Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
Vachta trojlistá
Vytrvalá plazivá bylina, trvalka.
Stanoviště: Slunné; málo výživná, avšak humózní půda; bažinatá, stojatá voda s nízkým obsahem vápna.
Výška: 10–30 cm.
Doba kvetení: Duben–červen.
Množení: Dělením nebo výsevem.
Vachta roste především v bažinách, na březích řek, na rašeliništích a v mokřadech, tedy ve vlhkých, málo výživných půdách. Patří do čeledi vachtovitých (Menyanthaceae). Oblast jejího rozšíření zahrnuje severní polokouli. Nachází se téměř ve všech severoevropských a středoevropských zemích, stejně jako v Severní Americe, kde se vyskytuje až do nadmořské výšky kolem 2000 m.
Vachtu, zvanou také hořký jetel, můžeme objevit převážně na slunných stanovištích, avšak její oddenky, plazící se v bahně, přetrvávají i během dlouhých, tuhých zim. Oddenek, čili rhizom, pokrytý šupinovitými hnědými listeny, končí vzpřímeným výhonem s dlouze řapíkatými listy a bezlistými květními stvoly. Velké listy se skládají ze tří lístků (trifoliata) podobných jeteli. Většinou bílé květy se podobají květům hořců; jsou uspořádány pyramidovitě v hustých hroznech. Jednotlivé květy jsou lehce nálevkovité, pěticípé ze srostlých korunních plátků, které jsou na vnitřní straně třásnitě chlupaté. Důkazem dobrého přizpůsobení rostliny k životu ve vodě je schopnost semen plavat. Semena se tvoří ve vejcovitých tobolkách.
Lidový název „hořký jetel“ poukazuje na obsah hořkého glykosidu v listech, kde byly dále zjištěny saponiny, třísloviny a vitamín C.
Rostlina se proto používá se pro povzbuzení chuti, posílení žaludku a působí také na snížení horečky.
Vachta patří určitě k nejkrásnějším domácím bažinným rostlinám. Můžeme-li jí poskytnout vhodné místo u rybníčku v zahradě, bude nás po řadu let těšit svými nádhernými květy. Do její blízkosti se hodí malé druhy ostřic (Carex acutiformis), mochna bažinná (Potentilla palustris), prustka obecná (Hippuris vulgaris) a kejklířka (Mimulus).
