Artyčok (Cynara)

Dekorativní rostlina i ceněná lahůdka se stříbřitým listem

  • Stanoviště: teplé, slunné a chráněné místo, propustná a výživná půda
  • Výška: 1–2 m podle druhu
  • Doba kvetení: červenec–září
  • Množení: výsevem nebo oddělky

Artyčoky jsou vytrvalé, mohutné rostliny pocházející ze Středomoří, kde se pěstují po staletí jako léčivé i kulinární rostliny. Patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a jejich nápadné úbory připomínající bodláky patří mezi kulinářské speciality francouzské, italské i španělské kuchyně. V zahradách se artyčoky uplatňují nejen jako zelenina, ale i jako výrazné solitéry, jejichž stříbřité listy a mohutný habitus dodají záhonu strukturu a výšku.
Artyčok (Cynara)

Pěstování a podmínky

Artyčok je teplomilná rostlina, která vyžaduje chráněné a slunné stanoviště s hlubokou, výživnou a dobře propustnou půdou. Neprospívá v těžkých nebo podmáčených půdách, které způsobují hnilobu kořenů. Výsadba by měla být na místo chráněné před větrem, ideálně s možností akumulace tepla – například u jižní stěny domu.

Během vegetace potřebuje dostatek vláhy, zejména v období tvorby květenství. Zálivka by však měla být vyvážená, bez trvalého přemokření. Vhodné je pravidelné hnojení – nejlépe organickými přípravky, které podporují přirozený růst. Výbornou volbou je Hnojík, který dodává živiny bez zatěžování půdy přebytkem dusíku. V období intenzivního růstu je vhodné přihnojovat každé dva týdny.

Přezimování a trvanlivost

Ve středoevropských podmínkách není artyčok plně mrazuvzdorný. V teplejších oblastech jej lze pěstovat jako krátkověkou trvalku, která po důkladném zakrytí kořenového krčku (např. listím, kompostem a chvojím) přečká i mírnou zimu. Ve vyšších polohách nebo chladnějších oblastech se artyčoky pěstují jako jednoletky s předpěstováním. Rostliny předpěstované v únoru a přesazené po zmrzlých na záhon stihnou vytvořit úbory ještě téhož roku.

Artyčok zeleninový (Cynara scolymus)
K lahůdkovým zeleninám patří artyčoky (Cynara scolymus) s chutnými zákrovními listeny a lůžky květních úborů.

Artyčok zeleninový (Cynara scolymus)

Tato forma je nejznámější a nejčastěji pěstovaná. Pěstuje se pro neotevřená květenství (úbory), která se sbírají před rozkvětem. Masité květní šupiny a květní lůžko jsou oblíbenou lahůdkou. Rostlina dorůstá až 2 metrů, listy tvoří mohutné růžice a květenství má modrofialovou barvu. Pěstování vyžaduje včasný výsev, teplo a pravidelnou péči.

Artyčok kardový (Cynara cardunculus)

 
Tato forma je pěstována pro zdužnatělé řapíky, které se konzumují podobně jako chřest. Rostlina má výrazně řezané listy, které dodávají záhonu atraktivní vzhled. Kardový artyčok je rovněž využíván jako okrasná rostlina. Ke konzumaci se sbírají mladé řapíky, často po předbělením, které zjemňuje jejich strukturu i chuť.

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík