Kůrovci na stromech: lýkožrout smrkový, lýkohubové a další druhy
Piliny na kmeni, výrony pryskyřice a hnědnoucí koruna. Jak poznat jednotlivé druhy kůrovců na smrku, borovici, jedli, jasanu i na jalovcích a thujích.
Kůrovci jsou drobní brouci, kteří se vyvíjejí v lýku pod kůrou. Každý druh má svého hostitele a svůj typický tvar chodeb (požerků), podle kterého se dá poznat. Níže je přehled druhů, se kterými se setkáte na smrcích, borovicích, jedlích, jasanech i na jalovcích a thujích na zahradě.
Kůrovcovití: jak poznat napadení stromu

Scolytidae
Hostitelské dřeviny: jehličnaté a listnaté stromy.
Příznaky: drobné závrty v kůře kmenů, nebo větví s výrony pryskyřice či klejotok na listnáčích, případně s drobnou drtí pilin. Zřetelné, mnohdy druhově charakteristické stopy žíru v lýku. Prosvětlení korun, odlupování kůry.
Škůdce: různé druhy čeledi kůrovcovitých.
Na listnáčích jsou hojné: Scolytus ratzeburgi (břízy), Scolytus scolytus (jilmy, topoly, vrby, jasany, habry, javory), Hylesinus fraxini, syn.: Leperisinus varius (jasany, duby, ovocné stromy), Scolytus intricatus (duby, koňské kaštany, buky, habry, topoly, vrby).
Na jehličnanech jsou hojné: Ips typographus (smrky), Pityogenes chalcographus (smrky, jedle, borovice), Tomicus piniperda (borovice, jedle, modříny), Tomicus minor (borovice, smrky, modříny), Ips acuminatus (borovice).
Možnosti záměny: krasci, nosatci.
Škodlivost: u mladých stromů vede napadení často k jejich odumření.
Ochrana: nedopustit poškození kůry, zvyšovat vitalitu stromů.
Lýkožrout smrkový a další kůrovci na smrku

Ipinae
Hostitelské dřeviny: smrky a jiné jehličnany.
Příznaky: počáteční příznaky: čerstvý poprach kmene pilinami vyhazovanými brouky ze závrtů, zpočátku většinou na počátku koruny. Hnědé piliny na šupinách kůry na patě kmene. „Zrcátka“ vyklovaná šplhavými ptáky (datel, strakapoudi). Později blednutí jehličí v celé koruně, loupání kůry a nakonec hnědnutí až rezavění jehličí.
Charakteristika požerků (v lýku) jednotlivých druhů: Lýkožrout smrkový (Ips typographus): jedno- až maximálně tříramenné, podélně orientované matečné chodby, z nichž vycházejí +/- pravoúhlé chodby larev.
Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus): tři až šestiramenné chodby, přičemž snubní komůrka je ukryta v kůře. Lýkožrout lesklý napadá stromy všech věkových kategorií, napadá však přednostně části stromů se slabší kůrou, tzn. vršky stromů a větve.
Lýkožrout matný (Polygraphus poligraphus): napadá přednostně stromy poškozené bleskem (více), nebo václavkou (více). Systém chodeb je velmi nepravidelný a probíhá v různých úrovních.
Škůdci: lýkožrout smrkový: 4,5–5,5 mm velcí kůrovci s 8 zuby na konci krovek. Rojení v dubnu až květnu a poté v červenci až srpnu. V letech s teplým a suchým létem se může vyskytnout třetí generace. Larvy, jako u všech druhů kůrovců jsou bílé, beznohé a lehce ohnuté.
Lýkožrout lesklý: zhruba 2–3 mm velký kůrovec, samečci mají 6 zřetelných zoubků na konci krovek. Samičky s vmáčklým čelem.
Lýkožrout matný: 2–3 mm velký kůrovec bez zubů na konci krovek. Charakteristické jsou oči zřetelně rozdělené rýhou na dvě části.
Možnosti záměny: podle typických požerků v kůře jsou jednotlivé druhy dobře rozlišitelné. Existuje ale řada drobných druhů podobných l. lesklému, které se vyskytují především v horních částech korun a ve větvích.
Škodlivost: ve většině případů stromy úspěšně napadené kůrovci během několika měsíců odumírají. Pouze v případě napadení druhy osidlujícími větve je šance na přežití stromu.
Ochrana: u napadených stromů je většinou nezbytné napadený strom porazit. V případě napadení druhy žijícími ve větvích může odstranění napadených větví před výletem brouků pomoci k zachování stromu. Napadený materiál je každopádně nezbytné odstranit (spálit, naštěpkovat, odkornit, nebo odtransportovat). Dosud nenapadené stromy je možno ochránit před napadením insekticidním ošetřením. Dobu letu a populační hustotu je možno monitorovat feromonovými lapáky. Agregační feromony je také možno použít k přímé ochraně.
Lýkohub jalovcový: kůrovec na jalovcích, thujích a cypřiších

