Bez (Sambucus)
Obsah
Opadavé keře a trvalky s bobulovitými plody.
- Stanoviště: Slunná až stinná místa; v každé nepříliš mokré půdě.
- Výška: 2–6 m.
- Doba kvetení: Duben–červen.
- Množení: Výsevem nebo dřevitými řízky.
Rod Sambucus z čeledi zimolezovitých (Loniceraceae, dříve Caprifoliaceae) je rozšířen asi 40 druhy v mírných a subtropických zónách na obou zemských polokoulích. Většinou jsou to keře s dutými větvemi a plnou dření. Protistojné listy jsou lichozpeřené, lístky pilovité. Malé oboupohlavné květy s kolovitými korunami jsou sestaveny v široké okolíky nebo laty. Plod je bobulovitá peckovice s 1–2 semeny.
Vedle bezu černého (popsaného níže), jenž je v současné době opět vysoce ceněn jako ovocný keř, zahrnuje rod jen málo zahradnicky zajímavých druhů. Všechny jsou málo náročné a daří se dobře na slunných i zastíněných místech; dávají přednost čerstvým, výživným, humózním půdám.
Sambucus caerulea
Sambucus caerulea je v domovině, na západě Severní Ameriky, stromovitý, u nás dosahuje výšky 3–4 m. Větvičky jsou poměrně tenké, zpočátku trochu modravě ojíněné, listy většinou s 5–7 modrozelenými lístky. Žlutavě bílé květy v 10–15 cm širokých květenstvích se objevují v červnu až červenci. Plody jsou modročerné, silně ojíněné, 4 cm velké.
Sambucus canadensis
Sambucus canadensis, 3–4 m vysoký keř vytvářející oddenky, má listy většinou se 7 lístky, světle zelené, naspodu měkce chlupaté. Kvete žlutavě bíle v červnu až červenci ve 20–25 cm širokých okolících. Domácí je v Severní Americe. Odrůda ‚Aurea‘ má zlatožluté listy a světle červené plody.
Sambucus canadensis vyrůsta v hojně kvetoucí keř
Sambucus ebulus - bez chebdí
Sambucus ebulus, bez chebdí, je trvalka domácí v Evropě, na Madagaskaru, v severní Africe, v západní a Střední Asii. Vyskytuje se většinou ve velkých skupinách na slunných místech na čerstvých, výživných půdách. Je 0,5–1,5 m vysoký, má silné, většinou nevětvené stonky a hluboko v půdě ležící rhizomy. Listy s 5–13 lístky jsou jednoduše či dvojitě zpeřené. Květy bílé, mnohdy s červeným nádechem, kvetou v červnu až srpnu. Plody jsou kulovité, černé. Pro své léčivé účinky byl u nás pěstován již začátkem 14. století.
Bez chebdí (Sambucus ebulus) roste jako vytrvalá bylina
Sambucus racemosa, bez hroznatý
Sambucus racemosa, bez červený čili hroznatý, je vzpřímený, 2–3 m vysoký keř s tenkými hladkými výhony a světle hnědou dření. Raší velice brzy. Má listy s 5 vejčitými lístky. Kvete v dubnu až květnu hustými, vejčitými, 4–6 cm dlouhými hrozny. Plody má 5 mm velké, šarlatově červené. Je domovem v Evropě a od Malé Asie až po Čínu, většinou ve stinných lesích a na lesních okrajích. Vhodný pro ozelenění, živé ploty a smíšené výsadby; dává přednost lehkému stínu a chladným, vlhkým polohám. Plody jsou nepoživatelné.
Červené nejedlé plody bezu hroznatého (Sambucus racemosa).
Bez černý - Sambucus nigra
Lužní dřevina, rozšířená po celém světě, ve vyšlechtěných odrůdách úrodný ovocný druh.
- Stanoviště: Slunné polohy; čerstvá a vlhká, výživná půda.
- Výška: Až 6 m, při pěstování s korunou 2,5–3,5 m.
- Prostorové nároky: 18–25 m².
- Doba kvetení: Květen–červen.
- Doba zrání: Srpen–září.
- Množení: Dřevitými nebo zelenými řízky, také odkopky.
Bez černý je rozšířen v celé Evropě až do východní Asie, v Oceánii a na východě Austrálie, v Severní Americe a na západě Jižní Ameriky. Před několika lety vznikly stávající kulturní odrůdy v Dánsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Velký, až 7 m vysoký keř má hluboce zbrázděnou borku a výhony vyplněné řídkou dření. Zpeřené listy jsou vstřícné, většinou pětičetné s větším koncovým lístkem; jednotlivé lístky jsou až 15 cm dlouhé, eliptické, ostře pilovité a po rozemnutí nepříjemně páchnou. Malé žlutavě bílé květy vyrůstají v plochých vrcholících o průměru 10–25 cm.
6–8 mm velké černorudé lesklé peckovice obsahují sytě červenou šťávu; zrají podle odrůdy v srpnu a září. Druh miluje výživné, kypré a vlhké půdy s dobrým odvodem vody a slunné polohy. Mokré a chladné počasí v době květu vede ke sprchávání plodů. Dřevina je zcela zimovzdorná.
