Drátovci (larvy kovaříků)

(Elateridae)

Drátovci jsou larvy brouků z čeledi kovaříkovitých (Elateridae) — čeleď zahrnuje mnoho druhů, jejichž larvální stadium kovaříkovitých. Tyto larvy se živí kořeny rostlin, zejména trav a zeleniny. Poškozují kořeny tím, že je koušou, a narušují tak zdroj živin pro rostlinu. To může vést k oslabení rostlin až ke ztrátě úrody.

Dospělí brouci kladou vajíčka do půdy a larvy, které se z nich vylíhnou, žijí v půdě 3 až 5 let. Protože žijí zejména v povrchové vrstvě půdy, škodí na všech dostupných kořenech – jsou polyfágní (všežravé). Nejvíc se vyskytují v dubnu až květnu a pak v září a říjnu.

Drátovci jsou tvrdé, lesklé, žlutavé až žlutohnědé larvy, tenké jako drát. Skákat ale neumějí. To dělají dospělí brouci: kovařík položený na záda se s cvaknutím vymrští do vzduchu a dopadne zpátky na nohy, odtud jeho jméno.

Dospělí kovaříci mohou také poškozovat rostliny tím, že ožírají listy nebo květy. Například drátovci rodu Agriotes napadají zvláště brambory a další kořenovou zeleninu. Pupeny a květy okrasných rostlin jsou pak oblíbenou kořistí drátovců rodu Athous.

Proti těmto škůdcům můžete jako preventivní opatření používat mulčování, abyste snížili příliv samiček, které pak nakladou vajíčka do mulče. Pokud se již s tímto škůdcem setkáte, můžete použít biologickou ochranu, například přípravky s entomopatogenními háďátky. Chemicky jen povoleným přípravkem podle registru ÚKZÚZ, vždy podle etikety. Dříve používané insekticidy s thiaclopridem nebo imidaclopridem už v EU povolené nejsou.

Brambory jsou jednou z nejvíce napadaných rostlin právě drátovci. Když už se zbavíte mandelinky, najednou zjistíte, že brambory vadnou, bramborová nať leží na záhonech, a to vše způsobili drátovci, kteří nakousali kořeny i hlízy brambor. Ideálním bojem proti drátovcům v bramborách, ale i v ostatní zelenině, je na podzim pustit na dosud nezoranou zahradu slepice, které larvy vyzobají. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou: zbavíte se škůdců a nasytíte slepice zcela zdarma.

Ke kořenům náchylných rostlin můžete dát plastové pletivo, nebo každou rostlinu sázet do speciálního koše. To ale není možné, pokud pěstujete třeba celý záhon brambor nebo mrkve.

Někdy se doporučuje zalévat rostliny heřmánkovou nebo kopřivovou jíchou. Že by drátovce hubila nebo je z půdy vyhnala, ale doloženo není, jícha rostliny hlavně přihnojí. Jak ji připravit, popisuje článek kopřivová jícha.

Další radou je nepěstovat náchylné rostliny v blízkosti vikvovitých pícnin (vikev, bob), nepěstovat plodiny na zoranou louce nebo tam, kde jste předtím měli trávník.

Lapat drátovce lze i na rozpůlenou bramboru, kterou řeznou plochou ponoříte do půdy. Nechte ji tam aspoň 3 dny a vždy kontrolujte výskyt drátovců a ihned je mechanicky likvidujte (nebo dejte slepicím). 

Na zeleninovém záhoně drátovci nejvíc škodí salátu, mrkvi, bramborám a mladé sadbě. Okusují kořínky a zavrtávají se do hlavního kořene, rostlina pak během pár dní zvadne a uhyne.

• Vadnoucí rostlinu vyzvedněte rýčem i s okolní půdou. Drátovci bývají přímo v kořenech nebo kolem nich, posbírejte je.
• Nesázejte citlivé plodiny na zamořená místa, hlavně první dva až tři roky po rozrytí trávníku nebo louky. Tam drátovců bývá nejvíc.
• Lapáky. Kousky brambor nebo mrkve zahrabané pár centimetrů pod povrch drátovce přilákají. Po několika dnech je vyberte i s larvami.
• Kypření. Časté mělké kypření na jaře a na podzim vynáší larvy na povrch, kde je seberou ptáci, a půda se rychleji prohřívá a vysychá, což drátovcům nesvědčí.
• Střídání plodin. Na zamořené místo dejte plodiny, které jsou k drátovcům odolnější, třeba luskoviny nebo pohanku.

Hnojení draselnými solemi, které se dřív doporučovalo jako „odpuzovač“ drátovců, se neosvědčilo. Jak salát pěstovat, aby rychle zakořenil a odolal, popisuje článek hlávkový salát.

Kovaříci kladou vajíčka hlavně do travního drnu a larvy se živí kořeny trav. Když trávník, louku nebo úhor rozryjete na záhony, drátovci přijdou o svou potravu a pustí se do brambor, mrkve, salátu i jahod. Proto bývají škody největší v prvních letech nové zahrady.

Na záhonech bez trávy už kovaříci tolik vajíček nekladou a larvy postupně dokončí vývoj. V půdě, která dostává kompost a žije v ní pestré společenství živočichů, drátovců během několika let výrazně ubude. Pomůžete tomu:

• Kompostem a organickou hmotou, díky kterým se v půdě udrží střevlíci, rejsci a další lovci larev. Larvy z půdy loví i krtek a ptáci.
• Udržováním okrajů záhonů bez zarůstající trávy, kam by kovaříci kladli další vajíčka.
• Trpělivostí s citlivými plodinami. Brambory a mrkev dejte na nově rozrytou plochu až ve chvíli, kdy lapáky z půlených brambor zůstávají několik týdnů prázdné.