Skvělé vlastnosti a snadná aplikace na brambory
- Snadno skladovatelný a aplikovatelný.
- Optimální vstřebání při použití před deštem/zálivkou.
- Bezpečný pro děti, mazlíčky a zvířata.
- Poskytuje bramborám komplexní živiny.
- Má repelentní účinky na škůdce a nemoci.
- Certifikovaný pro ekologické zemědělství.
- Bez zápachu.
- Trvanlivost min 3 roky.
Nasypte pod brambory při sadbě a poté aplikujte 2x měsíčně buď posypem, zálivkou či postřikem (mají-li listy).
Kolik hnojiva potřebujete
- 4L = 100m² brambor
- 20L = 500m² brambor
Zajímavé kousky z e-shopu
- Dokonalé přírodní hnojivo HNOJÍK
- Vápník s rychlým rozkladem
- BIO Uhlí pro zadržování vody a živin
- Svlečky pro silnější repelentní účinek
- Lignohumát i Mykorhizní houby pro lepší vstřebatelnost
- Vulkanická hornina plná minerálů
-
HNOJÍK 0.105kg
Dokonalé přírodní hnojivo pro posílení imunity proti škůdcům a nemocem rostlin.
od 59 KčSkladem
Koupit This product has multiple variants. The options may be chosen on the product page -
HNOJÍK 0.875kg
Dokonalé přírodní hnojivo pro posílení imunity proti škůdcům a nemocem rostlin.
od 289 Kč150 na skladě
Koupit This product has multiple variants. The options may be chosen on the product page -
Sleva 20%
HNOJÍK 3.5kg
Dokonalé přírodní hnojivo pro posílení imunity proti škůdcům a nemocem rostlin.
Original price was: 899 Kč.719 KčCurrent price is: 719 Kč.403 na skladě
Koupit -
Sleva 36%
Super Set pro 2000m²
20L Hnojík 2,5kg vápník 2,5kg vápník s hořčíkem 1 x 1000ml svlečky ve společném setu, který nejde nemilovat.
Original price was: 2426 Kč.1559 KčCurrent price is: 1559 Kč.591 na skladě
Koupit
Bezpečné pro lidi a zvířata
Obsah
Brambory dnes
Brambory dnes považujeme za běžnou součást našeho jídelníčku. Dokážeme je připravovat na různé způsoby, a dokonce existují různé druhy brambor podle toho, zda je chceme vařit nakrájené, ve slupce, připravovat z nich bramborový salát, bramborovou kaši nebo knedlíky. Brambory pro nás mají také důležitou výživovou hodnotu – obsahují zejména škroby, vitamíny A, C a vitamíny skupiny C, ze stopových prvků draslík, hořčík, zinek, vápník a železo. Brambory také obsahují až 80 % vody, což je velmi důležité například při dietách.
Historie brambor
Jakkoliv se nám brambory zdají běžné, ve středověku je naši předkové ještě neměli k dispozici. Brambory se dostaly do Evropy až v 16. a 17. století v souvislosti s objevitelskými výpravami a přivezli je kolonizátoři z Ameriky. První zmínku o vařených bramborách v Evropě máme z roku 1616. Zajímavé je, že ještě předtím se pěstovaly jako okrasná rostlina na zahradách a parcích. Později se objevily jako pochutina na dvorech králů, máme je doložené například z kuchyně francouzského krále Ludvíka XIII. A teprve mnohem později se staly součástí jídelníčku obyčejných lidí.
Kdy sázet brambory
Brambory se vysazují v různých obdobích v závislosti na typu:
-
Rané brambory (tzv. „early“ nebo „new“): Sází se hned jakmile je půda připravená, obvykle v březnu nebo dubnu. Půda by měla být zpracovatelná a ne studená na dotek.
-
Brambory střední sezóny (také známé jako „Second Earlies“): Dozrávají za 80 až 100 dnů. Tyto brambory se obvykle sklízejí od druhé poloviny léta a skladují se až jeden měsíc.
-
První brambory rané sezóny („First-earlies“): Tyto brambory rychle dozrávají, obvykle se sázejí koncem března a sklízejí se v červnu až červenci.
Brambory nejlépe rostou v chladnějším počasí. Je vhodné je sázet 2-4 týdny před posledním jarním mrazem, když teplota půdy dosahuje alespoň 4 stupně Celsia.
