Krátce poté, kdy rostliny vzejdou, je znát, že mají zbrzděný růst, často v ohniscích. Rostliny jsou zakrslé a tvoří jen málo stonků, navíc jsou stonky slabé, listy malé, předčasně žloutnoucí a často odumírající. Žloutnutí postupuje odspodu nahoru.

Cysty háďátka mohou v půdě přežít i 20 let a do roka se vyvine další generace, která parazituje na mladých rostlinách. Proto základním preventivním pravidlem by mělo být pěstování v nekontaminované půdě. Preventivně působí i střídání sázení plodin na jiných místech, dřívější termín výsadby, ochrana proti plevelu a dostatečné zabezpečení výživy pro rostliny. Před sázením je vhodné zkontrolovat, zda sázíme zdravé a nekontaminované sazenice.

Na dezinfekci půdy se používají chemické přípravky – nematocidy. I když jejich nástup účinku může být rychlý, jsou nákladné a účinkují spíše po kratší dobu. Podobně učinkuje i dusíkaté vápno, které se aplikuje na jaře, pár týdnů před výsadbou, přičemž háďátká je potřebné z půdy vysbírat ručně. Na malých plochách se zase dají využít návnady. Kousky brambor nebo jiných plodin, které háďátka napadají, se zakopou nepříliš hluboko do země a v pravidelných několikadenních intervalech se kontrolují a ručně sbírají.

Háďátká dokáže potrápit také změna fyzikálních podmínek. Teplota zvýšená nad 60 °C je pro ně smrtelná. V pařeništích a sklenících lze tímto způsobem ošetřit půdu párou. Mimo skleníky je možné ošetřit každou individuální sazeničku máčením v teplé vodě na zhruba jednu hodinu. Voda by však neměla přesáhnout teplotu 60 °C, aby se sazenička nepoškodila.