Velikonoční svátky

Velikonoční svátky – každoročně se opakující, a přitom každý rok s jiným datem, přinášející naději. Naděje na nový život, kdy se po zimě se celá příroda probouzí k životu.

Co jsou, co nám přinášejí a jaké zvyky se s nimi pojí?

Velikonoční svátky jsou typické zdobenými velikonočními vajíčky a kraslicemi

Svátky Velikonoc a velikonoční tradice jsou úzce spjaty. Náboženský život našich předků byl součástí jejich každodenního života . A stejně tak i zvyky, které jim zanechali jejich předkové a které zachovávali. Proto to, čím žili, nám zanechali v bohatých zvycích a tradicích, které si připomínáme.

Velikonoční tradice se pojí s malovanými kraslicemi, které dostávají hodovníci.

Rozvinuté „ bahňátka“, mladé ratolesti z vrby rakytové ( Salix caprea ) si můžete nasbírat při procházce přírodou. Najdete je začátkem března, pokud je zima teplejší koncem února.

Když si je přinesete domů, dejte je během prvních dnů do vázy s vodou. Potom, aby vám předčasně neodkvetly, jim vylijte vodu a nechte je bez vody. Takto vám vydrží velmi dlouho.

Vrba rakytová převislá (Salix caprea pendula) odrůda Kilmarnock Willow

Zdroj: www.jparkers.co.uk

Rozhodnete-li se mít tuto okrasu na zahradě, její pěstování není složité. V současnosti si dle vlastních požadavků můžete vybírat jak vysoké, tak nízké kultivary. Existují také něžně vypadající růžové kultivary. V jarním období jsou příjemnou okrasou v zahradách.

Vrby rakytové mají v oblibě slunná až polostinná místa s vlhkou půdou . Před výsadbou je důležité vybrat správné místo .

Vrby obecně mají velmi silné kořeny , takže při vysokých kultivarech je třeba dbát na to, aby v dospělosti kořeny nezpůsobily poškození například vodoměrné šachtě, studně či vodovodnímu potrubí.

Vrby jsou nenáročné na pěstování, avšak za kvalitní výživu se vám odvděčí. Doporučujeme vám náš Hnojík. Více o jeho použití a dávkování se dozvíte zde: Dávkování . Jak vybrat univerzální hnojivo pro okrasné dřeviny i jarní cibuloviny, rozebíráme v samostatném článku.

Květná neděle otevírá Velký či Velikonoční nebo Pašijový týden . Název pašijový je odvozen od tzn. pašií , tedy částí Písma svatého, které hovoří o umučení a smrti Ježíše Krista. Ty byly během bohoslužeb velikonočního týdne většinou zpívány. Samotné slavení velikonočního týdne začíná Zeleným čtvrtkem .

Ve čtvrtek , který označujeme jako zelený, se dodnes slaví jako vzpomínka na poslední večeři Ježíše Krista s jeho učedníky . V tento den se „zavazovaly zvony“, aby nebylo slyšet jejich zvonění až do vigilie Velikonoční neděle.

V tradicích Zelený čtvrtek byl opravdu zelený . V tento den se jídla zelená jídla . K jejich přípravě se používali špenát, kopřiva, šťavel… Hospodové na Zelený čtvrtek vyháněli dobytek na paši a na dveře stájí kreslili česnekem kříže . Ty měly chránit dobytek před zlými duchy.

Před východem slunce se lidé myli studenou vodou , aby byli zdraví. Dívky si pod vrbami česaly vlasy , aby je měly dlouhé. Chlapci chodili po vesnici s řehtačkou a ve velkém se uklízelo a převlékalo se ložní povlečení. K večeři se vařily husté zeleninové polévky, protože následující den se zachovával přísný půst.

Následujícím dnem byl Velký pátek umučení a smrti Ježíše Krista-Božího Beránka . Velký pátek je dnem pokání pro celou církev. Zachovává velmi přísný půst , když se smějí jíst jen bezmasá jídla jednou denně do syta a dvakrát do polosyta. Jedly se obvykle kyselé ryby, kaše, mléčné polévky, nudle s mákem a podobně. Někteří zachovávali půst jen o chlebu a vodě. Do kostela se chodilo v tmavém oblečení jako na pohřeb. Během obřadů se odhaloval kříž.