Brambory a jejich pěstování
Brambory se dají pěstovat různými způsoby, některé jsou již velmi staré, některé zase docela moderní. Vyzkoušejte sami, co vám bude nejlépe vyhovovat. Základní zásadou je, že brambory sázíme do půdy tak, aby vyrašily až po zmrzlých. Sázíme naklíčené hlízy, a to do vykopaných hrůbků (velkých řádků) asi 25 až 30 cm od sebe.
TIP: Pomůže vám, pokud máte malou nohu, tak klást bramboru před a za svoje chodidlo a takto projít celý řádek.
Brambory poté zahrabeme zeminou (nakopčíme zeminu na ně), aby vznikly vyvýšené hrůbky. Je to z toho důvodu, že v hrůbcích pak mohou růst další hlízy, které mají dostatek místa, a i vaše úroda tak bude vyšší. Brambory nepotřebují příliš mnoho péče, stačí zálivka, občas je můžete přihnojit (např. Hnojíkem), většinou stačí kompost nebo hnůj, který jste do půdy zaryli na podzim. Je také potřeba občas bramborové políčko vyplít (zejména, než vzrostou rostliny) a hlídat výskyt mandelinky bramborové – tu musíte ručně sesbírat, nebo použít postřik.
Netradiční pěstování brambor
Pěstování brambor v trávě
Pěstování brambor v trávě je poměrně neobvyklá, ale přesto účinná metoda, jak získat skvělou úrodu brambor s minimální námahou. Tento způsob pěstování brambor se nazývá „no-dig“ (nehrábání) nebo „lasagne“ (lasagne) metoda, protože se brambory pěstují přímo v trávě a nevyžadují žádné hluboké orání nebo kopání.
Jak začít pěstovat brambory v trávě
Nejprve musíte zvolit vhodné místo pro pěstování brambor. Vyberte si místo, které má dostatek slunce a kde je dobrá drenáž, aby brambory mohly dobře růst. Poté se půda musí uvolnit a zbavit se plevelů, aby se zamezilo jejich růstu kolem brambor.
Přidání brambor
Po vytvoření vrstev můžete začít přidávat brambory. Je důležité nezapomenout je rozložit rovnoměrně po celé ploše. Pokud máte velkou zahradu, můžete pěstovat brambory v řadách, ale obecně platí, že čím více jsou brambory rozloženy, tím lépe.
Přidání dalších vrstev
Po přidání brambor můžete pokračovat s dalšími vrstvami. Nejlepší je pokračovat s vrstvami organického materiálu, ale můžete také použít vrstvy kamení nebo písku, které pomohou zlepšit drenáž.
Zalévání a hnojení
Během růstu brambor je důležité udržovat vrstvy vlhké, ale ne přemokřené. Brambory také potřebují dostatek živin, takže je dobré pravidelně je hnojit organickým hnojivem, jako je třeba kompost.
Sklizeň
Pěstování brambor v trávě může být skvělou alternativou pro ty, kteří nemají přístup k zahradě nebo nemají čas na tradiční způsoby pěstování. Je to také udržitelný a ekologický způsob, jak produkovat potraviny, protože využívá organický materiál z vaší zahrady nebo okolí.
Pokud chcete vyzkoušet pěstování brambor v trávě, nebojte se experimentovat s různými vrstvami a materiály. Každá zahrada je jiná, a tak může být každý proces pěstování brambor trochu odlišný.
Mějte na paměti, že pěstování brambor v trávě je metoda no-dig, což znamená, že není třeba kopat hluboko do země. Tento způsob pěstování také pomáhá udržovat zemi vlhkou a chránit ji před erozí.
Vyzkoušejte pěstování brambor v trávě a užijte si skvělou úrodu brambor bez velké námahy!
Pěstování brambor v pytlích
Další možností pro pěstování brambor, zejména na malých zahrádkách, je pěstování v pytlích. Nezabere vám místo na zahradě, pytle můžete mít postavené i na betonu, chodníku apod. Je důležité udělat bramborám v pytlích dírky nebo drenáž, aby nebyly podmáčené.
Pytle mohou být jutové nebo z netkané textilie. Existují i pytle, které mají ve spodní části odepínatelný otvor, abyste mohli brambory sklízet pohodlně zespodu. V pytlích musíte také brambory častěji hnojit, protože jim dojdou živiny z půdy. Hodí se zase hnojivo Hnojík, které obsahuje všechny potřebné živiny a je bez chemie.
