Velikonoční svátky – každoročně se opakující, a přitom každý rok s jiným datem, přinášející naději. Naděje na nový život, kdy se po zimě se celá příroda probouzí k životu.
Co jsou, co nám přinášejí a jaké zvyky se s nimi pojí?
Velikonoční svátky jsou typické zdobenými velikonočními vajíčky a kraslicemi
Symboly Velikonoc: bahňátka, malovaná vajíčka a jarní kvítky petrklíče
Svátky Velikonoc jsou připomínkou událostí před 2000 lety. Během nich křesťané slaví umučení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jelikož se tyto svátky slaví v jarním období, i probouzející se příroda jakoby zvěstovala naději. V tomto období před příchodem křesťanství se po končící zimě slavilo vítání jara .
Velikonoční svátky či Velikonoce nebo Pascha (z hebrejského pesach a řeckého pascha ) je pojmenování nejvýznamnějšího křesťanského svátku. Připadá na březen nebo duben. Termín se každý rok mění, protože Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním jarním úplňku měsíce .
Pascha není však jen slavení křesťanské Velikonoc . Je to i označení pro koláč , který se hlavně na východním Slovensku peče na velikonoční svátky. A zároveň označuje i svátek židovské velikonoce , jako připomínku vysvobození Židů z egyptského otroctví. Židovská velká noc je v křesťanství chápána jako předobraz vysvobození z otroctví hříchů Ježíšovou smrtí na kříži a jeho zmrtvýchvstáním.
Svátky Velikonoc a velikonoční tradice jsou úzce spjaty. Náboženský život našich předků byl součástí jejich každodenního života . A stejně tak i zvyky, které jim zanechali jejich předkové a které zachovávali. Proto to, čím žili, nám zanechali v bohatých zvycích a tradicích, které si připomínáme.
Velikonoční tradice se pojí s malovanými kraslicemi, které dostávají hodovníci.
Vynášení Moreny na Smrtnou neděli
Zdroj: slovakia.travel
Slavení Velikonoc předchází příprava ve 40-denním půstu . Tato tradice se v minulosti přísně dodržovala. Maso a masné výrobky, slaninu – někde i vejce a mléko – nahrazovaly jídla ze zeleniny, luštěnin, obilovin, mouky, ovoce, zelí a podobně.
Často se vařily různé kaše, kyselé polévky, omáčky, přívarky a v jídlech se maso nahrazovalo luštěninami. Během období půstu byly kříže zahaleny většinou fialovou látkou, která je barvou pokání.
Během Smrtné neděle – dva týdny před Velikonocemi – se v některých regionech Slovenska za zpěvu vynášela Morena . Byl to svátek pocházející z pohanských tradic.
Slaměná figurína Moreny oblečená do ženských šatů, která symbolizovala zimu, se vynesla na konec vesnice. Její zničení, utopením nebo upálením, mělo otevřít dveře jara a teplým slunečním paprskům.
Týden před Velikonoční nedělí se slavila a slaví Květná neděle . Tou se jakoby otevírá velikonoční, tak zvaný, pašijový týden. Tato Květná neděle připomíná vstup Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho vítali zástupy a mívali mu palmovými ratolestmi. V našich kostelech se místo palmových ratolestí světí rozvinuté pruty ” bahniatka” z vrby rakytové ( Salix caprea ). Ty patří nepochybně k symbolice velikonočních svátků.
Rozvinuté „ bahňátka“, mladé ratolesti z vrby rakytové ( Salix caprea ) si můžete nasbírat při procházce přírodou. Najdete je začátkem března, pokud je zima teplejší koncem února.
Když si je přinesete domů, dejte je během prvních dnů do vázy s vodou. Potom, aby vám předčasně neodkvetly, jim vylijte vodu a nechte je bez vody. Takto vám vydrží velmi dlouho.
