bakteriální černá žilkovitost
Obsah
Bakteriální černá žilkovitost brukvovitých
(Xanthomonas campestris)
Bakteriální černá žilkovitost brukvovitých, známá také jako černá žilkovitost brukvovitých rostlin, je choroba způsobená bakterií Xanthomonas campestris. Tato choroba postihuje rostliny z čeledi brukvovitých, jako je zelí, ředkvičky, kapusta, brokolice a další.
Bakteriální černá žilkovitost se projevuje jako černé nekrotické žilky nebo proužky na listech a stoncích rostlin. Tyto žilky mohou být viditelné na povrchu listů jako černé linie, které se táhnou podél cévního systému. Infikované rostliny mohou také vykazovat vznik hnědých nekrotických skvrn, které se mohou postupně rozrůstat a spojovat. Pokud je choroba silná, může dojít k vadnutí a usychání rostliny.
Bakteriální černá žilkovitost se šíří zejména prostřednictvím vody, deště, větru a kontaminovaného osiva. Bakterie pronikají do rostlin přes poranění na listech, květech nebo ranách. Optimalizace vlhkosti a teploty, jako jsou vlhké a teplé podmínky, podporují šíření bakterie a rozvoj choroby.
Prevence a kontrola bakteriální černé žilkovitosti zahrnují opatření, jako je výběr odolných odrůd, dezinfekce osiva, dodržování správného postupu střídání plodin, odstranění a zničení infikovaných rostlin, dodržování správných zemědělských postupů a minimalizace vlhkosti a kontaminace vody.
Vzhledem k tomu, že bakteriální černá žilkovitost je způsobena bakterií, není léčba fungicidy účinná. Je důležité přijmout preventivní opatření a pečlivě sledovat rostliny, aby se případný výskyt choroby rychle identifikoval a zabránilo se jejímu šíření.

Bakteriální černá žilkovitost - jak napadá rostliny
Bakterie Xanthomonas campestris, způsobující bakteriální černou žilkovitost brukvovitých rostlin, vniká do rostlin přes různé vstupy, jako jsou poranění, řezy, raná stádia růstu nebo přirozené otvory.
Existuje několik způsobů, jak bakterie proniká do rostlin:
Poranění na listech: Bakterie může vniknout do rostliny skrze poranění na listech, která mohou vzniknout například mechanickým poškozením nebo napadením hmyzem.
Řezy a raná stádia růstu: Bakterie může pronikat do rostliny během sázení nebo při manipulaci s mladými sazenicemi, kdy jsou rostliny citlivé a mohou mít poranění nebo otvory, kterými mohou bakterie proniknout.
Přirozené otvory: Bakterie může vnikat do rostlin prostřednictvím přirozených otvorů, jako jsou například průduchy na listech.
Jakmile bakterie pronikne do rostliny, začíná se množit a šíří se cévním systémem, což vede ke vzniku charakteristických příznaků bakteriální černé žilkovitosti na listech, stoncích a dalších částech rostliny.
Důležité je minimalizovat faktory, které mohou způsobit poranění rostlin a poskytnout příležitosti pro vstup bakterií. Dodržování správných zemědělských postupů, jako je opatrné zacházení s rostlinami, správná hygiena a prevence mechanického poškození, může pomoci snížit riziko infekce bakteriální černou žilkovitostí.
Důležité je uvědomit si, že bakterie je opravdu hodně škodlivá a přenosná, neboť za kritické se považuje výskyt jednoho infikovaného semínka na 10 000 semen.

Bakteriální černá žilkovitost prevence
Hlavními preventivními prostředky jsou:
- nákup zdravého osiva od ověřených prodejců,
- likvidace zbytků rostlin po sklizni,
- důsledná likvidace brukvovitých plevelů,
- omezení zálivky postřikem, zalévat jen ke kořenům,
- důsledné střídání plodin (aspoň po 4 letech).
Brukvovité plevele jsou plevele, které patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Některé z nejčastějších brukvovitých plevelů uvádíme níže:
Hořčice (Sinapis spp.): Hořčice je další příklad brukvovitého plevelu. Patří sem různé druhy rostlin, které mají žluté květy a vytvářejí velké množství semen. Hořčice může být zvláště problematická v zemědělských oblastech, kde se pěstují plodiny jako řepka olejná nebo obilniny.
Řepka polní (Brassica rapa): Řepka polní je druh brukvovitého plevelu, který se často vyskytuje na polích pěstovaných plodin jako jsou obilniny a luštěniny. Má žluté květy a tvrdé semeno. Řepka polní může vytvářet rozsáhlé porosty a konkurovat pěstovaným plodinám.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
- www.wikipedia.org
- www.ireceptar.cz
- www.abecedazahrady.cz
- www.sazenicka.cz
- www.agromanual.cz