Záraza (Orobanche)

Záraza je plně parazitická bylina, která žije výhradně na kořenech jiných rostlin a postrádá chlorofyl.

Stanoviště: suché i vlhčí louky, pole, meze a okraje cest
Výška: 10–60 cm podle druhu
Doba kvetení: květen–srpen
Množení: výsevem semen, která se šíří větrem i vodou

Rod záraza (Orobanche) z čeledi zárazovité (Orobanchaceae) zahrnuje stovky druhů rozšířených v Evropě, Asii a severní Africe. Tyto rostliny jsou plně parazitické, nemají listovou zeleň a fotosyntézu nahrazují sáním živin z hostitelských kořenů. Charakteristické jsou jejich hustá květenství s rourkovitými květy v odstínech žluté, bílé, růžové či fialové.

Ekologie a hostitelé

Každá záraza je specializovaná na určité hostitele. Některé druhy parazitují na trvalkách, jiné na jednoletých bylinách nebo plodinách. Záraza větevnatá (Orobanche ramosa) napadá rajčata či tabák, zatímco záraza žlutá (Orobanche lutea) se vyskytuje především na jeteli a vičenci.

V zemědělství může záraza výrazně snižovat výnosy plodin, a proto je považována za nebezpečný plevel. V přírodě má ovšem význam ekologický – přispívá k biodiverzitě a je ukazatelem zdravého prostředí.

Druhy záraz

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

Záraza žlutá (Orobanche lutea)

Dosahuje výšky až 40 cm. Má žluté květy v hustých hroznech a parazituje hlavně na jeteli a dalších bobovitých rostlinách. Kvete od května do července.

Záraza větevnatá (Orobanche ramosa)

Drobný druh vysoký 10–30 cm, často větvený, s fialovými květy. Častý plevel na polích, kde napadá rajčata a tabák. Kvete od června do srpna.

Záraza šupinatá (Orobanche caryophyllacea)

Roste 20–50 cm vysoko, má bílorůžové květy a parazituje nejčastěji na kakostech. Objevuje se v lesních lemech a hájích od května do července.

Záraza nachová (Orobanche purpurea)

Vzácnější druh s nápadně nachovými květy. Dorůstá 20–40 cm a parazituje na stepních bylinách. Kvete od června do srpna.

Rozmnožování a šíření

Semena záraz jsou velmi drobná a mohou v půdě přežívat mnoho let. Klíčí pouze při kontaktu s chemickými signály hostitelských kořenů. Jakmile vyklíčí, záraza se ihned napojí na hostitele a začne čerpat živiny.

Využití a význam

Záraza se v praxi nepěstuje, protože je pro plodiny škodlivá. V některých kulturách se ale využívá v lidovém léčitelství a v botanice slouží jako příklad extrémní adaptace na parazitismus. Přítomnost zárazy je ukazatelem ekologické rovnováhy a zdravého biotopu.

Další parazitickou rostlinou, se kterou se v přírodě můžete setkat, je černýš. Přečtěte si více v článku o černýši.