Brambory sázíme do pytle po 1 až 3 hlízách (podle velikosti pytle), do hloubky asi 20 cm, pytle necháváme otevřené. Častěji zaléváme zejména v suchém horkém létě, ale půda nesmí být podmáčená.
Pěstování brambor v nádobách
Podobným způsobem můžete pěstovat brambory i v květináčích. Doporučujeme větší květináče, například s průměrem kolem 30 cm v horní části. Do každého květináče nasypte drenážní vrstvu z kamínků, výživnou půdu smíchanou s kompostem a do hloubky 20 cm zasaďte naklíčenou hlízu bramboru. Opět je důležité, aby půda nikdy nebyla podmáčená a brambory můžete během léta přihnojit.
Pěstování brambor na slámě
Pěstování brambor na slámě je poměrně nový způsob pěstování, který se stává stále populárnější. Tento způsob pěstování využívá slámu jako zdroj živin pro brambory, což umožňuje růst brambor bez potřeby velkého množství půdy nebo hnojení.
Jak začít
Přidání slámy
Poté můžete začít s vrstvením slámy. Vrstvy by měly být asi 15-20 cm vysoké. Je důležité používat slámu, která je čerstvá a nezkažená, aby se brambory nezkazily. Je také dobré použít slámu, která je středně jemná, aby se zabránilo přehřívání půdy.
Přidání brambor
Přidání dalších vrstev
Po přidání brambor můžete pokračovat s dalšími vrstvami slámy. Vrstvy slámy by měly být pokryty listy nebo zemí, aby se zabránilo větru a suchu. Je také dobré přidat vrstvu organického materiálu, jako je třeba kompost, aby se zlepšila živinová hodnota půdy.
Zalévání a hnojení
Během růstu brambor je důležité udržovat postel vlhkou, ale ne přemokřenou. Brambory také potřebují dostatek živin, takže je dobré pravidelně je hnojit organickým hnojivem, jako je například kompost. Vzhledem k tomu, že sláma již obsahuje určité množství živin, může být hnojení méně časté a může být použito menší množství hnojiva.
Sklizeň
Při pěstování brambor na slámě můžete experimentovat s různými druhy slámy a různými způsoby vrstvení. Výhodou pěstování na slámě je také to, že sláma se postupně rozkládá a zlepšuje strukturu půdy a zvyšuje její úrodnost.
Pěstování brambor ve věžích
Je relativně nová metoda, která se stává stále populárnější po celém světě. Tato metoda umožňuje pěstování brambor i v omezených prostorách, jako jsou například zahrady, balkony nebo terasy, a zároveň umožňuje snadný přístup k bramborám během sklizně.
Pěstování brambor ve věžích začíná výběrem vhodného kontejneru. Kontejner by měl být dostatečně velký, aby se do něj vešla půda a aby se brambory mohly dobře rozvíjet. Kontejner by měl být také dostatečně hluboký, aby se v něm mohly umístit vrstvy půdy. Nejčastěji se používají nádoby z plastu nebo kovu, ale mohou být použity i tradiční dřevěné záhony.
Poté se vybere vhodná půda a připraví se pro výsadbu brambor. Půda by měla být dobře odvodněná a bohatá na živiny. Vzhledem k tomu, že věže zahrnují více vrstev půdy, je třeba mít dostatečné množství substrátu. Do nádoby se vloží vrstva půdy, poté se do ní vloží semena brambor, která se zalijí vodou.
Když brambory dorostou, mohou být sklizeny postupně, vrstvu po vrstvě. To umožňuje snadný přístup k bramborám a zároveň umožňuje zanechat další vrstvy, které mohou pokračovat v růstu.
Pěstování brambor ve věžích má několik výhod. Vzhledem k tomu, že brambory jsou pěstovány ve věži, je třeba méně prostoru a je snadnější je pěstovat i v omezených prostorách. Tento způsob pěstování také umožňuje kontrolu nad kvalitou půdy a vody, což zvyšuje kvalitu a výnos plodin. Brambory pěstované ve věžích také nejsou ohroženy škůdci a nemocemi, jako jsou houby a bakterie, což snižuje riziko ztrát.
Pěstování brambor ve věžích také umožňuje jednoduchou manipulaci s půdou. Při každé vrstvě je třeba dodat živiny a půdu, takže není třeba kypřit zem a udržovat ji v kondici. Díky tomu je tato metoda méně pracná než tradiční pěstování brambor na poli.