Vrba rakytová převislá (Salix caprea pendula) odrůda Kilmarnock Willow
Zdroj: www.jparkers.co.uk
Rozhodnete-li se mít tuto okrasu na zahradě, její pěstování není složité. V současnosti si dle vlastních požadavků můžete vybírat jak vysoké, tak nízké kultivary. Existují také něžně vypadající růžové kultivary. V jarním období jsou příjemnou okrasou v zahradách.
Vrby rakytové mají v oblibě slunná až polostinná místa s vlhkou půdou . Před výsadbou je důležité vybrat správné místo .
Vrby obecně mají velmi silné kořeny , takže při vysokých kultivarech je třeba dbát na to, aby v dospělosti kořeny nezpůsobily poškození například vodoměrné šachtě, studně či vodovodnímu potrubí.
Vrby jsou nenáročné na pěstování, avšak za kvalitní výživu se vám odvděčí. Doporučujeme vám náš Hnojík , který vám pomůže i při případném napadení škůdci. Více o jeho použití a dávkování se dozvíte zde: Dávkování .
Květná neděle otevírá Velký či Velikonoční nebo Pašijový týden . Název pašijový je odvozen od tzn. pašií , tedy částí Písma svatého, které hovoří o umučení a smrti Ježíše Krista. Ty byly během bohoslužeb velikonočního týdne většinou zpívány. Samotné slavení velikonočního týdne začíná Zeleným čtvrtkem .
Červená velikonoční kraslice zdobené bílým a černým voskem, sněženky ve váze a dekorace zajíce
Špenátová polévka vařená na Zelený čtvrtek
Ve čtvrtek , který označujeme jako zelený, se dodnes slaví jako vzpomínka na poslední večeři Ježíše Krista s jeho učedníky . V tento den se “zavazovaly zvony”, aby nebylo slyšet jejich zvonění až do vigilie Velikonoční neděle.
V tradicích Zelený čtvrtek byl opravdu zelený . V tento den se jídla zelená jídla . K jejich přípravě se používali špenát, kopřiva, šťavel… Hospodové na Zelený čtvrtek vyháněli dobytek na paši a na dveře stájí kreslili česnekem kříže . Ty měly chránit dobytek před zlými duchy.
Před východem slunce se lidé myli studenou vodou , aby byli zdraví. Dívky si pod vrbami česaly vlasy , aby je měly dlouhé. Chlapci chodili po vesnici s řehtačkou a ve velkém se uklízelo a převlékalo se ložní povlečení. K večeři se vařily husté zeleninové polévky, protože následující den se zachovával přísný půst.
Následujícím dnem byl Velký pátek umučení a smrti Ježíše Krista-Božího Beránka . Velký pátek je dnem pokání pro celou církev. Zachovává velmi přísný půst , když se smějí jíst jen bezmasá jídla jednou denně do syta a dvakrát do polosyta. Jedly se obvykle kyselé ryby, kaše, mléčné polévky, nudle s mákem a podobně. Někteří zachovávali půst jen o chlebu a vodě. Do kostela se chodilo v tmavém oblečení jako na pohřeb. Během obřadů se odhaloval kříž.
Velikonoční svátky – Velký pátek je připomínkou umučení a smrti Ježíše Krista
Bílá sobota je typická přípravou velikonočních košíků s jídlem na posvěcení
Následující den je označován jako Bílá sobota . Dále se pokračovalo v půstu , ale už ne tak přísném. Připravovaly se tradiční velikonoční pokrmy na celé Velikonoční svátky. Vařila se uzená šunka, vajíčka na tvrdo, klobásy, připravoval se křen, řepa, uzená masa, sýry, tradiční bílý koláč – pascha a různé sladké koláče a zákusky.
Na východním Slovensku se z mléka a vajec dosud vaří tvz. hrudka nebo sýrek či sýrek .
Všechno, co se navařilo a napeklo na Bílou sobotu se nosí k posvěcení do kostela, protože následuje ukončení 40-denního půstu. V nočních hodinách se slaví Velikonoční vigilie – tedy předvečer zmrtvýchvstání Ježíše Krista . Nese se ve slavnostním duchu a během ní „rozvazují zvony“, které hojně vyzvánějí.
