsahem fosforu a draslíku, protože tyto prvky pomáhají s růstem plodů. K obojímu se hodí Hnojík. Pokud máme pocit, že broskvoním chybí vápník, můžeme jim tento prvek dodat prostřednictvím dřevěného popela, který smícháme s hnojivem.
Kdy stříhat broskve – řez broskvoní provádíme několikrát do roka. Rozeznáváme jarní, letní a podzimní řez.
Jarní řez – provedeme v dubnu. Tehdy odstraňujeme jen suché větve a neplodné/přebytečné výhony, které řežeme až na pupen. Ponecháme kosterní větve s listovými a květovými pupeny.
Letní řez – letní řez spočívá v tom, že zaštipujeme nebo stříháme nové výhony, a to za prvním očkem. Řez provádíme opatrně, protože během srpna máme na stromě ještě nesklizené plody.
Podzimní řez – pozimní řez můžeme provést ihned po sklizni. Zkracujeme plodové výhony na polovinu až 2/3, ponecháme nejen květové, ale i listové pupeny.
Zimní řez neprovádíme, vedl by jen ke zvýšenému klejotoku!
Pokud si nejsme jistí, požádáme o pomoc odborníka, protože broskvoň potřebuje náležitou péči.
Probírka plodů – stejně jako řez je důležitá i probírka plodů. Provádíme ji během června, jakmile plody dosáhnou velikosti aspoň vlašského ořechu. Měli bychom nechat vždy asi 1 plod na šířku dlaně, což vyjde na 2 až 3 plody na jednom výhonu.
Sklízení broskví – broskve sklízíme postupně, jak dozrávají, může to být až 3x za sezonu. Opatrně bereme jeden plod po druhém, odlomíme a vkládáme do košíku. Nikdy nepokládáme mnoho plodů na sebe, protože broskve jsou náchylné na otlaky a pak méně vydrží.
Nemoci broskví
Broskvoně jsou bohužel velmi náchylné na některé nemoci. Nejvíce jim mohou uškodit jarní mrazíky, proto broskvoně nikdy nevysazujeme do mrazových kotlin, ani tam, kde vanou severní studené větry.
Kadeřavost broskví
Nemoc, která se nazývá kadeřavost broskví nebo kadeřavost broskvoní, také kadeřavost listů broskvoní – je houbovité onemocnění, které způsobuje houba palcatka broskvoňová. Poznáte ji tak, že listy jsou zkadeřené, opadávají, nevyvíjejí se, stejně tak plody, na kterých jsou skvrny. Na kadeřavost trpí všechny broskvoně, přesto jsou některé odrůdy odolnější. Jako prevenci vybírejte z těchto odrůd (viz výše) a sázejte broskvoně na vhodná místa a dostatečně daleko od sebe. Pokud houba broskvoň napadne, použijte jako postřik na broskve fungicid na bázi mědi (Kuprikol), a to několikrát na jaře.
Klejotok – další nemocí, která postihuje především broskvoně, je tzv. klejotok. Jedná se o vytékání slizovitého lepkavého výtoku z poranění stromu. Může být způsobem nevhodným řezem (neošetřením ran), špatnou volbou stanoviště (příliš chladné), vinou kyselé půdní reakce, nebo nedostatkem vápníku a bóru. Jakmile zjistíte příčinu, měli byste se snažit ji odstranit (dodat vápník a bór), jinak by mohl strom i odumřít.
Broskve recepty
Broskvový kompot / zavařování broskví – budete potřebovat: 1 kg broskví ne zcela zralých, 1 l vody a 550 g cukru. Malé broskve můžeme zavařovat celé, velké půlíme a vyndáváme pecky. Oloupané broskve naskládáme do sklenic. Vodu přivedeme k varu a cukr v ní rozpustíme. Cukerným roztokem zalijeme broskve tak, aby byly ponořené. Sterilizujeme 20 minut při 80 °C.
Broskvová marmeláda – budete potřebovat: 1 kg vypeckovaných broskví, 1/4 litru vody nebo rybízové nebo jablečné šťávy, 500 g cukru a Pektogel, nebo 500 g želírovacího cukru. Broskve nakrájíme na kousky, podlijeme tekutinou, vaříme, až se rozvaří, přidáme cukr, necháme želírovat – vyzkoušíme na kapce na talířku. Plníme do sklenic, zavíčkujeme, otočíme na 5 minut dnem vzhůru, vrátíme zpět a necháme vychladnout. Marmeláda se hodí na palačinky, dorty atd. a vydrží určitě 1 rok.
Broskvová zmrzlina – budete potřebovat: 4 velké zralé broskve, 120 g cukru, 1,5 dl vody a 1 citron. Cukr s vodou uveďte do varu, povařte 5 minut, vychlaďte. Broskve oloupejte, odstraňte pecky, rozmixujte, promíchejte s citronovou šťávou a cukrovou vodou. Nalijte do tvořítek na zmrzlinu dejte do mrazáku.
Broskvový koláč – budete potřebovat: cca 1 kg broskví, 3 lžíce krupicového cukru, na těsto: 210 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g moučkového cukru, 2 lžičky vanilinového cukru, 1 žloutek, 2 lžíce vody. Broskve omyjeme, rozpůlíme, vypeckujeme, podusíme v malém množství vody, necháme okapat. Na vál prosejeme mouku a moučkový cukr, máslo, žloutek, vodu a zpracujeme rychle těsto. Necháme 1/2 hodiny vychladit. Potom vyválíme kruh, který vložíme do vymazané formy o průměru 26 cm, propícháme vidličkou, krátce předpečeme v troubě, poklademe broskvemi a dopečeme – na 200 °C, celkem asi 30 minut.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Vlachová, Libuše: Italské pokrmy na českém stole, Svoboda, Praha 1994.
- www.wikipedia.org
- www.pestitelka.cz
- www.agromanual.cz
- www.pasti.cz
