Vlnovník révový

(Colomerus vitis)

Vlnovník révový (Colomerus vitis) je drobný roztoč, který napadá révu vinnou. Jedná se o členovce z čeledi vlnovníkovití (Eriophyidae), kteří jsou monofágní, tedy vázaní na jedinou hostitelskou rostlinu — vlnovník révový žije pouze na révě.

Dospělí vlnovníci jsou velcí pouze 0,15 až 0,2 mm a jsou téměř neviditelní pouhým okem. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů a jsou schopné naklást až 100 vajíček během svého života. Larvy, které se z vajíček vylíhnou, se usazují na listech a sají šťávy z rostliny. Tento proces může vést k deformacím listů, k jejich svinování a k celkovému oslabení révy.

Vlnovník révový představuje jednoho z nejvýznamnějších škůdců révy vinné zejména v suchých oblastech. Mezi opatření proti vlnovníkovi patří pravidelná kontrola révy a především ošetření přípravky proti roztočům (akaricidy), hlavně sirnými. Také se doporučuje odstraňovat infikované části rostliny a dodržovat správné postupy pro hnojení a zálivku.

Ačkoliv oba roztoči jsou si velmi podobní, stejná velikost, neviditelnost pouhým okem a oba škodí na listech révy vinné, jejich poškození jsou mírně odlišná. Zatímco hálčivec révový způsobuje zkadeření listů, deformaci letorostů a plodů a vyskytuje se ve všech oblastech, vlnovník révový způsobuje vyduté puchýře, které jsou vidět na svrchní straně listů a na spodní straně jsou pak bílé a později hnědé skvrny vyplněné jakoby plstěným povlakem. Vlnovník révový také žije hlavně v suchých oblastech.

Postřik je vhodné použít brzy na jaře při rašení révy, a to stejný jako u hálčivce révového: 

• sirné přípravky (smáčitelná síra), v dávce podle etikety,
• případně jiný akaricid povolený pro révu.

Ověřte si registraci. Seznam přípravků povolených pro révu vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a mění se každý rok, proto se před nákupem podívejte do aktuálního registru.

Při silnějším napadení je doporučeno postřik opakovat po 10 až 14 dnech. Při velmi silném napadení pak ještě jednou postříkat během srpna.

Kromě chemické ochrany se doporučuje i biologická ochrana, a to pomocí dravých roztočů Typhlodromus pyri. 

Nejdůležitější je však prevence, tj.:

• nakupovat zdravou sadbu vinné révy,
• všechny napadené listy, letorosty nebo květy zlikvidovat,
• keře vinné révy sázet v doporučených rozestupech,
• udržovat révu v dobré kondici vyváženou výživou a zálivkou — oslabený keř se s poškozením vyrovnává hůř.

Bělavý povlak na rubu listů si zahrádkáři často pletou s plísní révy (peronosporou). Rozdíl je důležitý, protože proti roztočům fungicidy na plíseň nepomohou a naopak.

Jak plíseň révy chránit a kdy stříkat, popisuje článek Plíseň révy vinné. Kdy ošetřit proti roztočům, najdete u hálčivce révového, termín je u obou roztočů stejný.

Jak poznám vlnovníka révového?

Podle puchýřů, které se vyklenují na svrchní straně listu, zatímco na rubu je pod nimi bělavá až později hnědá plsť. Samotný roztoč měří 0,15 až 0,2 mm a pouhým okem ho neuvidíte.

Jaký je rozdíl mezi vlnovníkem a hálčivcem révovým?

Vlnovník révový (Colomerus vitis) dělá puchýře s plstí na rubu listů a drží se hlavně v suchých oblastech. Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) způsobuje zkadeření listů a deformace letorostů i plodů a vyskytuje se všude.

Kdy proti vlnovníkovi zasáhnout?

Brzy zjara při rašení, kdy roztoči vylézají z úkrytů pod šupinami pupenů. Při silnějším napadení se ošetření opakuje za 10 až 14 dnů, výjimečně ještě jednou v srpnu.

Snižuje vlnovník úrodu?

Při běžném napadení jen málo — poškozuje listy, ne hrozny. Problém nastává u mladých keřů a při silném napadení, kdy réva ztrácí asimilační plochu a hůř vyzrává.

Dá se proti němu bránit bez chemie?

Pomáhá zdravá sadba, likvidace napadených listů a letorostů, dodržení sponu a podpora dravých roztočů rodu Typhlodromus, kteří vlnovníky vyhledávají. Síra je zároveň přípravek povolený i v ekologickém pěstování.