Velikonoční neděle, která začíná slavit již sobotní vigilií, je dnem radosti, oslav a hojnosti . Je to nejvýznamnější den velikonočních svátků, oslava vítězství života nad smrtí a naděje na věčný život , který pramení z Kristova zmrtvýchvstání .
Po dlouhém období odříkání během půstu následuje období hodování. Po příchodu z kostela se slavnostně stolovalo . Z posvěcených jídel se nic nesmělo vyhodit, ale pokud něco zbylo, spálilo se to v ohni.
Domácnosti zdobily zajíčky, kuřátka, jehňátka či beránky, bahňátky, rozkvetlým zlatým deštěm i jarními kvítky. Celá výzdoba byla proniknuta příchodem jara.
Velikonoční neděle zmrtvýchvstání Ježíše Krista je největší křesťanský svátek
Velikonoční pondělí v podání souboristů z Čačiny udržujících velikonoční tradice.
Velikonoční pondělí , se na Slovensku někdy nazývá i kupací pondělí , bylo dnem oblievačky , šibačky a velké zábavy. Mládenci dívky oblévali kbelíky vody nebo je vykoupali přímo v potoce. Věřilo se, že voda je symbol zdraví, krásy a mládí.
Potom následovala pomlázka s rýmovačkami a říkankami , na kterou si připravili vrbové pomlázky .
Věřilo se, že po ní budou holky silné do práce i tance, zdravé a budou mít všeho hojnost.
Chlapci za odměnu na pomlázky dostali barevné stužky a zdobená vajíčka a kraslice. Vysloužili si i sladkou či finanční odměnu a domácí je pohostili nejen připravenými jídly, ale i pálenkou.
Večer se konaly velikonoční veselice , na které nikdo nemohl chybět.
Typický symbolem Velikonoc je velikonoční beránek . Připravoval se předem ze sladkého těsta.
Velikonoční beránek je symbolem vzkříšeného Ježíše Krista. Beránek byl obětním zvířetem. Ježíš Kristus sám sebe obětoval Bohu za spásu lidí a přemohl smrt. Proto jako beránek, který se obětoval, dostal titul Vítězný beránek.
Červená stuha na krku velikonočního beránka představovala obětování se Ježíše Krista a bílá vlajka s křížem jeho vítězství nad smrtí.
Velikonoční beránek je symbolem zmrtvýchvstalého Ježíše Krista
Zdroj: tortyodmamy.sme.sk
Během velikonoční neděle dívky malovaly vajíčka a kraslice . K barvení se používaly cibulové slupky, kůra stromů, šafrán, koření či řepa. Před vařením na vajíčka přivazovaly různé kvítky, aby se otiskly na vaječnou skořápku. Používaly se různé techniky zdobení jako batikování, voskování, leptání octem či zelnou, vyškrábání, odrůtování, oblepování slámou nebo barevnými bavlnkami. Každá dívka se snažila připravit co nejhezčí vajíčko pro svého drahého.
Barevné velikonoční kraslice v hnízdě ze sena na louce
Černé velikonoční kraslice tradičně zdobené barevnými náměty květin
Velikonoční kraslice ozdobené jako nevěsta a ženich
Velikonoční kraslice zdobené ubrouskovou technikou
Velikonoční kraslice zdobené tradičními barvami červenou a černou položené na slámě
Velikonoční pomlázka s tradičně zdobenými velikonočními vajíčky
Bavlnkou zdobená kraslice a háčkovaný zajíček
Velikonoční kraslice zdobené drátky a perličkami
Tradičně zdobené velikonoční kraslice děrováním a malováním
Velikonoční kraslice zdobené barevnými bavlnkami
Velikonoční kraslice pověšené na větvičkách
Barevné velikonoční kraslice zdobené barevným voskem
Tradičně zdobené velikonoční kraslice v košících
Otevřená velikonoční kraslice se slámou, zajíčkem a kvítky
Barevná velikonoční vajíčka různých velikostí zdobená různými technikami
Velikonoční pomlázka pletená z 12 prutů s velikonočními sladkostmi
Zdroj fotografie: wikimedia.org Autor: Josef Plch
Zatímco dívky připravovaly kraslice , mládenci si připravovali velikonoční pomlázku . Z čerstvě nařezaného vrbového proutí si pletli pomlázky a dohadovali taktiku na pondělní oblievačku a pomlázku. Snažili uplést co nejkrásnější a nejsložitější pomlázky, někteří i z 12 prutů.
