Pampová tráva (Cortaderia selloana)

Krásná solitérní tráva robustního vzrůstu

Stanoviště: plně slunné místo s živnou a propustnou půdou
Výška: 80–200 cm
Doba kvetení: září–listopad
Množení: dělením

Pampová tráva (Cortaderia selloana) z čeledi lipnicovitých (Poaceae) je domovem v Jižní Americe. Převislé šedozelené listy s ostrými okraji jsou až 1 m dlouhé. Tato vytrvalá tráva tvoří 2 m vysoké trsy s mnoha květními latami; dekorativní vzhled ji předurčuje k solitérnímu použití. Patří k dvoudomým rostlinám. Samičí jedinec má květenství husté a vzpřímené, zatímco u samčího exempláře je květenství volnější – podle toho lze rozlišit jedince různého pohlaví.

Pampové trávě se nejlépe daří na výsluní a v živné půdě, která však musí být dobře propustná.

Mezi okrasnými trávami patří pampová tráva k nejnápadnějším solitérám. Na rozdíl od miskantu nebo kavylu potřebuje víc tepla a hlavně chráněné místo, kde nepromrzne.

Ideální je plné slunce a místo chráněné před studeným větrem, například u jižní stěny domu nebo u terasy. Přílišnou půdní vlhkost nebo dokonce mokro u kořenů rostlina nesnáší.

Těžkou jílovitou půdu je proto potřeba před výsadbou odlehčit hrubým pískem nebo štěrkem a na dno jámy dát drenážní vrstvu. Nejčastější příčinou úhynu není mráz sám o sobě, ale zamokřený kořenový krček během zimních oblev. Počítejte také s prostorem — dospělý trs zabere v průměru dobré dva metry a listy mají ostré okraje, takže se nehodí těsně k chodníku ani k dětskému hřišti.

Ošetřování je náročné hlavně proto, že pampová tráva vyžaduje důkladnou zimní ochranu. Stálezelené listy se svážou k sobě a kolem rostliny se umístí válcovitá ohrádka z drátěného pletiva, která se vyplní listím.

Svázaný trs má i praktický smysl: odvádí dešťovou vodu ven od středu rostliny, takže srdíčko nezahnívá. Kryt se dává až s prvními silnějšími mrazy, obvykle v listopadu, a odstraňuje se koncem března, jakmile pomine nebezpečí holomrazů. Trs krytý příliš dlouho a příliš teple častěji zapaří, než aby zmrzl.

Rostlina se vysazuje jen na jaře, během vegetace se pravidelně zalévá a přihnojuje.

Podzimní výsadba se nedoporučuje — mladá rostlina by do zimy nestihla zakořenit. Zálivka je nejdůležitější v prvním roce a pak v suchých létech; zavedený trs si díky hlubokým kořenům se suchem poradí sám.

Přihnojuje se od dubna zhruba do konce července. Pozdní hnojení není vhodné, protože rostlina musí do zimy vyzrát. Dobře poslouží dokonalé přírodní hnojivo Hnojík — rozsypané kolem trsu ve slabé vrstvě a zalité, nebo použité jako výluh k zálivce. Dávkování pro okrasné rostliny najdete v článku hnojení venkovních a okrasných rostlin.

Doporučit lze následující odrůdy pampové trávy:

• ‚Sunningdale Silver‘ (stříbřitě bílá, se silnými stébly)
• ‚Pumila‘ (zakrslá forma, jen 80–100 cm vysoká)
• ‚Rosea‘ (špinavě bílé a načervenalé květní laty)
• ‚Rendatleri‘ (jemně růžová, vzrůstná)
• Cortaderia selloana (bílá, vysoká)

Růžová pampová tráva

Růžové laty mají odrůdy ‚Rosea‘ a ‚Rendatleri‘. Odstín je jemný, spíš narůžovělý než sytě růžový, a nejvíc vynikne v prvních týdnech po rozkvětu — postupem podzimu laty blednou do krémova. Sytě růžové trsy z e-shopů s dekoracemi bývají barvené. Na menší zahradu nebo do nádoby se hodí zakrslá ‚Pumila‘, která zůstane kolem metru.

Pampová tráva se stříhá na jaře, ne na podzim. Suché listy přes zimu chrání střed trsu, proto se nechávají stát a odstraňují se až koncem března nebo v dubnu, spolu se zimním krytem.

Trs se seřízne zhruba 15–20 cm nad zemí, ideálně nůžkami na živý plot nebo pilkou — stébla jsou tuhá a listy mají ostré okraje jako pilník, takže se vyplatí pracovní rukavice a dlouhý rukáv. Uvnitř zůstávají staré odumřelé části, které se dají vyčesat rukou v rukavici; trs pak lépe prokvete. Odkvetlé laty se dají seříznout kdykoli během zimy, pokud se mají použít na dekoraci.

Nejspolehlivější je dělení trsu na jaře, zároveň s jarním řezem. Trs se vyryje nebo se z jeho okraje odsekne rýčem část s kořeny — jádro starých trsů bývá dřevnaté a nemá smysl ho dělit. Každý odebraný díl by měl mít vlastní kořeny a několik listových svazků.

Dělením se navíc uchová pohlaví i barva mateřské rostliny, což u výsevu neplatí — ze semen vyrostou i samčí jedinci s řidšími latami. Semena se vysévají na jaře do tepla, klíčí na světle a rostliny z nich kvetou obvykle až druhým rokem. U nás si semínka pampové trávy Cortaderia selloana najdete v katalogu.

V nádobě se pěstuje hlavně zakrslá ‚Pumila‘. Květináč by měl mít objem alespoň 40–50 litrů, spodní otvory a vrstvu drenáže — v mělké nádobě rostlina neudrží vodu a zároveň jí hrozí zamokření kořenů.

Zima je v nádobě rizikovější než na záhoně, protože kořenový bal promrzá ze všech stran. Nádobu je proto potřeba obalit netkanou textilií nebo bublinkovou fólií, postavit ji na polystyren ke zdi a přes zimu jen mírně vlhčit. Substrát se v nádobě vyčerpá rychleji, takže se přihnojuje pravidelněji než na záhoně.

Laty na sušení se řežou hned po rozkvětu, dokud jsou pevné a nezačaly se rozpadat. Nechají se uschnout ve vzduchu hlavou dolů na tmavém a suchém místě; ve světle rychleji zežloutnou.

Aby laty nepouštěly chmýří, postříkají se lakem na vlasy nebo bezbarvým fixativem. Takto ošetřená dekorace vydrží v suchu i několik let. Laty ponechané na rostlině přes zimu jsou naopak ozdobou zahrady, hlavně za jinovatky.

Květní laty se objevují od září a vydrží do listopadu. Mladá rostlina obvykle poprvé kvete až druhým nebo třetím rokem po výsadbě.

Za jednu sezónu vyžene celý trs znovu od země. Plné velikosti kolem dvou metrů dosahuje zhruba ve třetím roce, zakrslá ‚Pumila‘ zůstává kolem metru.

Až na jaře, koncem března nebo v dubnu, zároveň s odstraněním zimního krytu. Podzimní řez trsu škodí — suché listy přes zimu chrání jeho střed.

Samičí rostlina má laty husté, vzpřímené a stříbřitě bílé, samčí jsou volnější a řidší. Do zahrady se vysazují samičí jedinci, protože jsou dekorativnější.

Od dubna do konce července vyhovuje dokonalé přírodní hnojivo Hnojík, rozsypané kolem trsu ve slabé vrstvě a zalité, nebo použité jako výluh. Po srpnu se už nehnojí, aby rostlina do zimy vyzrála.