drátovci

Drátovci - larvy kovaříkovitých, anatomie drátovce

(Elateriade)

Drátovci (Elateriade) jsou čeledí brouků, která zahrnuje mnoho druhů, včetně larválního stadia kovaříkovitých. Tyto larvy se živí kořeny rostlin, zejména trav a zeleniny. Poškozují kořeny tím, že je koušou, a narušují tak zdroj živin pro rostlinu. To může vést k oslabení rostlin až ke ztrátě úrody.

Dospělí brouci kladou vajíčka do půdy a larvy, které se z nich vylíhnou, žijí v půdě 3 až 5 let. Protože žijí zejména v povrchové vrstvě půdy, škodí na všech dostupných kořenech – jsou polyfágní (všežravé). Nejvíc se vyskytují v dubnu až květnu a pak v září a říjnu.

Tyto larvy jsou také známé pro své schopnosti ohýbat se do tvaru písmene U a skákat vysoko z půdy a také se mohou samy obrátit, pokud jsou položeny na záda. Tyto pohyby jsou často zdrojem frustrace pro zahrádkáře, kteří se snaží larvy odstraňovat z kořenů svých rostlin.

Dospělí brouci z čeledi drátovců mohou také poškozovat rostliny tím, že ožírají listy nebo květy. Například drátovci rodu Agriotes napadají zvláště brambory a další kořenovou zeleninu. Pupeny a květy okrasných rostlin jsou pak oblíbenou kořistí drátovců rodu Athous.

Proti těmto škůdcům můžete jako preventivní opatření používat mulčování, abyste snížili příliv samiček, které pak nakladou vajíčka do mulče. Pokud se již s tímto škůdcem setkáte, můžete použít biologickou kontrolu nebo chemické insekticidy s látkou thiacloprid, imidakloprid nebo cyflutrin. Je však důležité dodržovat návod k použití a postřiky aplikovat v souladu s povolenými předpisy.

Brambory drátovci

Brambory jsou jednou z nejvíce napadaných rostlin právě drátovci. Když už se zbavíte mandelinky, najednou zjistíte, že brambory vadnou, bramborová nať leží na záhonech, a to vše způsobili drátovci, kteří nakousali kořeny i hlízy brambor. Ideálním bojem proti drátovcům v bramborách, ale i v ostatní zelenině, je na podzim pustit na dosud nezoranou zahradu slepice, které larvy vyzobají. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou: zbavíte se škůdců a nasytíte slepice zcela zdarma.

Co dát ke kořenům aby je nezničili drátovci

Ke kořenům náchylných rostlin můžete dát plastové pletivo, nebo každou rostlinu sázet do speciálního koše. To ale není možné, pokud pěstujete třeba celý záhon brambor nebo mrkve.

Další možností je zalívat rostliny heřmánkovým nebo kopřivovým odvarem. Bylinku napěchujete do suchu a zalijete vodou. Necháte na slunci stát aspoň 3 týdny. Potom přecedíte a budete odvarem/namáčkou zalévat rostliny. Je to účinné, ale také tato namáčka /zvláště z kopřiv/ velmi zapáchá, takže byste se sice zbavili drátovců, ale mohli byste si proti sobě popudit sousedy.

Další radou je nepěstovat náchylné rostliny v blízkosti vikvovitých pícnin (vikev, bob), nepěstovat plodiny na zoranou louce nebo tam, kde jste předtím měli trávník.

Lapat drátovce lze i na rozpůlenou bramboru, kterou řeznou plochou ponoříte do půdy. Nechte ji tam aspoň 3 dny a vždy kontrolujte výskyt drátovců a ihned je mechanicky likvidujte (nebo dejte slepicím).

Dusíkaté vápno na drátovce

Další možností boje proti drátovcům je použití dusíkatého vápna. Je však jen částečně účinné a navíc jeho použití je problematické z hlediska ochrany přírody, protože může poničit strukturu půdy a zničit užitečné bakterie a tvory.

Jedná se o žíravinu, která působí alkalicky. Má modrošedou barvu a v práškové podobě silně práší, proto se prodává a používá v granulích. V půdě probíhá rozklad dusíkatého vápna přes řadu meziproduktů a některé jsou toxické. Sem patří například kyanamid, ze kterého dále vzniká močovina, která se nakonec mění na amoniak (čpavek) a nitrátový dusík. Rychlost těchto přeměn závisí na vlhkosti a teplotě půdy.

Při použití dusíkatého vápna vždy použijte ochranné rukavice, ochranné brýle a ochranný oblek.