Pro množení se koncem zimy řežou 20 cm dlouhé dřevité řízky z dlouhých loňských výhonů a napíchají se v odstupu 30 cm. Zelené (bylinné) řízky se řežou v časném létě, zakoření se v hrnkách pod sklem nebo fólií a na jaře se zaškolkují.
Při suchém počasí se mohou vyskytnout mšice, zejména černá mšice bezová. Při silném napadení bývá nezbytný postřik insekticidem. Požerkům plodů ptáky je třeba bránit použitím sítí.
Silně vrzůstná odrůda Sambucus nigra Haschberg
Přehled odrůd bezu černého
| Odruda | Zralost | Růst | vysokýnos | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| 'Donau' | středně raná | silný, zježený | střední až vysoký | hojný žír ptáků, větve dost lámavé |
| 'Hamburg' ('Schwarzer Diamant') | pozdní, postupná | velmi silný | vysoký | kyselá, trpká, tmavá šťáva, nedoporučuje se |
| 'Haschberg' | středně raná | velmi silný | vysoký | nesprchává, odolný proti chorobám |
| 'Korsör' | raná | střední | vysoký | mírná, sladká chuť; šťáva dosti světlá |
| 'Sambu' | středně raná | střední | střední | vynikající jakost plodů; šťáva tmavá |
Návod k pěstování a ošetřování:
Vysazují se nejlépe mladé dvouleté stromky nebo keře během zimního klidu do dobře zkypřené půdy, přičemž je třeba zacházet šetrně s tlustými masitými kořeny. Rozestupy rostlin jsou 3,5–4 m, odstup řad 5 m. Při pěstování keřů se ponechává stát 5–6 silných jednoletých a 1–2 dvouleté výhony. Všechny ostatní se odstraní každoročně v zimě až u země. Keřový tvar podporuje tvorbu kořenových odnoží, proto jsou výhodnější metrové kmínky. Po výsadbě se u nich odstraní všechny výhony až na jeden nejsilnější, který se seřízne na 1 m výšky a přiváže se ke kůlu. Na jeho horním konci se ponechají 4 silné výhony, jež se zastřihnou na 2 očka.
V dalších letech se odstraní všechny jednoleté výhony až na 7 nejsilnějších; staré dřevo ohnuté dolů se odstraní nebo seřízne a ponechají se mladé výhony blízko kmene nebo k očkům blízko báze. Přitom by se mělo řezat několik cm nad očkem, aby se zabránilo vyschnutí výhonů s dření.
Půdu je třeba udržovat bez plevele a nejlépe ji pokrýt zetlelým hnojem nebo jiným organickým materiálem. Velmi důležité je důkladné hnojení, zejména dusíkem. Kromě základního hnojení kompostem nebo zetlelým hnojem je radno dát ihned po odkvětu dodatečnou dávku dusíku, při použití ledku vápenatého například 40 g/m².
Sklizeň začíná, když jsou téměř všechny bobule modročerné. Příliš pozdní sklizeň vede k nepatrnému obsahu kyselin a k fádní chuti. Výnos bývá podle odrůdy od 4. roku mezi 18 a 25 kg na jeden stromek.
Plody bezu černého slouží hlavně k přípravě aromatických šťáv, sirupů, želé a cukrovinek. Pití horké bezové šťávy, lehce zředěné vodou a oslazené, je osvědčeným prostředkem proti nemocem z nachlazení. Z květů se připravuje čaj, bezový sekt a pověstné bezové kosmatice.
Černý bez květ
Květy černého bezu sbíráme na jaře, jakmile rozkvetou. Sbíráme jen plně rozvité květy, ale nesmí být překvetlé. Sbíráme nejraději za slunného počasí, dopoledne nebo brzy odpoledne, protože večer už jsou květy unavené a zavírají se.
Květy můžeme sušit na bedýnkách vyložených pečicím papírem – venku na chráněném místě nebo i doma (u topení apod.). Suché květy se hodí na zimu na čaj, který zmírňuje nachlazení, rýmu, kašel i horečku.
Z čerstvých květů si můžeme připravit čerstvou bezovou šťávu: Stačí pár květů dá do velkého džbánu, zalít studenou vodou, přidat med nebo třtinový cukr a kolečko citronu. Šťávu podáváme vychlazenou a čerstvou, je velmi osvěžující za horkého počasí.
Z květů se také připravují kosmatice – obalené květy černého bezu. Nasbíráme velká květenství, zbavíme je broučků a případných dalších nečistot, omyjeme je opatrně vodou a osušíme. Připravíme si těstíčko – z mléka, vajec a mouky + soli tak, aby bylo tekuté, ale drželo na květech. Květy obalujeme v těstíčku a smažíme na rozpáleném oleji. Podáváme s chlebem nebo bramborem a domácí tatarkou.
Černý bez účinky
Černý bez má mnoho blahodárných účinků:
Antioxidant: Černý bez obsahuje vysoké množství antioxidantů, jako jsou flavonoidy a antokyany. Tyto látky pomáhají chránit tělo před volnými radikály a snižují oxidativní stres, který je spojen s různými zdravotními problémy.