Phloeosinus thujae, Phloeosinus aubei
Hostitelské dřeviny: jalovce, zeravy, cypřiše.
Příznaky: odumírání korun, respektive celých stromů. Na kůře je množství závrtů a výletových otvorů, pod kůrou jsou systémy většinou dvouramenných, vzácněji hvězdicovitých chodeb. Matečné chodby jsou podélné, až 5 cm dlouhé. Kukelní komůrky jsou zanořeny až 4 mm hluboko do běli.
Úživný žír – brouci se zavrtávají (piliny, drť) v místech větvení větviček a vyhlodávají větvičky v délce cca 0,5–1 cm. Napadené větvičky vadnou a snadno se ulamují.
Škůdce: oba druhy brouků jsou drobné (1,6–2,4 mm), hnědočerně zbarvené. Vývoj je jednoletý. Rojení brouků probíhá od poloviny května do června.
Možnosti záměny: ve fázi úživného žíru je možno příčinu vadnutí zaměnit s houbovými chorobami, které toto vadnutí vyvolávají.
Škodlivost: úživný žír vede k odumírání výše ležících větviček, masivní napadení larvami vede většinou k odumření napadeného stromu.
Ochrana: v případě úživného žíru brouků odstranění napadených větviček, pokud se v nich ještě nacházejí brouci (nejpozději do podzimu). Žír larev – odstranění a likvidace celých stromů.
Lýkohub sosnový a lýkohub menší na borovicích

Tomicus piniperda, Tomicus minor
Hostitelské dřeviny: borovice.
Příznaky: hnědé konce větévek, které později opadávají. Konce větévek jsou uvnitř vyhlodány úživným žírem brouků. Systémy larválních chodeb bývají především v lýku oslabených stromů. (více)
Škůdce: lýkohub sosnový – velikost brouků 3,5–5 mm, bez zubů na krovkách, s charakteristickou stínovou rýhou na krovkách. Systém chodeb je jednoramenný, až 15 cm dlouhý.
Lýkohub menší – 3,5–4,5 mm, většinou o něco světlejší (načervenalý), než l. sosnový, bez stínové rýhy. Systém chodeb je dvouramenný.
Možnosti záměny: poškození veverkami, kdy opadávají větévky. Pozor, typickým znakem jsou chodby po žíru brouků uvnitř opadaných větévek.
Škodlivost: poruchy větvení, systémy chodeb v lýku vedou, jako u ostatních kůrovců, k odumírání stromů.
Ochrana: včasné odstraňování napadených stromů.
Lýkohub smrkový