Pak už stačí jen vybrat semena brambor, která chcete pěstovat, a začít je sázet do půdy. Během celého procesu pěstování je důležité dbát na pravidelnou zálivku a dostatečnou vlhkost půdy.
Nemoci brambor
Plíseň brambor
Pozdní plíseň je jednou z nejvýznamnějších chorob brambor. Je způsobena oomycetou Phytophthora infestans , která může infikovat listy, stonky a hlízy a šířit se hojně větrem.
Příznaky plísně na listech se obecně objevují jako tmavé skvrny nepravidelného tvaru, které se s rozvojem choroby zvětšují. Na horním povrchu často obklopuje nekrotickou oblast světlejší zelená halo a na spodním povrchu se kolem lézí ve vlhkých podmínkách vyvíjí bělavá plíseň nesoucí spory.
Příznaky infekce hlíz jsou tmavě hnědé, někdy nafialovělé, oblasti na povrchu hlíz. Vnitřní hniloba je červenohnědá granulovaná hniloba, která může zůstat blízko povrchu nebo postupovat do středu hlízy. Vývoj je nepravidelný a někdy nitkovitý skrz dužinu hlíz. Pozdní plíseň způsobuje poškození slupky, které nakonec umožňuje napadnout a rozmnožit se příležitostné bakteriální měkké hniloby.
Černá tečkovitost
Černá tečkovitost je způsobena houbou Colletotrichum coccodes a přestože jde o lehčí onemocnění, jde o jednu z nejproblematičtějších skvrnitých chorob.
Tento patogen napadá kořeny, stolony, podzemní část stonků a někdy i hlízy. Příznaky napadení se projevují ve druhé polovině vegetace. Na napadených trsech začínají nejprve listy slabě žloutnout a svinovat se, rostliny ponenáhlu vadnou a posléze usychají.
Čerň střídavá
Alternaria, také známá jako čerň střídavá, je houbový patogen přenášený převážně půdou, který postihuje plodiny brambor. Diagnostika může být problematická, protože symptomy mohou být zaměněny za nedostatek živin nebo vadnutí Verticillium.
Alternaria způsobuje léze na listech, které mají často terčovitý vzhled soustředných prstenců. Ty se obvykle (ale ne vždy) objevují několik týdnů po vzejití a začínají jako velmi malé černé nebo hnědé skvrny na spodních listech, které pak splývají.
Bakteriální choroby brambor
Bakterie druhu Dickeya a Pectobacterium způsobují měkké hniloby hlíz.
Pectobacterium atrosepticum je tradičně považováno za hlavní příčinu černé nohy. Některé druhy Dickeya mohou způsobit vadnutí a hnilobu stonků v teplejších obdobích, zvláště když teplota stoupne nad 25ºC. Příznaky měkké hniloby typicky zahrnují měkké, vlhké, krémově zbarvené tkáně. Nemocná tkáň je ostře ohraničena od zdravé tkáně a někdy má tmavší okraje. Stonek na bázi černá a napadená pletiva macerují.
Černání stonku lze pozorovat již krátce po vzejití a pak kdykoliv v průběhu vegetace, zejména při vlhkém počasí. Napadeny mohou být jednotlivé stonky nebo celý trs. Stonek nebo celá rostlina vadne, krní a postupně odumírá. Při deštivém počasí a vysoké vlhkosti mohou bakterie napadat i vegetační vrcholy nebo způsobovat měkké černé nekrotické léze na kterékoliv části stonku. Na hlízách vyvolávají bakterie měkkou hnilobu, která je charakteristická nepříjemným zápachem.
Strupovitost obecná
Strupovitost, způsobená hlavně Streptomyces scabiei , je nevzhledná skvrnitá choroba, která může postihnout jakoukoli plodinu, kde hlízy zažívají suchý povrch během kritické fáze tří až šesti týdnů po iniciaci hlíz.
V důsledku toho může být obzvláště problematické tam, kde není k dispozici zavlažování.
Léze mohou být kruhové nebo hranaté a mohou splývat do velkých nepravidelných oblastí. Závažnost se může pohybovat od řídkých bezbarvých korkových lenticel po tmavě hnědé, vyvýšené nebo důlkovité strupy pokrývající povrch hlíz. Strupovitost obecnou lze snadno zaměnit s strupovitostí práškovou. Prachovité strupy však bývají menší, mají kulatější charakter a při srůstání mají tendenci splývat spíše jako samostatné erupce než jako jeden velký stroupek.