Velikonoční tradice – tři velikonoční pomlázky používané pro velikonoční pondělí
Autor: Jiří Zelenka
Zdroj: wikimedia.org
Prodej velikonočních pomlázek různých velikostí a typů pletení
Autor: Valašské muzeum v přírodě
Zdroj: wikimedia.org
Pružná velikonoční pomlázka v ruce pletená ozdobnou technikou
Zdroj: mojdům.seznam.sk
Velikonoční pomlázka patří jednoznačně k tradicím spojujícím se s velikonočními svátky. Pokud máte chuť, můžete si zkusit zaplést vlastní jednoduchý velikonoční pomlázku. Ve videu máte dva různé způsoby, abyste si měli z čeho vybírat.
Veľkonočné sviatky – každoročne sa opakujúce, a pritom každý rok s iným dátumom, prinášajúce nádej. Nádej na nový život, kedy sa po zime sa celá príroda prebúdza k životu.
Čo sú, čo nám prinášajú a aké zvyky sa s nimi spájajú?
Veľkonočné sviatky sú typické zdobenými veľkonočnými vajíčkami a kraslicami
Symboly Veľkej noci: bahniatka, maľované vajíčka a jarné kvietky prvosienky
Sviatky Veľkej noci sú pripomienkou udalostí z pred 2000 rokov. Počas nich kresťania slávia umučenie, smrť a zmŕtvychvstanie Ježiša Krista. Keďže sa tieto sviatky slávia v jarnom období, aj prebúdzajúca sa príroda akoby zvestovala nádej. V tomto období pred príchodom kresťanstva sa po končiacej zime slávilo vítanie jari.
Veľkonočné sviatky či Veľká noc alebo Pascha (z hebrejského pesach a gréckeho pascha) je pomenovanie najvýznamnejšieho kresťanského sviatku. Pripadá na marec alebo apríl. Termín sa každý rok mení, pretože Veľkonočná nedeľa pripadá na prvú nedeľu po prvom jarnom splne mesiaca.
Pascha nie je však len slávenie kresťanskej Veľkej noci. Je to aj označenie pre koláč, ktorý sa hlavne na východnom Slovensku pečie na veľkonočné sviatky. A zároveň označuje aj sviatok židovskej veľkej noci, ako pripomienku vyslobodenia Židov z egypstkého otroctva. Židovská veľká noc je v kresťanstve chápaná ako predobraz vyslobodenia z otroctva hriechov Ježišovou smrťou na kríži a jeho zmŕtvychvstaním.
Sviatky Veľkej noci a veľkonočné tradície sú úzko späté. Náboženský život našich predkov bol súčasťou ich každodenného života. A rovnako tak aj zvyky, ktoré im zanechali ich predkovia a ktoré zachovávali. Preto to, čím žili, nám zanechali v bohatých zvykoch a tradíciách, ktoré si pripomíname.
Veľkonočné tradície sa spájajú s maľovanými kraslicami, ktoré dostávajú kupači
Vynášanie Moreny na Smrtnú nedeľu
Zdroj: slovakia.travel
Sláveniu Veľkej noci predchádza príprava v 40-dňovom pôste. Táto tradícia sa v minulosti zachovávala prísne. Mäso a mäsové výrobky, slaninu – niekde i vajcia a mlieko – nahradzovali jedlá zo zeleniny, strukovín, obilnín, múky, ovocia, kapusty a podobne.
