Bobkovišeň (Prunus laurocerasus)
Bobkovišeň je oblíbený stálezelený keř s lesklými listy, který se využívá především pro živé ploty a okrasné výsadby.
- Stanoviště: slunné až polostinné místo, humózní a propustná půda
- Výška: 2–5 m (dle druhu a řezu)
- Doba květu: květen–červen
- Množení: řízky, výsevem semen
Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Je to hustě větvený keř nebo malý strom s tmavě zelenými, kožovitými a lesklými listy, které připomínají listy vavřínu. Díky své stálezelenosti zdobí zahrady po celý rok a je ceněná pro schopnost vytvořit hustý, neprůhledný živý plot.
Na jaře bobkovišeň rozkvétá drobnými, bílými květy uspořádanými v hroznech. Ty lákají včely a další opylovače. Na podzim dozrávají černé peckovice, které jsou atraktivní pro ptáky, ale pro člověka jsou jedovaté. Rostlina obsahuje kyanogenní glykosidy, proto je nutná opatrnost při manipulaci s plody i listy.
Pěstování bobkovišně
Bobkovišeň má ráda propustnou, humózní půdu a stanoviště na slunci či v polostínu. Dobře snáší i městské prostředí a je odolná vůči znečištěnému ovzduší. V mladém věku je citlivější na silné mrazy, proto je vhodné ji chránit mulčem nebo chvojím.
Pravidelný řez zajišťuje hustý růst a kompaktní vzhled. Rostlina dobře reaguje na přihnojování organickými hnojivy, například Hnojíkem, který podporuje vitalitu a lesk listů.
Díky svému hustému a stálezelenému olistění je bobkovišeň ideální pro živé ploty a okrasné skupiny. Lze ji pěstovat i jako solitéru, kde vynikne její exotický vzhled.
Více o zdravotních účincích a využití v tradičním léčitelství najdete v samostatném článku Bobkovišeň lékařská.
