bakteriální černá žilkovitost

Bakteriální černá žilkovitost brukvovitých

(Xanthomonas campestris)

Bakteriální černá žilkovitost brukvovitých, známá také jako černá žilkovitost brukvovitých rostlin, je choroba způsobená bakterií Xanthomonas campestris. Tato choroba postihuje rostliny z čeledi brukvovitých, jako je zelí, ředkvičky, kapusta, brokolice a další.

Bakteriální černá žilkovitost se projevuje jako černé nekrotické žilky nebo proužky na listech a stoncích rostlin. Tyto žilky mohou být viditelné na povrchu listů jako černé linie, které se táhnou podél cévního systému. Infikované rostliny mohou také vykazovat vznik hnědých nekrotických skvrn, které se mohou postupně rozrůstat a spojovat. Pokud je choroba silná, může dojít k vadnutí a usychání rostliny.

Bakteriální černá žilkovitost se šíří zejména prostřednictvím vody, deště, větru a kontaminovaného osiva. Bakterie pronikají do rostlin přes poranění na listech, květech nebo ranách. Optimalizace vlhkosti a teploty, jako jsou vlhké a teplé podmínky, podporují šíření bakterie a rozvoj choroby.

Prevence a kontrola bakteriální černé žilkovitosti zahrnují opatření, jako je výběr odolných odrůd, dezinfekce osiva, dodržování správného postupu střídání plodin, odstranění a zničení infikovaných rostlin, dodržování správných zemědělských postupů a minimalizace vlhkosti a kontaminace vody.

Vzhledem k tomu, že bakteriální černá žilkovitost je způsobena bakterií, není léčba fungicidy účinná. Je důležité přijmout preventivní opatření a pečlivě sledovat rostliny, aby se případný výskyt choroby rychle identifikoval a zabránilo se jejímu šíření.

Bakteriální černá žilkovitost - jak napadá rostliny

Bakterie Xanthomonas campestris, způsobující bakteriální černou žilkovitost brukvovitých rostlin, vniká do rostlin přes různé vstupy, jako jsou poranění, řezy, raná stádia růstu nebo přirozené otvory.

Existuje několik způsobů, jak bakterie proniká do rostlin:

Poranění na listech: Bakterie může vniknout do rostliny skrze poranění na listech, která mohou vzniknout například mechanickým poškozením nebo napadením hmyzem.
Řezy a raná stádia růstu: Bakterie může pronikat do rostliny během sázení nebo při manipulaci s mladými sazenicemi, kdy jsou rostliny citlivé a mohou mít poranění nebo otvory, kterými mohou bakterie proniknout.
Přirozené otvory: Bakterie může vnikat do rostlin prostřednictvím přirozených otvorů, jako jsou například průduchy na listech.

Jakmile bakterie pronikne do rostliny, začíná se množit a šíří se cévním systémem, což vede ke vzniku charakteristických příznaků bakteriální černé žilkovitosti na listech, stoncích a dalších částech rostliny.

Důležité je minimalizovat faktory, které mohou způsobit poranění rostlin a poskytnout příležitosti pro vstup bakterií. Dodržování správných zemědělských postupů, jako je opatrné zacházení s rostlinami, správná hygiena a prevence mechanického poškození, může pomoci snížit riziko infekce bakteriální černou žilkovitostí.

Důležité je uvědomit si, že bakterie je opravdu hodně škodlivá a přenosná, neboť za kritické se považuje výskyt jednoho infikovaného semínka na 10 000 semen.

Bakteriální černá žilkovitost prevence

Hlavními preventivními prostředky jsou:

nákup zdravého osiva od ověřených prodejců,
likvidace zbytků rostlin po sklizni,
důsledná likvidace brukvovitých plevelů,
omezení zálivky postřikem, zalévat jen ke kořenům,
důsledné střídání plodin (aspoň po 4 letech).

Brukvovité plevele jsou plevele, které patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Některé z nejčastějších brukvovitých plevelů uvádíme níže:

Hořčice (Sinapis spp.): Hořčice je další příklad brukvovitého plevelu. Patří sem různé druhy rostlin, které mají žluté květy a vytvářejí velké množství semen. Hořčice může být zvláště problematická v zemědělských oblastech, kde se pěstují plodiny jako řepka olejná nebo obilniny.
Řepka polní (Brassica rapa): Řepka polní je druh brukvovitého plevelu, který se často vyskytuje na polích pěstovaných plodin jako jsou obilniny a luštěniny. Má žluté květy a tvrdé semeno. Řepka polní může vytvářet rozsáhlé porosty a konkurovat pěstovaným plodinám.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Brukvovité – Wiki

Bakteriální černá žilkovitost postrachem pěstitelů brukvovitých – Zahradaweb

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Pro poskytnutí nejlepší ochrany rostlinám již při sadbě, jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a svlečkami a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojíkem a svlečkami. Tento postup založí základ pro vývoj silné imunity rostliny, která odolá jakémukoli škůdci.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům rostlin několik svleček, a dále si připravit výluh z Hnojíku a svleček, kterým rostliny důkladně postříkáte. Doporučené množství pro tento léčivý elixír je jedna lžička Hnojíku a jedna lžička svleček na jeden litr vody. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů, aby se problém vyřešil. Tato metoda je zvláště účinná proti nejodolnějším škůdcům, jako jsou puklice nebo smutnice, s nimiž se bez svleček neobejdete.

Jak bylo zmíněno, smutnice i puklice jsou odolní škůdci rostlin. Nebojte se používat svlečky podobně intenzivně, jako byste používali Hnojík. Naši zákazníci potvrdili, že vyluhování svleček a jejich následné použití ve formě postřiku proti puklicím má účinné výsledky. Puklice po postřiku uschnou. Pokud však použijete pouze Hnojík, škůdci na rostlině zůstanou, ačkoli je bude snazší odstranit, zcela nezmizí. Chitin obsažený ve svlečkách jim však narušuje trávicí systém, a při dostatečné koncentraci svleček dochází k eliminaci škůdce.

Plísně na rostlinách

Plísně se vypořádává podobně jako s nemocemi. Pokud vaše rostliny trpí plísněmi, je potřeba připravit výluh z Hnojíku a svleček a rostliny tímto roztokem několikrát týdně postříkat. Postupujte stejně, jak je popsáno v předchozím odstavci. Pokud to situace dovoluje, zahrabejte svlečky přímo ke kořenům rostlin. Z naší zkušenosti, i když se plíseň může dále šířit, odstraněním napadených listů podporujete růst nových, zdravých listů. V případě pěstování cuket ve skleníku se plísně špatně eliminují. Některé rostliny je prostě lepší pěstovat venku. Dále je důležité nepodporovat vznik plísní tím, že zaléváte rostliny, jako jsou rajčata, přímo na list. Zatímco postřik Hnojíkem na listy neškodí, denní zalévání listů, které to nesnáší, může rostlinám ublížit.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.