Dendroctonus micans
Hostitelské dřeviny: smrk, smrk pichlavý, jedle.
Příznaky: fialověčervené nálevkovité výrony pryskyřice u paty kmene, nebo na horní straně vyčnívajících kořenů. Závrty s výronem pryskyřice, podélné chodby larev pod kůrou, ploché společné požerky. Nespecifické prosvětlení korun, časté je žloutnutí jehličí.
Škůdce: lýkohub smrkový, 7–9 mm dlouhý, černohnědý kůrovec, bez zubů na konci krovek.
Možnosti záměny: žádné (typické jsou trychtýřovité výrony pryskyřice a závrty).
Škodlivost: prosvětlení korun, v důsledku oslabení napadením dalšími parazity odumírání stromů.
Ochrana: případné nasazení systemických insekticidů má jen malou účinnost.
Kůrovci na jedlích

Druhy rodu Pityokteines a Cryphalus piceae
Hostitelské dřeviny: různé druhy jedlí.
Příznaky: výrony pryskyřice na kmeni a na větvích. Hnědé piliny sypoucí se z drobných otvorů. Rezavění větví, případně celých korun. Pod kůrou hvězdicovité systémy chodeb, v nichž jsou larvy, kukly a brouci.
Škůdce: kůrovci se zuby na konci krovek. Brouci o velikosti 2,5–3 mm, s charakteristickými zakřivenými zuby na zakřivené části krovek. Korohlod jedlový – Cryphalus piceae – velikost 1–1,9 mm, bez zubů na krovkách. Tento druh se vyskytuje především na částech kmene se slabší kůrou a na větvích.
Možnosti záměny: jiné druhy kůrovců, rozlišení je možné podle tvaru chodeb pod kůrou.
Škodlivost: protože se jedloví kůrovci rojí velmi časně (březen), mají tyto druhy většinou 2–3 generace do roka. Silnější výskyt po předchozím poškození jinými faktory – sucho, napadení václavkami atd.
Ochrana: pokud jsou napadeny pouze jednotlivé větve, odstranění větví před dokončením vývoje kůrovců, jejich následné spálení, nebo ošetření insekticidem. V případě nezbytnosti, tzn. zachránění ostatních stromů, odstranění celých stromů.
Lýkohubové na jasanech

Hylesinus spp.
Hostitelské dřeviny: různé druhy jasanů.
Příznaky: vadnutí jednotlivých větví, nebo celé koruny. Na bázi kmene jsou zřetelné piliny. Na kůře jsou bující nádory v důsledku úživného žíru na dosud nenapadených pletivech a to jak na větvích, tak na slabších kmenech.
Škůdce: různé druhy kůrovců, brouci jsou 3–6 mm dlouzí. Matečné chodby jsou dvojramenné. Jednotlivé druhy se liší ve zbarvení brouků a délce chodeb larev. Délka vývoje je 1–2 roky. K napadení dochází v časném jaře. Brouci se zavrtávají jak do kmene, tak do větví.
Možnosti záměny: houby vyvolávající rakovinu, bakteriální rakovina jasanu (více).
Škodlivost: brouci zpravidla napadají oslabené stromy a způsobují jejich odumírání. Při masovém přemnožení mohou napadat i zdravé stromy. Úspěšné napadení je pro strom vždy letální.
Ochrana: jako u všech druhů kůrovců není kurativní ochranný zásah možný. Důležitá jsou preventivní opatření. Okamžité odstraňování a likvidace napadeného dřeva a čerstvě napadených stromů. Pokládání stromových lapáků. V žádném případě neskladovat jasanové palivové dříví v blízkosti zdravých jasanů.
Příbuzný dřevokazný brouk, který napadá javory, duby a ovocné stromy, je drtník ovocný.
Zdroje fotografií
- Kůrovci na stromech: Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0, zdroj
- Kůrovcovití: Viktor Wrange, SLU, CC BY-SA 3.0, zdroj
- Kůrovci: urjsa, CC BY-SA 2.0, zdroj
- Lýkohub sosnový, lýkohub menší: urjsa, CC BY-SA 2.0, zdroj
- Lýkohub smrkový: Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0, zdroj
- Kůrovci na jedlích: Reiner Jakubowski, CC BY-SA 4.0, zdroj
- Lýkohubové: janet graham, CC BY 2.0, zdroj