Hnojení masožravých rostlin

Masožravá rostlina - co to je

Masožravá rostlina je taková rostlina, která získává část své výživy chytáním hmyzu, prvoků nebo jiných drobných živočichů. Většinou je v přírodě najdeme tam, kde je půda chudá na živiny, a proto evoluce donutila rostliny hledat si potravu jinak.

Rozhodně však nekrmte masožravky masem!

Masožravých rostlin je asi 650 druhů, z nichž některé rostou na souši a jiné pod vodou.

Zajímavost

Masožravky ve volné přírodě rostou i v Čechách, najdete je třeba na Třeboňsku nebo v horských oblastech.

Masožravé rostliny - druhy

Než si pořídíte svou první masožravku, seznamte se s druhy, které existují, abyste si vybrali tu správnou na péči, krmení, hnojení atd. Jako pokojové masožravé rostliny se dají pěstovat:

Broméliovité/americké masožravé bromélie: 1. Brocchinia reducta – roste na skalách v Jižní Americe až do výšky 2500 m n. m., potřebuje slunné staviště, doma nejlépe skleník nebo vitrínu, je však vhodná i pro začátečníky; 2. Catopsis berteroniana – pochází ze Střední Ameriky, jižní Floridy a Brazílie, potřebuje hodně světla a tepla (22-35 °C), může se pěstovat epifytně na kmeni; je vhodná i pro začátečníky.

Láčkovicovité: láčkovice australská – je pozemní a vlhkomilná masožravka, poměrně malá, kořist chytá do rudě zelených „bačkůrkovitých“ konviček, pochází z Austrálie, dá se pěstovat v okenních vitrínách, ale i chladnějších sklenících, nemá ráda příliš vysoké teploty ani trvale přemokřený substrát; vhodná i pro začátečníky, ale někdy bez zjevných příčin uhyne.

Láčkovité: láčkovka – existuje asi 100 druhů láčkovek, které rostou v tropickém deštném pralese a mají rády stálé vlhké mikroklima. Mají však také rády světlo, a tak je dobré je pěstovat ve vitrínách či sklenících nebo zimních zahradách. Jsou nenáročné a pěstovat je zvládne každý.

Rosnatkovité: 1. mucholapka podivná – je královnou masožravých rostlin, pochází ze Severní Ameriky, ideální pro pěstování je skleník a v létě letnění, v zimním období potřebuje snížit teplotu pod 15 °C; 2. rosnatka – existuje mnoho druhů, některé pocházejí z Jižní Ameriky, některé z Afriky, z Asie a Austrálie, mají rozdílné nároky na půdu, teplotu i stanoviště, je potřeba konkrétní druh zkonzultovat s odborníkem a potom dodržovat jeho pokyny.

Špirlicovité: špirlice/Sarracenia – pochází ze Severní Ameriky, dá se pěstovat ve sklenících, vitrínách, na parapetu, ale i celoročně v zahradním rašeliništi. Miluje dostatek světla, nepotřebuje zastínění.

Masožravé rostliny pěstování a hnojení

Na úvod je potřeba říci, že u masožravých rostlin méně někdy znamená více. Tedy že nepotřebují přihnojovat, a pokud ano, tak málo, méně často a přírodními hnojivy. Je to dáno tím, že masožravé rostliny jsou odpradávna zvyklé žít v chudé půdě (písek apod.), a proto si právě vyvinuly schopnost lapat hmyz a jiné živočichy.

Existují dva způsoby, kterými masožravky hnojíme: suchým hnojivem do substrátu, nebo roztokem hnojiva ve vodě na list – čili zálivkou.

Pro oba způsoby se výborně hodí Hnojík, protože je přírodní, bez přidaných látek, a obsahuje všechny důležité živiny.

V následujícím textu si masožravky roztřídíme do tří skupiny:

a) které potřebují přihnojovat do substrátu,

b) které potřebují přihnojovat na list,

c) které nepotřebují přihnojovat vůbec.

Masožravé rostliny, pro které je vhodné přihnojování do substrátu

Byblis – masožravka může mít přihnojování postupně uvolňujícího se hnojiva do substrátu.

Láčkovky – hnojivo může být aplikováno do substrátu.

Masožravé rostliny, pro které je vhodné přihnojování na list

Láčkovice australská – přihnojování je možné, ale jen 20% roztokem hnojiva aplikovaného na list, maximálně 2x ročně.

Darlingtonie kalifornská – přihnojování je možné, 2-3x ročně slabým roztokem hnojiva na list.

Rosnatka – přihnojování na list je možné, v době vegetace, max. 3x do roka; nesmí se přehnojit, byla by náchylná k houbovitým chorobám.

Špirlice – doporučuje se přihnojování na list 2-3x ročně, hodně ředěným hnojivem.

Masožravé rostliny, které nepotřebují přihnojovat vůbec

Aldrovandka měchýřnatá – vzácná rostlina, přihnojování by způsobilo zahnívání listů.

Mucholapka podivná – upřednostní přikrmování.

Rosnolist – vzácná keříčkovitá masožravka, hnojení se nedoporučuje.

Genlisea – hnojení se nedoporučuje.

Jak se starat o masožravou rostlinu

Základní péče o masožravé rostliny vychází z druhu rostliny. Obecně platí, že by měly mít dostatek světla a vlhkosti – zejména vzdušné. Substrát pro masožravé rostliny je ideální směsí písku, rašeliny a kompostové zeminy. Většina masožravých rostlin také ocení rosení. Přikrmování vesměs není nutné. Je-li rostlina venku, sama si potřebou potravu nachytá. Pokud ji chcete přikrmovat doma, zkuste třeba jednu malou mušku týdně. Překrmování také není žádoucí, rostlina by kořist nestrávila a mohla by uhnívat.