Podporují ho lehké propustné půdy a suché počasí v červnu/červenci, kdy dochází k rychlé tuberizaci. Některé kultivary brambor jsou odolnější vůči strupovitosti (Melody, Cara) než jiné, ale žádný není imunní.
Abyste zabránili rozvoji běžné strupovitosti v suchých podmínkách, měli byste zavlažovat každé 4 – 6 dní po dobu 3 až 4 týdnů po iniciaci hlíz. Struktura půdy by měla být v ideálním případě jemná , aby byl zajištěn kontakt mezi vlhkou půdou a hlízami.
Prášková strupovitost
Prášková strupovitost (Spongospora subterranea ) je houbová skvrnitá choroba brambor. „Prášek“ se skládá z kuliček spór (cystosori), které se uvolňují do půdy a mohou přežít až deset let. Ty uvolňují pohyblivé zoospory, které infikují kořenové vlásky. Prášková strupovitost je také přenašečem viru Potato Mop Top Virus (PTMV).
Neexistují žádné nadzemní příznaky. U kořenů se mohou vyvinout výrazné světlé nepravidelně laločnaté hálky. Práškové strupy se nejprve projevují jako malé vyvýšené pupínky pod slupkou. Jak se roztahují, kůže se otevře a odhalí tmavě hnědou práškovou hmotu cystosori. Léze jsou obvykle mělké prohlubně obklopené vyvýšenými natrženými okraji natržené kůže. Obecně jsou malé, tmavé a kulaté. Cystosori pod slupku může dát strupu tmavý okraj.
Tam, kde jsou postiženy velké plochy, mají práškovité strupy tendenci se jevit jako seskupení jedinci a obecně se neslučují do obřích strupů. Další forma onemocnění se vyskytuje tam, kde infekce vede k nápadným výrůstkům , často pokrytým hnědými důlkovými prohlubněmi, ale bez otrhaných okrajů slupky. Během skladování se choroba nešíří, ale léze mohou být výraznější.
Běžná strupovitost vs prášková strupovitost
- Běžné léze strupu se značně liší a mohou vyčnívat nebo vytvářet krátery na povrchu. Často se spojují do obřích strupů. Občas jsou vidět hranaté hrany a hvězdicovité praskání.
- Práškové léze strupu mají jednotnější tvar a jsou obecně malé, kulaté vyrážky přes slupku, které většinou zůstávají diskrétní. V mase se může vytvořit mělká prohlubeň.
Prášková strupovitost je onemocnění přenášené půdou, které bývá častěji vyskytováno v chladných, vlhkých podmínkách a těžkých půdách. Onemocnění je vyvoláno vlhkými půdními podmínkami při iniciaci hlíz s infekcí přes lenticely a příležitostně přes očka nebo rány.
Odolnost kultivaru a dlouhé střídání místa výsevu brambor (po 4 letech) jsou nejúčinnějšími způsoby boje s infikovanou půdou a čistá půda by měla být vždy osázena čistým semenem. Nepřelévejte vodou, zvláště během iniciace hlíz. Použijte kultivaci k podpoře dobré struktury půdy, aby se udržela volná odvodněná půda. Vyhněte se výsadbě náchylných odrůd v zamořených půdách.
Škůdci brambor
Mandelinka bramborová
Nejničivějším škůdcem brambor je mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata). Dospělý je žlutý, oválný brouk dlouhý 6 až 11 mm a šířku 3 mm s 10 černými pruhy na křídlech. Larvy jsou jasně růžové až červené s černými hlavami a starší larvy mají po stranách těla dvě řady černých teček.
Dospělec přezimuje asi 15 – 25 cm pod povrchem půdy, obvykle mimo pole, kde se živí jako larva. Mandelinky se přesouvají do řad plotů, vodních toků atd. na okrajích polí, aby se zavrtali do půdy a přezimovali. Brzy na jaře, když je půda dostatečně teplá na pěstování brambor, se mandelinka objeví a začne hledat vhodnou hostitelskou rostlinu. Když ji najde, okamžitě se začne krmit. Mandelinka se bude živit jakoukoli rostlinou z čeledi brambor, jako je rajče, brambor, paprika, lilek, tabák a plevel, jako je buvolí okurka a pupalka, ale preferují brambory.