Posílení imunity: Černý bez má imunomodulační účinky a může pomoci posílit imunitní systém. Bylo zjištěno, že extrakt z černého bezu stimuluje produkci imunitních buněk a protilátek, což může přispět k obraně proti infekcím.
Protizánětlivé účinky: Různé složky černého bezu mají protizánětlivé vlastnosti a mohou pomoci snižovat záněty v těle. To může být užitečné při podpůrné terapii při zánětlivých onemocněních, jako je artritida.
Symptomatická úleva při nachlazení a chřipce: Extrakt z černého bezu byl tradičně používán k léčbě příznaků nachlazení a chřipky. Může pomoci zmírnit bolest v krku, uvolnit nosní kongesci a snížit zánět dýchacích cest.
Možné protirakovinné účinky: Některé studie naznačují, že látky obsažené v černém bezu mohou mít protirakovinný potenciál. Například flavonoidy ve černém bezu byly spojovány se sníženým rizikem vzniku určitých typů rakoviny, jako je rakovina prsu, střeva nebo plic.
Sirup z květů černého bezu
Pokud se nespokojíte s čerstvou šťávou z květů z černého bezu, můžete si připravit sirup. Je to velmi jednoduché a vydrží vám minimálně celé léto.
Budete potřebovat: několik hrstí květů černého bezu, 2 litry vody a 1 kg cukru + 1 citron nebo 1 kyselinu citronovou.
Postup:
Černý bez zalijte vroucí vodou a nechte stát do dalšího dne. Potom přeceďte, šťávu zahřejte, přidejte cukr a citron nebo kyselinu citronovou a vařte asi 20 minut. Pak naplňte do čistých vymytých sklenic a nechte vychladnout. Popište a uchovávejte v suchu a chladu.
Sirup z černého bezu
Sirupem z černého bezu se rozumí sirup z bobulí černého bezu. Natrhejte si zralé bobule a omyjte je, zbavte je broučků a nečistot a otrhejte je ze stopek. Nejlepší je bobule rozemlít na strojku na maso nebo na na rybíz, abyste se zbavili peciček. Potom rozemletou hmotu nařeďte vodou asi 1:1, přidejte cukr a šťávu z jednoho citronu nebo kyselinu citronovou. Vařte asi 20 minut, dokud šťáva trochu nezhoustne. Nalijte ji do čistých vymytých sklenic a nechte vychladnout. Uchovávejte v chladu a suchu, po načnutí v lednici. Uzavřená vydrží asi 0,5 roku.
Marmeláda z černého bezu
Marmeláda z černého bezu je další možností, jak zpracovat bobule černého bezu. V podstatě můžete postupovat stejně, jako když vaříte sirup, jen místo cukru přidejte želírovací cukr (2:1, 1:1) anebo k obyčejnému cukru želírovací prostředek (1 na litr marmelády). Vařte marmeládu nejméně 20 minut, nebo dokud nezačne želírovat – to poznáte zkouškou na talířek – kápněte lžičku marmelády na malý porcelánový talířek, jakmile ihned zhoustne, je marmeláda hotová.
Marmeládu naplňte do malých skleniček, zavíčkujte je, otočte dnem vzhůru na 5 minut, pak zase zpět a nechte vychladnout. Popište a uskladněte ve spíži nebo ve sklepě. Načnutou marmeládu skladujte v lednici.
Likér z čeného bezu
Výroba domácího likéru z černého bezu je relativně jednoduchá a může být i docela zábavná, zvláště když k tomu přizvete celou rodinu. Zde vám přinášíme základní postup, jak vyrobit likér z černého bezu:
Co budete potřebovat:
- 500 g černého bezu (bobule),
- 500 ml vody,
- 400 g cukru,
- 500 ml vodky nebo jiného silného alkoholu,
- 1 citron (šťáva a kůra),
- skleněnou nádobu s víkem (například uzavíratelnou sklenici).
Postup:
Černý bez omyjte a odstraňte stopky z bobulí. Bobule můžete před použitím také lehce rozmáčknout, aby uvolnily šťávu a chuť, nebo namlít jako v předchozích receptech.
Ve velkém hrnci smíchejte vodu a cukr. Ohřívejte na středním ohni, dokud se cukr úplně nerozpustí, a nechte směs vařit asi 5 minut. Pak odstraňte hrnec z ohně a nechte cukrový sirup vychladnout.
Když je sirup dostatečně vychlazený, přidejte do něj bobule černého bezu, citronovou šťávu a kůru. Promíchejte, aby se všechny složky spojily.
Přelijte směs do skleněné nádoby a zavřete ji pevně. Skladujte na tmavém a chladném místě (například ve skříni) po dobu nejméně 2 týdnů. Během této doby se chutě budou prolínat a likér bude získávat na intenzitě.
Po dvoutýdenním zrání likér přefiltrujte přes jemné síto nebo gázu, aby se odstranily bobule a kůra. Přidávejte vodku nebo jiný silný alkohol a dobře promíchejte.
Přelijte likér do čistých lahviček nebo láhví a uzavřete je. Dejte likér do chladničky a podávejte vychlazený.
