FAZOLE
Obsah
Fazole - co o nich víme
(Phaseolus)
Fazole, botanicky fazol, jsou rostliny z čeledi bobovité. Jsou to popínavé byliny, které kvetou bílými, žlutými i šarlatovými květy. U nás se pěstuje zejména fazol obecný a fazol šarlatový, ze kterých vzniklo mnoho vyšlechtěných odrůd.
Fazole mají obecně mnoho zdraví prospěšných látek – vitamíny A, B, hodně vlákniny, sacharidy a málo tuků. Ale pozor: syrové fazole jsou jedovaté – obsahují zejména lektiny a některé druhy i kyanogenní glykosidy. Tyto látky mohou způsobit otravu, nevolnost, zvracení nebo průjem. Všechny jedovaté látky se však neutralizují vařením (tepelnou úpravou).
TIP: Někdo se obává i nadýmavých účinků fazolí nebo luštěnin obecně. Tomu lze předejít: 1. namočením fazolí přes noc a slitím vody, 2. sbíráním pěny při vaření fazolí, 3. přidáním bylinek, jako např. kmín, bobkový list, majoránka nebo saturejka.
Zajímavost
Fazol šarlatový můžete pěstovat jako okrasnou popínavou rostlinu. Velmi dobře se pne například po pergole a vy budete mít dvojí užitek – zastínění pergoly a semena fazolí.
Historie pěstování fazolí
Fazole pocházejí z tropických částí Severní i Jižní Ameriky – patří k nejstarším pěstovaným plodinám vůbec, nejstarší nálezy v Mexiku jsou staré přes 7000 let, ale s dobou kolonizátorů se dostaly téměř do celého světa.
Do Evropy se fazole dostaly v 16. století a o sto let později už byly poměrně dost pěstované. Je to dáno i tím, že se nejí jen samotná semena, ale semena se dají mlít na mouku (v případě neúrody obilí to bylo zvlášť důležité) a kromě toho se dají tepelně upravovat i zelené lusky nezralých fazolí (fazolek).
Druhy a odrůdy fazolí
Podle botanického rozdělení jsou nejčastějšími druhy fazolí tyto:
Fazol obecný – nejčastější druh fazolí, pěstuje se po celém světě, poznáte ji podle bílých i jinak zbarvených květů, hnědých semen. Dají se konzumovat mladé nezralé lusky, ale vždy s předvařením.
Fazol šarlatový – jedná se o levotočivou liánu, která kvete červeně. Používá se jako okrasná rostlina, ale i na semena a lusky. Kromě toho suché lusky můžete využít na čaj, který snižuje hladinu cukru v krvi, a to zejména u diabetiků.
Fazol keříčkový / Keříčkové fazole – keříčkové fazole vznikly šlechtěním fazolu obecného. Pěstují se jako malé keře, které se nepnou, tudíž nepotřebují oporu. Můžete je pěstovat na zahradě, nebo v nádobách. Tyto fazole se pěstují hlavně pro lusky, protože nemají tuhá vlákna a dají se dobře upravovat.
Tyčkové fazole – tyčkové fazole jsou všechny ostatní pnoucí fazole, které si můžete koupit v následujících odrůdách. Pěstují se spíše na semena, ale některé mají i chutné lusky, a jejich pnoucího efektu můžete využít jako ochranu, stínění apod. Podle svého názvu potřebují oporu – nemusí to být zrovna tyč, ale třeba zeď, plot, pergola, pletivo…
Odrůdy fazolí
BONA – keříčková, zelenoluská odrůda s vegetační dobou 84 dní, lusky 12 až 14 cm, je velmi odolná vůči chorobám.
MARIKA – keříčková, zelenoluská odrůda s vegetační dobou 82 dní, lusky jsou dlouhé 12 až 15 cm, výnosná odrůda, lusky se dají sterilovat.
LUNA – keříčková, žlutoluská odrůda s vegetační dobou 85 dní, lusky jsou dlouhé 12 až 15 cm, má velmi jakostní lusky.
BELMONTE – pnoucí, zelenoluská odrůda, lusky dorůstají 23 cm, nemají vlákna, tedy vhodná jako zelené fazolky.
GOLDMARIE – pnoucí, žlutoluská odrůda, má krásné zlatožluté lusky, hodí se tedy i jako okrasná, lusky dorůstají až 20 cm, vegetační doba je kolem 80 dní.
Fazole pěstování
Pěstování fazolí klade různé nároky, a to zejména podle toho, jaké fazole si vyberete. Tyčkové fazole potřebují oporu, keříčkové nikoliv. Tyčkové fazole je možné pěstovat i ve sklenících.
Sázení fazolí
Fazole vysazujeme vždy do hnízd, tedy po 4 až 6 semenech do jednoho důlku do hloubky asi 3 cm. Hnízda by měla být od sebe vzdálena 40 cm v případě keříčkových fazolí a 80 cm v případě tyčkových fazolí. Vhodná je středně vápenitá humózní a hlinitá půda. Vhodné je teplejší stanoviště. Fazolím nevadí ani čerstvě vyhnojené záhony (chlévským hnojem), naopak, budou růst ještě bujněji.
Doba vysazování fazolí musí být bezpodmínečně po zmrzlých (po 15. květnu), protože fazole klíčí jen v teplé, prohřáté půdě. Můžete fazolím pomoci s klíčením, když nad osetý záhon napnete netkanou textilii.
