brukvovitá zelenina
Obsah
Brukvovitá zelenina - co to je
Brukvovitá zelenina se jinak také jmenuje košťálová zelenina nebo košťáloviny. Stále se jedná o stejnou skupinu, která vznikla původně z brukve.
Tyto zeleniny mají obvykle kulaté nebo oválné tvary a mohou mít různé barvy a chutě. Mezi nejznámější druhy brukvovité zeleniny patří křen, kapusta, zelí, brokolice, květák a tuřín. Tyto zeleniny jsou bohaté na vitamíny, minerály a vlákninu a jsou oblíbené přísady v mnoha kuchyních po celém světě.
Brukvovitá zelenina - druhy
Existuje mnoho různých druhů brukvovité zeleniny. Mezi nejznámější druhy patří:
Křen – původně z brukve, ale spotřebovává se kořen, který má ostrou a kořenitou chuŤ, která se používá jako koření a přísada do omáček.
Kapusta – kulovitá nebo plochá zelenina s různými odstíny zelené a bílé barvy, která se často používá do salátů nebo vařená jako příloha.
Růžičková kapusta – vyšlechtěná z kapusty, má mále růžičky, které se vaří nebo zapékají. Její výhodou je, že vydrží na zahradě i přes zimu.
Zelí – kulovitá zelenina s pevnou hlávkou, dá se používat syrová i vařená.
Čínské zelí – má tmavé jednoduché listy, hodí se do salátů.
Pekingské zelí – někdy nesprávně nazývané čínské, má světlé listy, volně ložené, je výborné do salátů.
Brokolice – zelená zelenina s květovými hlávkami, která je bohatá na vitamíny a minerály a často se používá jako příloha nebo součást salátů, a i jako samostatné jídlo.
Kedluben – výborný je jako mladý k syrovému použití, starší pak na zpracování třeba jako kedlubnové zelí.
Květák – bílá nebo fialová zelenina s květovými hlávkami, je podobný brokolici, používá se spíše vařený, smažený nebo zapékaný.
Tuřín – kulovitá zelenina s jemnou chutí a měkkou, vláknitou dužninou.
Toto jsou pouze nejznámější druhy brukvovité zeleniny, existuje však mnoho dalších druhů, včetně různých odrůd a hybridů.
Brukvovitá zelenina - zdraví
Brukvovitá zelenina je pro naše zdraví velmi prospěšná. Obsahuje mnoho vitamínů, minerálů, antioxidantů a vlákniny, což nám může pomoci udržet si zdravé tělo a mysl. Některé z hlavních zdravotních výhod, které brukvovitá zelenina poskytuje, jsou:
Snížení rizika vzniku chronických onemocnění – některé druhy brukvovité zeleniny, jako je např. brokolice, květák nebo kapusta, jsou bohaté na látky, které mohou snížit riziko vzniku chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, rakovina nebo diabetes.
Podpora imunitního systému – brukvovitá zelenina obsahuje mnoho vitaminů a minerálů, které jsou důležité pro správné fungování imunitního systému, jako jsou vitamín C, vitamín A a železo.
Zlepšení trávení – vláknina obsažená v brukvovité zelenině může pomoci zlepšit trávení a snížit riziko vzniku zažívacích problémů, jako je zácpa nebo průjem.
Redukce hmotnosti – brukvovitá zelenina je nízkokalorická a obsahuje mnoho vlákniny, což nám může pomoci udržet si zdravou váhu a snížit riziko vzniku obezity.
Brukvovitá zelenina pěstování
Brukvovitá zelenina může být poměrně snadná na pěstování, pokud se dodrží určité zásady. Následují obecné kroky pro pěstování brukvovité zeleniny:
Zvolte vhodné místo: Brukvovitá zelenina potřebuje slunné místo, maximálně polostín a kvalitní půdu. Ideální je, aby místo bylo chráněné před silným větrem. Některá zelenina – například růžičková kapusta – přesto potřebuje oporu, aby se nezlomila.
Připravte si půdu: Před výsadbou brukvovité zeleniny by měla být půda náležitě připravena. Doporučuje se dodat organickou hmotu, jako jsou např. hnůj nebo kompost, aby se zlepšila kvalita půdy; to proveďte na podzim před orbou nebo rytím.
Vyberte vhodnou odrůdu: Existuje mnoho odrůd brukvovité zeleniny, které se liší tvarem, velikostí, chutí a dobou zrání. Vyberte odrůdu, která je nejvhodnější pro vaše stanoviště, ale i z hlediska požadovaného výsledku.
