Břestovec (Celtis)
Opadavý strom, podobný jilmu.
Stanoviště: slunné; půdy hluboké, lehké, až vápenité, svěží až suché.
Výška: 15–25 m.
Doba kvetení: duben–květen.
Množení: výsevem.
Rod břestovec zahrnuje přibližně 70 druhů z čeledi jilmovitých (Ulmaceae), které jsou rozšířeny v tropických pásmech. V severním pásmu se vyskytuje kolem 12 druhů. Většina z nich jsou středně velké stromy s listy střídavými, asymetrickými, celokrajnými nebo zubatými, od báze trojžilnými.
Květy jsou nenápadné, samčí se nacházejí ve svazečcích, samičí květy s dlouhou stopkou jsou jednotlivě v úžlabí listů. Plodem je malá kulovitá nebo vejčitá peckovice s hladkou peckou a slabou vrstvou dužniny, která je u některých druhů jedlá. Na rozdíl od jilmů břestovce většinou netrpí chorobami ani škůdci, proto se mohou používat jako náhrada jilmů.
Břestovec jižní (Celtis australis)
Až 25 m vysoký strom s korunou často rozkladitou. Kmen má šedivý a hladký téměř jako u buku. Listy jsou 5–12 cm dlouhé, elipticky podlouhlé, dlouze zašpičatělé, drsné, ostře pilovité a tmavozelené. Plody jsou kulaté, zprvu žlutavě bílé, později fialově hnědé, sladké a jedlé. Tento druh potřebuje hluboké půdy, snáší sucho a nejlépe roste ve vinohradnických oblastech. Původem je z jižní Evropy, severní Afriky a západní Asie.


Břestovec západní (Celtis occidentalis)
Severoamerický druh, dorůstající až 25 m. Koruna je nepravidelná a rozsochatá, kůra šedá, tlustá a hluboce zbrázděná. Listy jsou kopinatě vejčité až široce vejčité, krátce zašpičatělé, ostře pilovité, 5–12 cm dlouhé, na líci leskle zelené a hladké. Plody jsou 7–10 mm široké, oranžové až tmavě purpurové, mdlé chuti. Strom je odolný, v mládí rychle roste a vzdoruje chorobám. Stejně jako břestovec jižní má malé nároky na teplo.