Dospělé mandelinky se páří a každá samice brouka klade skupiny 10-20 vajíček (celkem několik stovek), obvykle na spodní stranu spodních listů. Vajíčka se líhnou za 4-10 dní v závislosti na teplotě a larvy se okamžitě začnou živit jemnými mladými listy. První a druhý vývojový stupeň brouka nespotřebovává mnoho listové tkáně kvůli jejich velikosti. Třetí a čtvrtý stupeň vývoje způsobují většinu defoliace a mají tendenci se živit starší tkání listů. Larvy mají ve zvyku živit se listy v horní části rostliny. Po 2-3 týdnech krmení larvy spadnou z rostliny, zavrtají se do půdy a zakuklí se. Dospělci pak vylézají z půdy o 2-3 týdny později. Tito dospělci se budou také krmit, pářit se a snášet vejce. V pozdním létě larvy druhé generace spadnou, zavrtají se do půdy a zakuklí se.
Přestože se dospělci i larvy živí listy brambor a příbuzných rostlin (rajče, lilek), největší škody způsobují larvy ve třetím a čtvrtém stupni vývoje. Tyto larvy jsou velké 8 mm a mohou odlistit rostlinu během 1-2 dnů. Brambory mohou být zbaveny listů až o 30 % před květem nebo během plnění hlíz a výnosy nejsou ovlivněny. Když však brambory kvetou, nesnesou více než 6-8% defoliaci.
Jedním z hlavních problémů pěstitelů je problém odolnosti mandelinky vůči insekticidům. Mandelinky si vyvinou rezistenci, když jsou rok co rok vystaveny stejnému insekticidu nebo třídě insekticidů. Spoléhat se pouze na časté aplikace chemických insekticidů tedy není dobrou ekonomickou ani dlouhodobou strategií.
Mšice
Mšice jsou významnou skupinou škůdců brambor. Patří k savému hmyzu a vyskytují se především na nadzemních orgánech, ale některé druhy jsou významné také na hlízách (mšice bramborová). Mšice svým sáním rostlinných šťáv zprvu rostliny oslabují, čímž se snižuje jejich vitalita, postupně mohou vznikat tvarové deformace, retardace růstu, barevné změny pletiv, trhliny v pletivu či nekróza.
Dvě nejčastější mšice na bramborách jsou mšice broskvoňová a mšice bramborová. Mšice broskvoňová je obvykle nejběžnějším a nejhojnějším druhem; Zamoření obvykle začíná na většině spodních listů rostliny. Napadení mšicemi bramborovými jsou obecně roztroušeny po rostlině.
Okřídlení dospělci mšice broskvoňové jsou světlé nebo jasně zelené a černé s velkou tmavou skvrnou na hřbetu břicha. Nezralé formy jsou žluté, narůžovělé nebo světle zelené. Dospělé formy bez křídel jsou světlé nebo jasně zelené.
Růžové a zelené mšice bramborové se nacházejí v bramborách. Tato mšice je větší než zelená broskvová mšice s delšími tykadly a nohama. Kolonie mšice bramborové jsou tvořeny dospělými jedinci a potomky, těsně seskupenými dohromady.
Mšice poškozují brambory především šířením chorob rostlin. Občas se mšice rozmnoží natolik, že jejich krmení oslabuje rostliny. Virus svinovačky bramborové se šíří oběma mšicemi, ale daleko nejúčinnějším přenašečem je mšice broskvoňová. Infekce svinovačky v rané sezóně rostlinu zakrní.
Extrémní napadení mšicí broskvoňovou, podobně jako napadení ostatními mšicemi, může u bramboru vést ke svinování, zesvětlení a deformaci listů, na listech jsou lesklé vrstvy medovice s následným rozvojem černí, růst rostlin se zpomaluje. Přímé škody sáním jsou však na bramborách vzácné.
Viry přenášené mšicí způsobují jiné specifické příznaky.
Bezkřídlé mšice, především nymfy, jsou zaměnitelné s mšicí řešetlákovou a příležitostně i s mšicí bavlníkovou, okřídlené mšice jsou zaměnitelné s kyjatkou zahradní (která ale má hnědé pruhy místo skvrn na zádech), s mšicí česnekovou a ve žlutých miskách také s hojnou mšicí bršlicovou (bez čelního hrbolku) a s mšicí chmelovou (čelní hrbolek vybíhá do špičky).
Háďátka
Brambory stejně jako jiné rostliny mohou být infikovány četnými pohyblivými háďátky, které mohou mít v půdě ektoparazitickou fázi, ale jsou z velké části migrujícími endoparazity. Tato červovitá háďátka se živí uvnitř rostlinné tkáně (kořen nebo hlíza) a jsou schopni cirkulovat v rostlině téměř v jakékoli fázi svého vývoje, kromě případů, kdy jsou ve formě vajíčka. Nevytvářejí cysty ani hálky, a proto jsou pouhým okem neviditelné.
