jak po zimě připravit záhon na zeleninu

Záhony po zimě

Snad každý zahrádkář miluje jaro, kdy může začít znovu pracovat na zahradě a pod rukama mu vyrůstají nové rostliny.

Nejprve je ale potřeba upravit záhony tak, aby poskytovaly co největší úrodu a aby se na nich dobře pracovalo.

Protože největší práci jste odvedli na podzim, totiž když jste do půdy zapravili hnůj nebo kompost a záhony zryli nebo větší zahradu zorali, teď vás čekají více méně kosmetické úpravy.

Pozn.: Někdy se může stát, že z důvodu nepříznivého počasí nebo nemoci/úrazu zahrádkáře je potřeba nechat hnojení a rytí až na jaro. Tady je ale potřeba počítat s tím, že se vám zahradní práce zpozdí, protože budete muset začít sít a sázet až tehdy, když se hnojivo v půdě aspoň částečně rozloží.

Příprava záhonů na zeleninu

Tímto způsobem můžete postupovat, ať už budete připravovat zeleninové záhony, nebo třeba záhony na jahody či okrasné trvalky.

Ideální čas na přípravu záhonů je od února do března, abyste koncem března, v dubnu a květnu mohli již postupně vysévat a vysazovat zeleninu, která je vhodná.

Na podzim zrytý/zoraný záhon je potřeba uhrabat, aby zemina byla jemná a dobře se do ní sázelo. Máte-li větší zahradu, je optimální rozdělit ji na několik stejně velkých záhonů, kde se vám bude dobře pracovat, a mezi nimi ušlapat cestičky. Ideální šířka záhonu je cca 1,2 až 1,5 m, šířka cestičky pak asi 30 cm.

Ohraničení záhonů

Záhony by měly být vždy jasně ohraničeny, aby se jednotlivé rostliny nerozšiřovaly do jiných záhonů apod. Záhony ohraničené cestičkami jsou vhodné pro zeleninu, která potřebuje častěji zalévat a plít.

Další ohraničení záhonů může představovat trávník – když jste vytvořili malé záhonky uprostřed travnaté plochy. Zde je potřeba dbát na to, aby trávník nevrůstal do záhonu a naopak aby rostliny ze záhonu nerostly do trávníku – například dýně, které se rozrostou a plazí po zemi, mohli byste je totiž poškodit sekačkou při sekání.

Poslední možností jsou různé obrubníky – mohou být ze dřeva, kamenů, tvárnic či plastu. Volte vždy materiál, který se do vaší zahrady hodí a kterému dokážete poskytnout tu správnou údržbu: dřevo bude potřebovat každoroční nátěr, plast je bezúdržbový, ale nevypadá všude zrovna pěkně.

Vyvýšené záhony

Poněkud specifický typ záhonu představuje vyvýšený záhon. Jedná se o záhon, který je ohraničený například dřevěnou, kamennou či betonovou zídkou, je naplněný zeminou a všechny rostliny se pěstují na povrchu záhonu.

Výhody vyvýšených záhonů jsou:

– nebolí vás záda, protože se nemusíte ohýbat, vyvýšené záhony ocení zejména starší lidé,

– v záhoně se netvoří tolik plevel, protože semínka se šíří spíše po zemi,

– do spodní části záhonu můžete využít veškerý organický odpad ze zahrady – listí, větvičky atd. – zároveň vám bude tvořit kompost, který bude vyživovat zeleninu či květiny v záhoně.

Jak získat ohrádku vyvýšeného záhonu

Tady existují v podstatě dvě možnosti:

buď si ohrádku/ohradník na záhon koupíte hotový přímo v některém ze zahrádkářských nebo hobby obchodů (většinou stačí jen rozložit, popř. sestavit z dílů, ale nikdy to není těžké a zvládne to i začátečník),

nebo si ohrádku vyrobíte sami – ze dřeva, z kamenů, z cihel, tvárnic. Spousta zahrádkářů tvoří vyvýšené záhony ze zbylých palet – zde však pamatujte na to, že dřevo byste měli chránit nátěrem, aby vydrželo co nejdéle.

TIP: Vyvýšené záhony můžete připravit kdykoliv během roku, když vám například dojde místo na klasickém záhonu. Pěstovat se na nich dá téměř cokoliv. A dokonce na ně lze připevnit menší pařeniště.

Pár tipů, kdy začít vysévat a vysazovat zeleninu

A nakonec vám přinášíme pár tipů, kdy začít s výsevem nebo sadbou.

Mrkev může vysévat již v únoru nebo březnu, ale jen na písčité půdě a na slunném stanovišti. Před ranními mrazíky byste ji měli chránit napnutím netkané textilie.

Cibuli ze semínek můžete také vysévat od konce února.

Hrách setý zahradní můžete vysévat během března, v chladnějších oblastech později, protože nevydrží ranní mrazíky jako hrách setý polní.

Hlávkový salát (předpěstovaný) se dá vysazovat na volný záhon během března, anebo koncem března vysévat.

Pastinák je také vhodné vysévat v březnu, protože má dlouhou vegetační dobu.

Petržel naťová se dá vysévat již od března. Pohlídejte si však čerstvost semínek – klíčivost mají maximálně 3 roky.

Ředkvičky vysévejte během března.

Cibuli sazečku vysazujte v dubnu.

Květák se dá vysazovat v dubnu, máte-li teplé stanoviště. V chladnějších oblastech počkejte do května.

Brambory se sázejí během dubna.

Kedlubny potřebují teplou půdu a výsadbu během dubna. Nesázejte je hluboko, jinak budou vybíhat do květu.

Nejlepších výsledků dosáhnete, když semínka i sadbu pečlivě zalijete a vzešlé rostlinky budete pravidelně přihnojovat sypaným organickým hnojivem – jako je např. Hnojík.