Často sa varili rôzne kaše, kyslé polievky, omáčky, prívarky a v jedlách sa mäso nahradzovalo strukovinami. Počas obdobia pôstu boli kríže zahalené zväčša fialovou látkou, ktorá je farbou pokánia.
Počas Smrtnej nedele – dva týždne pred Veľkou nocou – sa v niektorých regiónoch Slovenska za spevu vynášala Morena. Bol to sviatok pochádzajúci z pohanských tradícií.
Slamená figurína Moreny oblečená do ženských šiat, ktorá symbolizovala zimu, sa vyniesla na koniec dediny. Jej zničenie, utopením alebo upálením, malo otvoriť dvere jari a teplým slnečným lúčom.
Týždeň pred Veľkonočnou nedeľou sa slávila a slávi Kvetná nedeľa. Ňou sa akoby otvára veľkonočný, tzv. pašiový týždeň. Táto Kvetná nedeľa pripomína vstup Ježiša Krista do Jeruzalema, kde ho vítali zástupy a mávali mu palmovými ratolesťami. V našich kostoloch sa namiesto palmových ratolestí svätia rozvinuté prúty “bahniatka” z vŕby rakytovej (Salix caprea). Tie patria nepochybne k symbolike veľkonočných sviatkov.
Rozvinuté “bahniatka”, mladé ratolesti z vŕby rakytovej (Salix caprea) si môžete nazbierať pri prechádzke prírodou. Nájdete ich začiatkom marca, ak je zima teplejšia koncom februára.
Keď si ich prinesiete domov, dajte ich počas prvých dní do vázy s vodou. Potom, aby vám predčasne neodkvitli, im vylejte vodu a nechajte ich bez vody. Takto vám vydržia veľmi dlho.
Vŕba rakytová previsnutá (Salix caprea pendula) odroda Kilmarnock Willow
Zdroj: www.jparkers.co.uk
Ak sa rozhodnete mať túto okrasu na záhrade, jej pestovanie nie je zložité. V súčasnosti si podľa vlastných požiadaviek môžete vyberať ako vysoké, tak i nízke kultivary. Existujú aj nežne vyzerajúce ružové kultivary. V jarnom období sú príjemnou okrasou v záhradách.
Vŕby rakytové obľubujú slnečné až polotienisté miesta s vlhkou pôdou. Pred výsadbou je dôležité vybrať správne miesto.
Vŕby vo všeobecnosti majú veľmi silné korene, takže pri vysokých kultivaroch treba dbať na to, aby v dospelosti koreňmi nespôsobili poškodenie napríklad vodomernej šachty, studne či vodovodného potrubia.
Vŕby sú nenáročné na pestovanie, avšak za kvalitnú výživu sa vám odvďačia. Odporúčame vám náš Hnojík, ktorý vám pomôže aj pri prípadnom napadnutí škodcami. Viac o jeho použití a dávkovaní sa dozviete tu: Dávkovanie.
Kvetná nedeľa otvára Veľký či Veľkonočný alebo Pašiový týždeň. Názov pašiový je odvodený od tzv. pašií, teda častí Svätého písma, ktoré hovoria o umučení a smrti Ježiša Krista. Tie boli počas bohoslužieb veľkonočného týždňa zväčša spievané. Samotné slávenie veľkonočného týždňa začína Zeleným štvrtkom.
Červená veľkonočná kraslica zdobené bielym a čiernym voskom, snežienky vo váze a dekorácia zajaca
Špenátová polievka varená na Zelený štvrtok
Na štvrtok, ktorý označujeme ako zelený, sa dodnes slávi ako spomienka na poslednú večeru Ježiša Krista s jeho učeníkmi. V tento deň sa “zaväzovali zvony”, aby nebolo počuť ich zvonenie až do vigílie Veľkonočnej nedele.
V tradíciách Zelený štvrtok bol naozaj zelený. V tento deň sa jedávali zelené jedlá. Na ich prípravu sa používali špenát, žihľava, šťaveľ… Gazdovia na Zelený štvrtok vyháňali dobytok na pašu a na dvere stajní kreslili cesnakom kríže. Tie mali chrániť dobytok pred zlými duchmi.