Dva druhy, Ditylenchus dipsaci a D. destructor , mohou být velmi škodlivé pro brambory, jak naznačují jejich příslušná jména, háďátka stonková a háďátka bramborová . Jedná se o vysoce polyfágní druhy a vyvíjejí se na četných plodinách a plevelech, jednoděložných nebo dvouděložných a v případě D. destructor dokonce i na půdních houbách.
Háďátko přezimuje v půdě a v rostlinných zbytcích ve formě mláďat a vajíček, která snadno snášejí mráz, ale při teplotě pod -5°C hynou.
Zdrojem nového napadení mohou být napadené hlízy a doprovodná půda, stejně jako podzemní části jiných napadených hostitelských rostlin (cibule, oddenky)
Důležité je neplést si háďátko s často se vyskytujícími larvami kovaříků – drátovci. Ty jsou až 3 centimetry dlouhé a často v hlízách brambor vyžírají chodbičky. Příznaky výskytu háďátka jsou jiné.
Krátce poté, kdy rostliny vzejdou, je znát, že mají zbrzděný růst, často v ohniscích. Rostliny jsou zakrslé a tvoří jen málo stonků, navíc jsou stonky slabé, listy malé, předčasně žloutnoucí a často odumírající. Žloutnutí postupuje odspodu nahoru.
Cysty háďátka mohou v půdě přežít i 20 let a do roka se vyvine další generace, která parazituje na mladých rostlinách. Proto základním preventivním pravidlem by mělo být pěstování v nekontaminované půdě. Preventivně působí i střídání sázení plodin na jiných místech, dřívější termín výsadby, ochrana proti plevelu a dostatečné zabezpečení výživy pro rostliny. Před sázením je vhodné zkontrolovat, zda sázíme zdravé a nekontaminované sazenice.
Na dezinfekci půdy se používají chemické přípravky – nematocidy. I když jejich nástup účinku může být rychlý, jsou nákladné a účinkují spíše po kratší dobu. Podobně učinkuje i dusíkaté vápno, které se aplikuje na jaře, pár týdnů před výsadbou, přičemž háďátká je potřebné z půdy vysbírat ručně. Na malých plochách se zase dají využít návnady. Kousky brambor nebo jiných plodin, které háďátka napadají, se zakopou nepříliš hluboko do země a v pravidelných několikadenních intervalech se kontrolují a ručně sbírají.
Háďátká dokáže potrápit také změna fyzikálních podmínek. Teplota zvýšená nad 60 °C je pro ně smrtelná. V pařeništích a sklenících lze tímto způsobem ošetřit půdu párou. Mimo skleníky je možné ošetřit každou individuální sazeničku máčením v teplé vodě na zhruba jednu hodinu. Voda by však neměla přesáhnout teplotu 60 °C, aby se sazenička nepoškodila.
Drátovci
Pěstování neobvyklých a zajímavých odrůd brambor patří k velkým potěšením domácího zahradničení, ale přítomnost drátovců může radost rychle ztlumit. Tito škůdci se zavrtávají do brambor; čím déle jsou hlízy v zemi, tím větší škody utrpí. Ovládání drátovců může být obtížné, jakmile se usadí, ale zahradníci mohou podniknout kroky k odstranění nebo minimalizaci problému.
Drátovci jsou hnědočervené až světle krémové barvy a 3-4 cm dlouhé, s tvrdým, segmentovaným zevnějškem, malými nohami a zakřivenými kusadly. Tito škůdci jsou larvy kovaříků a může trvat dva až šest let, než dospějí do své konečné podoby. Přitahuje je vlhká půda a obvykle žijí ve větším počtu na stinných místech nebo v nízkých oblastech, které zadržují hodně vlhkosti. Pohybují se v půdě nahoru a dolů v závislosti na počasí. Pohybují se dolů, aby unikli velmi horkým nebo chladným podmínkám, a tunelují zpět, když je počasí asi 20 až 25 stupňů Celsia.
Drátovci žijí v podzemí na plný úvazek a jsou nenasytní jedlíci kořenů rostlin a hlíz, i když sežerou i jiný hmyz, pokud se s nimi setkají. Tyto škůdce přitahují zejména brambory, zavrtávají se do nich a způsobují deformaci hlíz. V suchých oblastech se mohou vlézt do brambor pro vlhkost i pro potravu, což způsobí další poškození a brambory se stanou nepoživatelnými. Otvory pro drátovce také umožňují pronikání chorob do brambor, což způsobuje další škody.
