Borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum)

Vzrůstný, velkoplodý druh borůvky ze Severní Ameriky

Stanoviště: silně kyselé, kypré, dobře provzdušněné půdy, humózní půda, plné slunce
Výška: 80–200 cm
Potřeba prostoru: 6–8 m²
Doba kvetení: květen
Doba zrání: červenec–září
Množení: výsevem nebo zelenými řízky

Z planých porostů několika druhů borůvek, které patří k čeledi vřesovcovitých (Ericaceae) a jsou amerického původu, byl ve Spojených státech amerických, kdy od roku 1909 věnovali výzkumu drobných ovocných keřů značné úsilí, vyšlechtěn nový užitkový druh. Z toho vznikly v USA tzv. kulturní borůvky, zpočátku určené pro komerční pěstování na plantážích a přizpůsobené strojové sklizni („highbush blueberries“).

Podle druhu odrůdy dorůstají do výšky 0,8 až 2 m a tvoří keře se vzpřímenými větvemi. Květy jsou válcovité nebo džbánkovité, bílé. Tmavě modré, světle modré ojíněné plody s bezbarvou dužninou mají průměr 8–20 mm a sedí v řídkých až hustých hroznech.

Kulturní borůvky potřebují kyselé, kypré, dobře provzdušněné půdy (hodnota pH mezi 3,2 až 4,5), nejlépe humózní písčité půdy. Daří se jim i v chudších rašeliništích, kde je ovšem v době kvetení značné nebezpečí mrazů. Zvlášť důležité je plné slunné stanoviště. Zamokřené půdy jsou nevhodné. Nároky na živiny jsou nepatrné, musí se však pečovat o pokud možno stejnoměrnou vlhkost půdy.

Návod k pěstování a ošetřování:

V zahradě se kypří půda před výsadbou na dva rýče hluboko posekanou trávou, dřevěnými hoblinami nebo jiným organickým materiálem, neboť jemné kořeny borůvek vyžadují provzdušněnou, humózní drobivou půdu. V první polovině doby růstu se velmi málo hnojí a používá se jen nepatrné množství dusíku. Jako dusíkaté hnojivo připadá v úvahu síran amonný (asi 15 g/m² na rok), zatímco dusičnany a vápno rostlinám škodí. Draslík a hořčík se dodávají nejlépe společně ve formě kainitu (Patentkali) v dávce 25–30 g/m² na rok.

V prvních třech letech po výsadbě není potřeba většinou žádné řezu. Potom se každoročně v zimě vyřezávají nejslabší výhony a výhony starší než 3 roky, které mají podstatně nižší výnos. V posledním roce výhon, na kterém byly největší plody, se již nehodí pro následující sklizeň.

Borůvky tvoří od páté vegetační sezony velmi vysoké výnosy (8–20, někdy 6–10 kg na jeden keř). Zdravé keře si podržují výkonnost přes 50 let.

Rozmnožování a řez:

Rozmnožují se řezem dřevitých řízků silné alespoň jako tužka, dlouhé 10–15 cm s 5–6 pupeny – nejlépe v březnu – a píchají se do směsi rašeliny s pískem (1:1) v odstupu asi 5 cm, tak hluboko, že vyčnívá jen nejhořejší očko. Nejprůznivější jsou půdní teploty 20–25 °C. V červenci začíná tvorba kořenů. Plochu rozmnožení je třeba přikrýt plastovou fólií, abychom zabránili růstu nežádoucích výhonů. Ještě výhodnější je mlžení.

Choroby a škůdci:

Kulturní borůvky nepotřebují většinou žádnou ochranu, neboť choroby a škůdci se vyskytují jen zřídka. Houbové onemocnění bývá způsobeno houbou, která infikuje rostliny především od opadu listů až do období kvetení v květnu nebo ke zasychání jednotlivých výhonů; ty je třeba ihned odstraňovat a spálit. Jako prevence je dobré zabránit nadměrnému hnojení. Na jaře se někdy vyskytnou píďalky, proti nimž smíme zasáhnout jen přípravky neohrožujícími včely. Lepší je přenechat tuto práci sýkorkám, pro něž můžeme zavěsit hnízdní budky.

Doporučené odrůdy kulturní borůvky pro domácí zahradu:

Odrůda	Zrání	Vzrůst	Plody	Chuť	Řez
‘Bluetta’	VII	velmi nízký	modré	dobrá	mírný
‘Patriot’	VII	střední	světle modré	velmi dobrá	střední
‘Spartan’	VII	vysoký	obrovské, světle modré	dobrá	silný
‘Ivanhoe’	VII–VIII	vysoký	světle modré	středně dobrá	střední
‘Bluecrop’	VII–VIII	vysoký	světle modré	velmi dobrá	silný
‘Ama’	VIII	střední	velké, modré	velmi dobrá	střední
‘Berkeley’	VII	velmi vysoký	středně modré	dobrá	mírný
‘Heerma’	VIII	velmi vysoký	středně modré	dobrá	střední
‘Goldtraube 71’	VIII	vysoký	velmi modré	dobrá	silný
‘Darrow’	VIII–IX	vysoký	obrovské, velmi modré	velmi dobrá	středně silný

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík

Závěrečné doporučení Dodržujte pravidlo, že méně hnojení je někdy lepší než příliš mnoho. Někteří naši zákazníci hlásili skvělé výsledky, i když během sezóny použili Hnojík pouze jednou. Je důležité nenechat se unést nadšením z bujného růstu rostlin. Typickým problémem je, že při častém hnojení například paprik každý týden dochází k nadměrnému přísunu dusíku, který rostliny investují do růstu listů a stonků na úkor květů a plodů. Výsledkem mohou být rostliny s velkými listy, ale bez plodů, což jsme již u dvou zákazníků viděli. Podobně, přílišné hnojení kořenové zeleniny, jako jsou cibule nebo mrkev, může vést k bujným naťím, ale malým hlízám, což určitě není váš cíl.