Pred východom slnka sa ľudia umývali studenou vodou, aby boli zdraví. Dievčatá si pod vŕbami česali vlasy, aby ich mali dlhé. Chlapci chodili po dedine s rapkáčom a vo veľkom sa upratovalo a prezliekali sa posteľné obliečky. Na večeru sa varili husté zeleninové polievky, pretože nasledujúci deň sa zachovával prísny pôst.
Nasledujúcim dňom bol Veľký piatok umučenia a smrti Ježiša Krista – Božieho Baránka. Veľký piatok je dňom pokánia pre celú cirkev. Zachováva veľmi prísny pôst, keď sa smú jesť len bezmäsité jedlá jedenkrát za deň do sýta a dvakrát do polosýta. Jedli sa zvyčajne kyslé ryby, kaše, mliečne polievky, rezance s makom a podobne. Niektorí zachovávali pôst len o chlebe a vode. Do kostola sa chodilo v tmavom oblečení ako na pohreb. Počas obradov sa odhaľoval kríž.
Veľkonočné sviatky – Veľký piatok je pripomienkou umučenia a smrti Ježiša Krista
Biela sobota je typická prípravou veľkonočných košíkov s jedlom na posvätenie
Nasledujúci deň je označovaný ako Biela sobota. Ďalej sa pokračovalo v pôste, ale už nie tak prísnom. Pripravovali sa tradičné veľkonočné pokrmy na celé Veľkonočné sviatky. Varila sa údená šunka, vajíčka na tvrdo, klobásy, pripravoval sa chren, cvikla, udené mäsá, syry, tradičný biely koláč – pascha a rôzne sladké koláče a zákusky.
Na východnom Slovensku sa z mlieka a vajec doteraz varí tzv. hrudka alebo syrek či syrec.
Všetko, čo sa navarilo a napieklo na Bielu sobotu sa nosí na posvätenie do kostola, pretože nasleduje ukončenie 40-dňového pôstu. V nočných hodinách sa slávi Veľkonočná vigília – teda predvečer zmŕtvychvstania Ježiša Krista. Nesie sa v slávnostnom duchu a počas nej “rozväzujú zvony”, ktoré hojne vyzváňajú.
Veľkonočná nedeľa, ktorá sa začína sláviť už sobotnou vigíliou, je dňom radosti, osláv a hojnosti. Je to najvýznamnejší deň veľkonočných sviatkov, oslava víťazstva života nad smrťou a nádeje na večný život, ktorý pramení z Kristovho zmŕtvychvstania.
Po dlhom období odriekania počas pôstu nasleduje obdobie hodovania. Po príchode z kostola sa slávnostne stolovalo. Z posvätených jedál sa nič nesmelo vyhodiť, ale ak niečo ostalo, spálilo sa to v ohni.
Domácnosti sa zdobili zajačikmi, kuriatkami, jahniatkami či barančekmi, bahniatkami, rozkvitnutým zlatým dažďom i jarnými kvietkami. Celá výzdoba bola preniknutá príchodom jari.
Veľkonočná nedeľa zmŕtvychvstania Ježiša Krista je najväčší kresťanský sviatok
Veľkonočný pondelok v podaní súboristov z Čačiny udržiavajúcich veľkonočné tradície.
Veľkonočný pondelok, niekedy volaný aj Kupací pondelok, bol dňom oblievačky, šibačky a veľkej zábavy. Mládenci dievčatá oblievali vedrami vody alebo ich vykúpali priamo v potoku. Verilo sa, že voda je symbol zdravia, krásy a mladosti.
Potom nasledovala šibačka s rýmovačkami a riekankami, na ktorú si pripravili vrbové korbáče.
Verilo sa, že po nej budú dievčence silné do práce i tanca, zdravé a budú mať všetkého hojnosť.