Vzhledem k tomu, že drátovci jsou podzemní, dokud nedozrají a nevyvinou se jako brouci, může být obtížné určit, zda žijí nebo nežijí v určité oblasti. Nejjednodušší způsob, jak se ujistit, je umístit nějakou návnadu do navrhované oblasti zahrady a poté zjistit, zda drátovci reagují. Vykopejte řadu děr o hloubce 10 – 15 cm, asi 90 cm od sebe. Do otvorů vložte velké kusy mrkve, zakryjte je deskami, nechte několik dní odležet a poté je vykopejte a hledejte drátovce nebo tunely v mrkvi. Pokud mrkev zůstane nedotčena, je nepravděpodobné, že jsou přítomni drátovci.
Vzhledem k tomu, že drátovci se po napadení zahrady těžko kontrolují, nejlepším způsobem, jak se s nimi vypořádat, je prevence. Nesázejte brambory v oblastech, kde je vysoká pravděpodobnost výskytu drátovců a v oblastech, které byly nedávno pokryty trávou nebo jetelem. Střídejte plodiny, aby drátovci neměli každý rok přístup ke svým oblíbeným potravinám. Pesticidy proti drátovci nepomáhají. Před výsadbou můžete půdu důkladně zorat, a pokud máte slepice, vypusťte je do zrytého záhonu. Poté můžete posypat půdu vápnem a důkladně zapracovat. K bramborám pak můžete zasadit zasaďte mezi úrodu afrikány neboli axamitníky. Jejich silné aroma totiž drátovce odpuzuje.
V oblastech, kde jsou drátovci již problémem, vytvořte místa s návnadami a každé dva nebo tři dny z nich odstraňte drátovce, abyste minimalizovali počet škůdců v půdě.
Kde sehnat sadbové brambory
Sadbové brambory se vyplatí shánět zejména velkopěstitelům. I pokud máte větší zahradu, můžete si dát tu práci a mít svého dodavatele sadbových brambor. Nejlepší je mít ověřeného pěstitele, ale můžete se pokusit sehnat sadbu i na internetu. Pro malé pěstitele, kteří budou brambory pěstovat jen v pytlích nebo květináčích, bohatě postačí, když vyberete pěkné hlízy, které vám doma naklíčily. Chcete-li si vybrat podle odrůdy, pak výborné žluté brambory jsou např. Colette (dlouhodobě skladovatelná) nebo Impala (krátkodobě skladovatelná). Z červených je pak výborná Belarosa nebo Red Sonia (červená je jenom slupka).
Sklizeň brambor
Když se vám vše povede na jedničku a ochráníte brambory před mandelinkou bramborovou i před plísnění zejména za deštivých let – což se vám podaří, pokud použijete Hnojík již od začátku pěstování – můžete se na podzim pustit do jejich sklízení. Brambory pro svoji potřebu můžete průběžně sklízet již během léta, na uskladnění je lepší nechat je tzv. dojít. Jak poznáte, že jsou brambory zralé? Velmi jednoduše: jejich nať bude zcela suchá a dobře se oddělí od hlíz. Nať pak stačí vytrhat a brambory postupně vykopávat. Nechte je vždy trošku oschnout, zhruba očistěte a uskladněte do prodyšných beden nejlépe do sklepa.
TIP: Když si rozdělíte brambory na větší a menší, budete mít zvlášť ty na vaření bez slupky a ve slupce.
POZOR: Uskladněné brambory je potřeba přes zimu občas přebrat, aby se vám od jedné zkažené hlízy nenakazily další.
Hnojení zeleniny
- Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
- Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
- Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).
- Pokud máte rostliny nemocné, nebo napadné škůdcem, tak přidejte k výluhu svlečky. Použijte zálivku i jako postřik 3x v jednom týdnu na napadené rostliny a zalejte zálivkou 1x v týdnu.
Jak používat Hnojík na všechny ostatní rostliny
Jak používat Hnojík
Jak používat Hnojík posypem, zálivkou či postřikem. Způsoby zesílení účinku na škůdce a nemoci rostlin.
Pěstování rostlin podle kategorií
Seznámení se s rostlinami, jejich pěstováním a hnojením přehledně podle druhů.
