Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

Dřevnatějící horská trvalka, velmi aromatická; známé koření a dobrá včelí pastva
 
  • Stanoviště: teplé místo; propustná, pokud možno sušší půda
  • Výška: 40–70 cm
  • Doba kvetení: červenec–září
  • Množení: výsevem, dělením nebo řízky, případně odtržky
 
Tato dávno známá vytrvalá rostlina pochází z jižní Evropy a z Asie. V průběhu staletí se však usídlila i v dalších zemích, kde nalezla dostatečné životní podmínky. Dobromysl miluje kamenitá, suchá místa až do výše 2000 m n. m., křoviny, okraje lesů a živé ploty.
 
Dobromysl, zvaná též oregano, patří k čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a je to víceletá, trsnatě rostoucí rostlina.
Dobromysl obecná (Origanum vulgare)
Dobromysl obecná (Origanum vulgare), aromatická léčivá bylina a koření.
Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

Bohatě rozvětvené kořání slouží k zakotvení v půdě i na velmi skalnatých místech. Bylinné stonky, většinou s červenavým nádechem, se větví teprve v horní části. Vstřícně postavené listy jsou různě velké, vejčité, celokrajné, listy a stonky jsou většinou chlupaté a žláznaté. Barva květů, rozvíjejících se v červenci, kolísá od červenofialové přes růžovou až do téměř bílé. Podle stanoviště a klimatu se najdou velice rozdílné varianty rostliny. Na velmi teplém stanovišti je mnohem aromatičtější než v chladném, vlhkém prostředí.

V lidové mluvě našla dobromysl neboli divoká majoránka spoustu jmen, jako červená lebeda, dobráček, pamajorán, saský balzám, zimní majoránka, plané oregano, oregano atd., a stejně tak i v cizích jazycích.

Rostlina skutečně účinkuje na základě thymolu, cymolu, několika tříslovin a hořkých látek, obsažených v jejích éterických olejích – při posílení nervů a uvolňování křečí. Kromě toho je také vynikajícím kořením. Nejvyšší obsah kořenných a účinných látek získáme, když celou rostlinu v době květu na šířku dlaně nad zemí ustřihneme. Sušená bylina si uchovává kořennou, aromatickou chuť, upomínající na tymián a majoránku.

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík