Brambor (Solanum tuberosum)

Bylinná trvalka s bílými nebo modravými květy a jedlými ztloustlými kořenovými hlízami
 
  • Stanoviště: slunné; úrodná, kyprá až písčitá půda
  • Výška: asi 50 cm
  • Doba kvetení: červen–srpen
  • Množení: hlízami nebo výsevem

Brambor, bylina z čeledi lilkovitých (Solanaceae), dorazil do Evropy mezi roky 1555 a 1565. Šlo tehdy o hlízy s červenou slupkou, příbuzné planým druhům, které se ještě dnes vyskytují ve vysokých Andách. Pod vědeckou lupu vzal brambor jako první botanik Jacob Theodor Tabernaemontanus. V jeho bylí­náři (1585) se nachází první popis rostliny.
Brambor (Solanum tuberosum)
Brambory potřebují slunné stanoviště a výživnou půdu.
Fridrich II. Veliký

Brambor se žlutou slupkou, praotec našich bramborů, přišel nejprve do Anglie. V Německu byl vysazen poprvé kolem roku 1620. Jako většina importů z Nového světa byla trvalka zprvu považována za okrasnou rostlinu. Trvalo téměř 200 let, než byly brambory oficiálně uznány jako potravina. Král Bedřich Veliký z Pruska nutil své sedláky, aby brambory pěstovali. Od té doby jsou základní potravinou a zachránily milióny lidí před smrtí hladem.

Neboť mezitím se zjistilo, že nikoli jedovaté plody velikosti třešně, nýbrž nevzhledné kořenové hlízy jsou jedlou částí rostliny. Brambor je svým bohatstvím minerálních látek, vitaminů (především vitamínu C), bílkovin a uhlohydrátů nesmírně cenným prostředkem výživy.

Návod k pěstování:

Rostliny nepotřebují nic dalšího než slunné místo, kyprou a výživnou půdu, každá rostlina prostor asi 40 × 40 cm, hloubku výsadby 10–15 cm. Hlízy se sázejí od poloviny dubna, podle odrůdy. Kdo předklíčí sadbové brambory v bedně (začátkem poslední dekády března), může sázet asi po 5 týdnech. Předklíčené brambory vyraší asi 2 týdny po výsadbě z půdy. Pěstební bedny by měly stát pokud možno na světle a při asi 15 °C. Na tmavém stanovišti se vyvinou dlouhé zesláblé výhony, které se při výsadbě ulamují.

Brambory jsou velmi citlivé na mráz. V nechráněných polohách se doporučuje přikrýt záhon fólií. Jakmile rostliny dobře vzejdou, musí se pravidelně mezi řádky okopávat, aby půda zůstala kyprá a plevele neměly žádnou šanci. Při suchém počasí se zalévá. Od půli června se rostliny přihrnují. Hlízy se tvoří ještě v půdě na osních výhonech přízemních listů.

Brambor Agricola Gloria
Odrůda brambor Agricola Gloria

Choroby a škůdci:

Nejen mandelinka bramborová navštěvuje rostliny. Je známo kolem 50 škůdců a chorob, jež značně snižují výnosy. Nejlepší ochranou proti virovým chorobám je používání bezvirózních sadbových brambor. Také proti háďátkůmexistují rezistentní odrůdy. Těmto úporným škůdcům lze kromě toho zkazit chuť střídáním plodin. Hlavně by se měly brambory sázet každý rok na jiné místo. V žádném případě se nesmějí hnojit čerstvým hnojem.

Brambory se množí hlízami. Na hlízách jsou takzvaná očka, z nichž vyraší klíčky. Množení semenyse provádí jen ve šlechtitelských stanicích.

Výběr odrůd

Existuje nesčetný počet odrůd brambor. Nejlépe je informovat se u zkušeného zemědělce v okolí, se kterými odrůdami měl nejlepší výsledky.

  • Rané odrůdy: ‚Sieglinde‘, ‚Saskia‘, ‚Hela‘, ‚Christa‘, ‚Ukama‘, ‚Atica‘, ‚Gloria‘, ‚Ostara‘, ‚Carola‘, ‚Berlina‘, ‚Erstling‘.
  • Středně rané odrůdy: ‚Clivia‘, ‚Grata‘, ‚Climax‘, ‚Desirée‘, ‚Hilta‘, ‚Jetta‘, ‚Juliver‘, ‚Maja‘, ‚Ulla‘, ‚Irmgard‘, ‚Granola‘.
  • Pozdní odrůdy a brambory k uskladnění: ‚Hansa‘, ‚Datura‘, ‚Maritta‘, ‚Aula‘, ‚Carmen‘, ‚Cosima‘, ‚Isola‘, ‚Saturna‘.
Brambory dnes

Brambory dnes

Brambory dnes považujeme za běžnou součást našeho jídelníčku. Dokážeme je připravovat na různé způsoby, a dokonce existují různé druhy brambor podle toho, zda je chceme vařit nakrájené, ve slupce, připravovat z nich bramborový salát, bramborovou kaši nebo knedlíky. Brambory pro nás mají také důležitou výživovou hodnotu – obsahují zejména škroby, vitamíny A, C a vitamíny skupiny C, ze stopových prvků draslík, hořčík, zinek, vápník a železo. Brambory také obsahují až 80 % vody, což je velmi důležité například při dietách.

Kdy sázet brambory

Brambory se vysazují v různých obdobích v závislosti na typu:

  1. Rané brambory (tzv. „early“ nebo „new“): Sází se hned jakmile je půda připravená, obvykle v březnu nebo dubnu. Půda by měla být zpracovatelná a ne studená na dotek.

  2. Brambory střední sezóny (také známé jako „Second Earlies“): Dozrávají za 80 až 100 dnů. Tyto brambory se obvykle sklízejí od druhé poloviny léta a skladují se až jeden měsíc.

  3. První brambory rané sezóny („First-earlies“): Tyto brambory rychle dozrávají, obvykle se sázejí koncem března a sklízejí se v červnu až červenci.

Brambory nejlépe rostou v chladnějším počasí. Je vhodné je sázet 2-4 týdny před posledním jarním mrazem, když teplota půdy dosahuje alespoň 4 stupně Celsia.

Sklizeň

Když se vám vše povede na jedničku a ochráníte brambory před mandelinkou bramborovou i před plísnění zejména za deštivých let – což se vám podaří, pokud použijete Hnojík již od začátku pěstování – můžete se na podzim pustit do jejich sklízení. Brambory pro svoji potřebu můžete průběžně sklízet již během léta, na uskladnění je lepší nechat je tzv. dojít. Jak poznáte, že jsou brambory zralé? Velmi jednoduše: jejich nať bude zcela suchá a dobře se oddělí od hlíz. Nať pak stačí vytrhat a brambory postupně vykopávat. Nechte je vždy trošku oschnout, zhruba očistěte a uskladněte do prodyšných beden nejlépe do sklepa.

TIP: Když si rozdělíte brambory na větší a menší, budete mít zvlášť ty na vaření bez slupky a ve slupce.

POZOR: Uskladněné brambory je potřeba přes zimu občas přebrat, aby se vám od jedné zkažené hlízy nenakazily další.