4. Vysejte semena nebo zasaďte sazenice: Semena brukvovité zeleniny mohou být předem naklíčena, nebo se mohou vysévat přímo do půdy. Předem nakličte semena doma během března nebo dubna. Do půdy je vysévejte až v květnu. Sazenice lze koupit v zahradnických centrech a přesazovat do zahrady také během května.
5. Zálivka: Brukvovitá zelenina potřebuje dostatek vody pro správný růst a vývoj. Zálivka by měla být pravidelná a dostatečná, ale zároveň by mělo být zamezeno přemokření.
6. Ochrana před škůdci a chorobami: Doporučuje se pravidelně kontrolovat rostliny na přítomnost škůdců a chorob. Pokud jsou nějací škůdci či choroby nalezeny, je důležité rychle přijmout náležitá opatření, aby se minimalizovalo riziko poškození rostlin.
7. Sklizeň: Brukvovitá zelenina by měla být sklizena, když dosáhne požadované velikosti a zralosti. Různé druhy zeleniny mají různé doby sklizně. Růžičková kapusta se dá například sklízet i postupně, a to dokonce během zimy.
Je důležité si uvědomit, že různé druhy brukvovité zeleniny mají odlišné nároky na pěstování, takže je nutné je přizpůsobit individuálně.
Choroby brukvovité zeleniny
Brukvovitá zelenina může být náchylná k různým druhům plísní, bakterií a jiných chorob, které mohou ovlivnit jejich růst a kvalitu. Nejčastější choroby brukvovité zeleniny jsou:
Plíseň – brukvovitá zelenina, jako jsou např. cukety, mohou být náchylné k plísni, což může způsobit hnědé nebo šedé skvrny na plodech a vést k hnilobě. Plíseň se nejčastěji objevuje za dlouhotrvajících dešťů a náchylnější je zelenina, která je sázena blízko u sebe. Existují druhy, které jsou odolné vůči plísni, a ty doporučujeme kupovat a sázet.
Bakteriální infekce – některé druhy brukvovité zeleniny, jako je např. kedluben, mohou být náchylné k bakteriálním infekcím, které mohou vést k hnilobě a ztrátě kvality. Bakteriální infekce napadá krčky rostlin nebo také kořeny, ale může se přenést i na plody, které jsou pak znehodnoceny a není možné je konzumovat.
Virózy – některé druhy brukvovité zeleniny mohou být náchylné i na virové infekce, které pak ovlivní růst a kvalitu rostlin a plodů. Je třeba kupovat odolnou sadbu nebo vlastní osivo mořit.
Škůdci brukvovité zeleniny
U brukvovité zeleniny se mohou vyskytovat různí škůdci, kteří mohou poškodit rostliny a snížit výnos. Nejznámější škůdci jsou:
- Plži – jsou často problémem u brukvovité zeleniny, jako jsou např. zelí, kapusta nebo květák. Plži se živí listy rostlin a mohou poškodit celé rostliny tak, že rostliny odumřou. Můžete je sbírat mechanicky, nebo použít některé odpuzovače plžů – třeba dát kolem zeleniny jehličnaté větvičky, rozmačkané skořápky nebo zakoupené přípravky.
Mšice – mšice jsou malé zelené, příp. hnědé druhy hmyzu, které sají šťávy z listů a stonků rostlin. Mšice jsou často problémem u brukvovité zeleniny, jako jsou např. kapusta a zelí. Na mšice existuje mnoho přírodních přípravků, anebo se snažte do zahrady nalákat slunéčka sedmitečná nebo jiné druhy hmyzu, které se jimi živí.
Pilatka – je hmyz, jehož housenka se živí listy brukvovité zeleniny, jako je zelí, kapusta nebo růžičková kapusta. Může způsobit vážné poškození rostlin a snížit výnos. Na pilatku existuje postřik, nebo můžete housenky sbírat ručně.
Hnojení zeleniny
- Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
- Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
- Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).
- Pokud máte rostliny nemocné, nebo napadné škůdcem, tak přidejte k výluhu svlečky. Použijte zálivku i jako postřik 3x v jednom týdnu na napadené rostliny a zalejte zálivkou 1x v týdnu.
Jak používat Hnojík na všechny ostatní rostliny
Jak používat Hnojík
Jak používat Hnojík posypem, zálivkou či postřikem. Způsoby zesílení účinku na škůdce a nemoci rostlin.
Pěstování rostlin podle kategorií
Seznámení se s rostlinami, jejich pěstováním a hnojením přehledně podle druhů.
Nákup na eshopu
Další zajímavé články
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Vlachová, Libuše: Italské pokrmy na českém stole, Svoboda, Praha 1994.
- www.wikipedia.org
- www.zahrada-centrum.cz
- www.agromanual.cz
- www.bylinkovo.cz