Bílá sobota je typická přípravou velikonočních košíků s jídlem na posvěcení

Následující den je označován jako Bílá sobota . Dále se pokračovalo v půstu , ale už ne tak přísném. Připravovaly se tradiční velikonoční pokrmy na celé Velikonoční svátky. Vařila se uzená šunka, vajíčka na tvrdo, klobásy, připravoval se křen, řepa, uzená masa, sýry, tradiční bílý koláč – pascha a různé sladké koláče a zákusky.

Na východním Slovensku se z mléka a vajec dosud vaří tvz. hrudka nebo sýrek či sýrek .

Všechno, co se navařilo a napeklo na Bílou sobotu se nosí k posvěcení do kostela, protože následuje ukončení 40-denního půstu. V nočních hodinách se slaví Velikonoční vigilie – tedy předvečer zmrtvýchvstání Ježíše Krista . Nese se ve slavnostním duchu a během ní „rozvazují zvony“, které hojně vyzvánějí.

Velikonoční neděle, která začíná slavit již sobotní vigilií, je dnem radosti, oslav a hojnosti . Je to nejvýznamnější den velikonočních svátků, oslava vítězství života nad smrtí a naděje na věčný život , který pramení z Kristova zmrtvýchvstání .

Po dlouhém období odříkání během půstu následuje období hodování. Po příchodu z kostela se slavnostně stolovalo . Z posvěcených jídel se nic nesmělo vyhodit, ale pokud něco zbylo, spálilo se to v ohni.

Domácnosti zdobily zajíčky, kuřátka, jehňátka či beránky, bahňátky, rozkvetlým zlatým deštěm i jarními kvítky. Celá výzdoba byla proniknuta příchodem jara.

Velikonoční pondělí , se na Slovensku někdy nazývá i kupací pondělí , bylo dnem oblievačky , šibačky a velké zábavy. Mládenci dívky oblévali kbelíky vody nebo je vykoupali přímo v potoce. Věřilo se, že voda je symbol zdraví, krásy a mládí.

Potom následovala pomlázka s rýmovačkami a říkankami , na kterou si připravili vrbové pomlázky .

Věřilo se, že po ní budou holky silné do práce i tance, zdravé a budou mít všeho hojnost.

Chlapci za odměnu na pomlázky dostali barevné stužky a zdobená vajíčka a kraslice. Vysloužili si i sladkou či finanční odměnu a domácí je pohostili nejen připravenými jídly, ale i pálenkou.

Večer se konaly velikonoční veselice , na které nikdo nemohl chybět.

Typický symbolem Velikonoc je velikonoční beránek . Připravoval se předem ze sladkého těsta.

Velikonoční beránek je symbolem vzkříšeného Ježíše Krista. Beránek byl obětním zvířetem. Ježíš Kristus sám sebe obětoval Bohu za spásu lidí a přemohl smrt. Proto jako beránek, který se obětoval, dostal titul Vítězný beránek.

Červená stuha na krku velikonočního beránka představovala obětování se Ježíše Krista a bílá vlajka s křížem jeho vítězství nad smrtí.

Zdroj: tortyodmamy.sme.sk

Během velikonoční neděle dívky malovaly vajíčka a kraslice . K barvení se používaly cibulové slupky, kůra stromů, šafrán, koření či řepa. Před vařením na vajíčka přivazovaly různé kvítky, aby se otiskly na vaječnou skořápku. Používaly se různé techniky zdobení jako batikování, voskování, leptání octem či zelnou, vyškrábání, odrůtování, oblepování slámou nebo barevnými bavlnkami. Každá dívka se snažila připravit co nejhezčí vajíčko pro svého drahého.

Barevná velikonoční vajíčka různých velikostí zdobená různými technikami

Velikonoční tradice – tři velikonoční pomlázky používané pro velikonoční pondělí

Autor: Jiří Zelenka

Zdroj: wikimedia.org

Autor: Valašské muzeum v přírodě

Zdroj: wikimedia.org

Velikonoční pomlázka patří jednoznačně k tradicím spojujícím se s velikonočními svátky. Pokud máte chuť, můžete si zkusit zaplést vlastní jednoduchý velikonoční pomlázku. Ve videu máte dva různé způsoby, abyste si měli z čeho vybírat.

Ať jsou pro vás letošní Velikonoce svátky naděje, jarního úklidu na zahradě i společně strávených dnů.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití