angrešt
Obsah
Angrešt - co o něm víme
(Rives uva-crispa)
Původně byl angrešt, celým jménem srstka angrešt planým keřem, který měl trny, jen zelené plody a rostl v lesích a na chráněných stanovištích mírného pásu Evropy a Asie. Dnes sice občas také najdeme tento planý keř, ale většina angreštů je vyšlechtěných, a to tak, aby plody byly nejen zelené, ale i bílé nebo červené. Vyšlechtěn byl i angrešt stromkový.
Angrešt je velmi zdravé ovoce, protože obsahuje vitamíny C, B a E, dále stopové prvky draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo a další. Nebojte se konzumovat i slupku angreštů, protože obsahuje nenasycené mastné kyseliny a prospívá našemu srdci.
Zajímavost
Angrešt má léčivé účinky. Kromě toho, že je výborným ovocem při redukční dietě, má i protizánětlivé účinky a údajně také zklidňuje organismus ženy při premenstruačním syndromu.
Historie pěstování angreštu
Nevíme, zda byl angrešt pěstován ve starověku, ale rozhodně máme dost důkazů, že jej pěstovali mniši v klášterních zahradách již ve 12. století.
Běžně se pak začal pěstovat ve století 16., tedy od počátku novověku. V roce 1831 bylo známo už 722 odrůd angreštu, což je opravdu úctyhodné číslo.
V Čechách se začal angrešt pěstovat v 18. století, v 19. století se rozšířil natolik, že byl běžný v každé zahradě. V Čechách také vzniklo roubování angreštu (a rybízu) na meruzalku zlatou, které se dále rozšířilo do Německa a ostatní Evropy.
Angrešt pěstování
Pěstování angreštu do velké míry závisí na tom, zda chcete mít keřový angrešt, nebo stromový angrešt.
Keř angrešt
Pěstování keřů angreštu začínáme správným vysazováním, tím předejdeme mnoha chorobám. Tyto angrešty vysazujeme do sponu 2×2 metry, a to raději na jaře. Ihned po výsadbě zkracujeme výhony na 1 až 2 pupeny, aby nové výhony zesílily. Na jaře další rok ponecháme jen asi 8 nejsilnějších výhonů, které zkrátíme o 1/3. Ostatní (slabé, poškozené mrazem apod.) výhony uřežeme u země. Aby byl keř řídký a nebyl náchylný k plísním, během léta odstraníme všechny nové mladé výhony. Takto postupujeme každý rok, výjimkou jsou staré keře – 8 až 12 let – které zmladíme tak, že odřežeme všechny staré větve a ponecháme nové mladé výhony.
Stromkový angrešt
Pěstování stromkových angreštů má určité odlišnosti. Vysazujeme je raději na podzim, aby stihly do zimy zakořenit. Pokud máme více stromků, sázíme je do sponu 2×1 metru a každý z nich připevníme se kolíku, aby se nezlomil či nevyvrátil v důsledku větru.
Na jaře – po výsadbě – zkrátíme korunní výhonky na 3 pupeny. Silnou a pravidelnou korunu vytvoříme tak, že ponecháme 6 hlavních větví. Tyto pak každým rokem zkracujeme o třetinu, postranní obrosty o třetinu až dvě třetiny a výhony, které by jen zahušťovaly korunu, odstraníme celé. Tak se nám podaří vypěstovat pravidelnou a vzdušnou korunu, která bude více odolná proti chorobám.
Oba druhy angreštu vyžadují teplé a slunné stanoviště, nesnášejí přemokření, ale i sucho. Je třeba opravdu pečlivé zálivky. Půdu musejí mít humózní a hlubší, vyhovuje jim neutrální či slabě kyselá.
Choroby angreštu
Angrešt může trpět podobnými chorobami jako rybíz, ale přidávají se ještě další. Botrytida angreštu je vyvolána houbou Botritis cinerea, způsobuje odumírání výhonů i celých keřů. V zárodku tuto chorobu poznáte podle toho, že angreštu hnědnou listy, pak opadávají a bobule se scvrkávají. Nemoc je způsobena nadměrným hnojením dusíkem a příliš hustými keři angreštu. Prevencí je prosvětlovat keřové i stromkové angrešty, hnojit správnými hnojivy a napadené keře ihned odstranit (spálit).
I angrešt může být zasazen rzí vejmutovkovou. Vyvolává předčasné opadávání listů, zhoršení kvality plodů a odumírání výhonů i pupenů na příští rok. Prevencí je nevysazovat angrešt v blízkosti borovice vejmutovky.