Chlapci za odmenu na korbáče dostali farebné stužky a zdobené vajíčka a kraslice. Vyslúžili si aj sladkú či finančnú odmenu a domáci ich pohostili nielen pripravenými jedlami, ale i pálenkou.
Večer sa konali veľkonočné veselice, na ktorej nik nemohol chýbať.
Typický symbolom Veľkej noci je veľkonočný baranček. Pripravoval sa vopred zo sladkého cesta.
Veľkonočný baránok je symbolom vzkrieseného Ježiša Krista. Baránok bol obetným zvieraťom. Ježiš Kristus sám seba obetoval Bohu za spásu ľudí a premohol smrť. Preto ako baránok, ktorý sa obetoval, dostal titul Víťazný baránok.
Červená stuha na krku veľkonočného baránka predstavovala obetovanie sa Ježiša Krista a biela zástava s krížom jeho víťazstvo nad smrťou.
Veľkonočný baranček je symbolom zmŕtvychvstalého Ježiša Krista
Zdroj: tortyodmamy.sme.sk
Počas veľkonočnej nedele dievčatá maľovali vajíčka a kraslice. Na farbenie sa používali cibuľové šupky, kôra stromov, šafrán, koreniny či cvikla. Pred varením na vajíčka priväzovali rôzne kvietky, aby sa odtlačili na vaječnú škrupinu. Používali sa rôzne techniky zdobenie ako batikovanie, voskovanie, leptanie octom či kapustnicou, vyškrabavanie, odrôtovanie, oblepovanie slamou alebo farebnými bavlnkami. Každé dievča sa snažilo pripraviť čo najkrajšie vajíčko pre svojho drahého.
Farebné veľkonočné kraslice v hniezde zo sena na lúke
Čierne veľkonočné kraslice tradične zdobené farebnými námetmi kvetov
Veľkonočné kraslice ozdobené ako nevesta a ženích
Veľkonočné kraslice zdobené servítkovou technikou
Veľkonočné kraslice zdobené tradičnými farbami červenou a čiernou položené na slame
Veľkonočný korbáč s tradične zdobenými veľkonočnými vajíčkami
Bavlnkou zdobená kraslica a háčkovaný zajačik
Veľkonočné kraslice zdobené drôtikmi a perličkami
Tradične zdobené veľkonočné kraslice dierovaním a maľovaním
Veľkonočné kraslice zdobené farebnými bavlnkami
Veľkonočné kraslice povešané na konárikoch
Farebné veľkonočné kraslice zdobené farebným voskom
Tradične zdobené veľkonočné kraslice v košíkoch
Otvorená veľkonočná kraslica so slamou, zajačikom a kvietkami
Farebné veľkonočné vajíčka rôznych veľkostí zdobené rôznymi technikami
Veľkonočný korbáč pletený z 12 prútov s veľkonočnými sladkosťami
Zdroj fotografie: wikimedia.org Autor: Josef Plch
Kým dievčatá pripravovali kraslice, mládenci si pripravovali veľkonočný korbáč. Z čerstvo narezaného vŕbového prútia si plietli korbáče a dohadovali taktiku na pondelkovú oblievačku a šibačku. Snažili upliesť čo najkrajšie a najzložitejšie korbáče, niektorí aj z 12 prútov.
Veľkonočné tradície – tri veľkonočné korbáče používané na veľkonočný pondelok
Autor: Jiří Zelenka
Zdroj: wikimedia.org
Predaj veľkonočných korbáčov rôznych veľkostí a typov pletenia
Autor: Valašské múzeum v prírode
Zdroj: wikimedia.org
Pružný veľkonočný korbáč v ruke pletený ozdobnou technikou
Zdroj: mojdom.zoznam.sk
Veľkonočný korbáč patrí jednoznačne k tradíciám spájajúcim sa s veľkonočnými sviatkami. Ak máte chuť, môžete si skúsiť zapliesť vlastný jednoduchý veľkonočný korbáč. Vo videu máte dva rozličné spôsoby, aby ste si mali z čoho vyberať.
Discount Applied Successfully!
Your savings have been added to the cart.