Tyčkové fazole potřebují polohu chráněnou před větrem a oporu – tyče nebo jinou oporu byste měli na záhon umístit již před výsevem/výsadbou. Tyče přitom zarážejte asi 40 cm do hloubky, protože fazole dorůstají opravdu vysokých výšek a mohly by oporu vylomit.
TIP: Fazole, zejména ty pnoucí sázejte tak, abyste nevytvářeli stín rostlinám, které to nepotřebují. Naopak tyto fazole mohou být dobrým „větrolamem“ pro okurky.
Mezi tyčkové fazole, pokud chcete využít plochu, můžete vysévat/vysazovat kedlubny či hlávkový salát.
Péče o fazole
Během růstu potřebují fazole hlavně zalévat, a to platí zejména tehdy, jakmile nasadí květy. Přihnojování je důležité po celou dobu vegetace – držte se pokynů v příslušném odstavci.
Sklizeň fazolí
Fazole sklízíme průběžně, i s ohledem na to, zda chceme použít lusky, nebo semena. Definitivní sklizeň by měla být provedena během září, protože v chladných nocích lusky již nenarostou. Vřele doporučujeme sklízet fazole tak, že rostliny odříznete od země, nikoliv vytrhnete, abyste mohli kořeny dodávající půdě dusík zarýt do země.
Lusky je možné usušit tak, že celé rostliny (bez kořenů) pověsíte na chráněné místo a necháte uschnout. Lusky potom vyloupete a semena uschováte na zimní potřebu. Ta nejlepší si můžete nechat na výsev v příštím roce
Mungo fazole
Fazole mungo, mungo fazole, nebo také vigna mungo je pojmenování pro rostlinu vigna zlatá, která rovněž patří do čeledi bobovitých. U nás je známá především pro pěstování klíčků z těchto fazolí. Jinak pochází z Indie, Thajska a Číny, kde se pěstuje poměrně hojně, a to i na vývoz. Pěstovat se dá i u nás, protože je ale teplomilná, potřebuje velmi teplé stanoviště (Polabí, jižní Morava), nebo skleník, fóliovník apod. Vyrůstá jako keříčkové fazole, má však delší vegetační dobu. Stačí jí propustná půda s malým množstvím živin.
Na naklíčení – výborná je proti jarní únavě – potřebujete celá neloupaná semena, která namočíte na den do vody, poté je necháte 2 až 3 dny klíčit, přičemž je alespoň 2x denně propláchněte. Jakmile budou klíčky dlouhé cca 2 cm, můžete je konzumovat. Neměli byste nechat fazolím narůst kořínky, protože tím ztrácejí živiny. Výhonky jsou vhodné do všech asijských jídel.
Recepty z fazolí
Jak uvařit fazole
Než začnete zkoušet recepty z fazolí, měli byste vědět, jak fazole uvařit. Abyste předešli nadýmání, je dobré fazole namočit do studené vody, nejlépe přes noc, a pokud se vám během namáčení podaří i slít a vyměnit vodu, je to ještě lepší. Poslední slití a výměnu vody udělejte před vařením a fazole dejte ve studené vodě na plotnu a přiveďte k varu. Během varu sbírejte pěnu. Do fazolí můžete přidat kmín nebo třeba saturejku.
Fazole na smetaně
Fazole uvaříme podle předchozího návodu, ke konci varu je osolíme a opepříme. Vedle si připravíme světlou jíšku s cibulí – na oleji/másle osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli, vmícháme hladkou mouku a uděláme jíšku. Jíšku vmícháme do uvařených fazolí. Necháme provařit a přidáme smetanu, jen lehce provaříme. Kdo není vegetarián, posype si fazole nadrobno nakrájenou osmaženou slaninou.
Fazolové lusky na kyselo
Na tento oběd budeme potřebovat: cca 400 g zelených fazolek, 2 sterilované okurky, 1 cibule, trošku másla, 3 lžíce hladké mouky, 100 ml smetany, 250 ml mléka, nové koření, celý pepř, bobkový list, cukr, sůl.
Příprava: Fazolky nakrájíme na menší kousky a uvaříme doměkka. Scedíme a uchováme ve studené vodě. Vývar nevyhazujeme, budeme jej potřebovat. Na másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nastrouhané okurky, koření, po chvilce cukr, po jeho rozpuštění mouku, zarestujeme a přidáme vývar z fazolek. Zředíme mlékem, vaříme asi 15 minut, až budeme mít hustší omáčku. Vyjmeme koření, rozmixujete tyčkovým mixérem. Do omáčky vložíme fazolky, přidáme smetanu, dochutíme solí a pepřem. Podáváme s vařenými brambory, vařeným nebo zastřeným vejcem.
Hnojení zeleniny
- Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
- Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
- Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).
- Pokud máte rostliny nemocné, nebo napadné škůdcem, tak přidejte k výluhu svlečky. Použijte zálivku i jako postřik 3x v jednom týdnu na napadené rostliny a zalejte zálivkou 1x v týdnu.
Jak používat Hnojík na všechny ostatní rostliny
Jak používat Hnojík
Jak používat Hnojík posypem, zálivkou či postřikem. Způsoby zesílení účinku na škůdce a nemoci rostlin.
Pěstování rostlin podle kategorií
Seznámení se s rostlinami, jejich pěstováním a hnojením přehledně podle druhů.
Nákup na eshopu
Další zajímavé články
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Vlachová, Libuše: Italské pokrmy na českém stole, Svoboda, Praha 1994.
- www.wikipedia.org
- www.damejidlo.cz
- www.osej.cz
- www.osiva-semena.cz
- www.ireceptar.cz
- www.toprecepty.cz