Americké padlí angreštové je způsobeno houbou Sphaerotheca mors-uvae. Tato houba napadá zejména konce mladých letorostů, která následně zakrní, zkroutí se a mají na sobě bílý povlak. Později napadá i listy a plody, které jsou také povlečeny bílým povlakem a nelze je konzumovat. Prevencí je vybrat světlé stanoviště, pravidelně angrešt prořezávat a napadené výhony ihned ostranit.
Škůdci angreštu
Kromě chorob má angrešt i své škůdce. Někteří jsou stejní jako u rybízu, někteří se „specializují“ hlavně na angrešt.
Mšice srstková (Aphidula grossulariae), jak název napovídá, napadá hlavně angrešty. Poznáte ji velmi jednoduše podle toho, že na vrcholcích výhonků budou shluky zkadeřených listů, které se kroutí. Samičky mšice kladou vajíčka pod kůru angreštu, kde přezimují. Na jaře se pak vylíhnou larvičky a sají na výhoncích. Pokud nechcete používat chemické postřiky, pak je na mšice nejlepší použít jejich predátory – slunéčko sedmitečné, zlatoočka…
Píďalka angreštová (Abraxas grossulariae) přezimuje v zámotcích na listech (i opadaných). Na jaře larvy vylézají na keře a požírají všechny měkké části, mohou způsobit holožír a tím zničit celé rostliny. Nejlepší prevencí je shrabání a spálení veškerého spadaného listí na podzim.
Dalšími škůdci angreštu jsou také nesytka rybízová, pilatka rybízová a vlnovník rybízový. Kromě přirozených predátorů škodlivého hmyzu proti nim můžete použít feromonové lapáky (pasti).
Angrešt v kuchyni
Angrešt se samozřejmě nejlépe konzumuje čerstvý. Chcete-li si však angrešt uchovat i na zimu, vyzkoušejte třeba kompot nebo marmeládu. I zákusky ozdobené angreštem jsou velmi chutné, ale doporučujeme zdobit je syrovým angreštem, třeba zalitým želatinou.
Angreštový kompot
Na angreštový kompot si nasbírejte plody angreštu, které nejsou zcela dozrálé. (Zralé by se vám rozvařili, nezralé ztvrdnou a jsou kyselé.) Na kompot se hodí spíše žlutý či zelený angrešt, protože červený ztrácí barvu. Kompot připravíme tak, že do čistých vymytých sklenic naplníme omyté plody angreštu, zalijeme je cukerným roztokem, který vytvoříme rozmícháním 60 dkg cukru v 1 litru vody, a zavaříme v zavařovacím hrnci 20 minut na 85 °C.
Marmeláda z angreštu
Asi 1 kg angreštu umeleme na strojku, dáme do hrnce, přivedeme k varu a přidáme želírovací cukr (podle návodu). Vaříme asi 20 minut, sbíráme pěnu, aby byla marmeláda čistá. Poté ještě horké plníme do skleniček, otočíme na chvíli dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Hnojení zeleniny
- Můžete posypat kolem rostlin ve slabé vrstvě.
- Můžete dát při sadbě čajovou lžičku Hnojíku pod každou sazeničku.
- Vylouhujte Hnojík a zalévejte s ním okolo rostlin, nebo rostliny výluhem postříkejte (můžete polít i bez cezení přes listy z konve).
- Pokud máte rostliny nemocné, nebo napadné škůdcem, tak přidejte k výluhu svlečky. Použijte zálivku i jako postřik 3x v jednom týdnu na napadené rostliny a zalejte zálivkou 1x v týdnu.
Jak používat Hnojík na všechny ostatní rostliny
Jak používat Hnojík
Jak používat Hnojík posypem, zálivkou či postřikem. Způsoby zesílení účinku na škůdce a nemoci rostlin.
Pěstování rostlin podle kategorií
Seznámení se s rostlinami, jejich pěstováním a hnojením přehledně podle druhů.
Nákup na eshopu
Další zajímavé články
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Dušková, Ludmila – Kopřiva, Jan: Pěstujeme rybíz, angrešt a jostu, Grada, Praha 2002
- Havelková, Marie: Ovoce a zelenina ve skle, Merkur, Praha 1975
- www.wikipedia.org
- www.zahrada-centrum.cz
- www.abecedazahrady.cz
- www.bylinkovo.cz
