Crassula (tlustice)
Kvetoucí trvalky a keře pro pěstování v bytě a v létě venku
- Stanoviště: velmi světlé, slunné, v létě i venku
- Výška: podle druhu od několika málo centimetrů až k několika metrům
- Doba kvetení: podle druhu v zimě nebo časně zjara
- Množení: listovými a stonkovými řízky nebo semeny
Rod Crassula, náležející do čeledi tlusticovitých (Crassulaceae), je nejen obsáhlý (kolem 300 druhů), ale také velmi mnohotvárný. Zahrnuje jednoleté, bahenní i vodní rostliny stejně jako stromovité, víceleté a také výrazně sukulentní rostliny. Jen sukulentní druhy jsou pro pěstitele pokojových rostlin a pro sběratele zajímavé. Sukulentní typy pocházejí téměř výhradně z jižní Afriky. Vzhledem a tlustými dužnatými listy, které mohou být hustě chlupaté nebo ojíněné, představují krásné obohacení sbírky sukulentů. Květy jsou sice většinou malé, ale skládají větší vrcholičnaté květenství a často jsou nápadně zbarvené (bíle, růžově, červeně, oranžově, žlutě). Mnohé druhy mají příjemně vonící květy.
Sukulentní druhy tlustice jsou většinou nenáročné. Potřebují slunné místo a v zimě teplotu neklesající pod 10 °C. Od léta do podzimu, kdy jsou v plném růstu, vyžadují vydatnou zálivku, ve zbývající části roku zálivku střídmou. Nemají-li rostliny v zimě dostatek světla, ztrácejí pěkný vzhled a znetvořují se. Jestliže starší hustě rozvětvené rostliny odumírají od středu, mohou se seříznout. Substrát má být hlinitopísčitý a dostatečně živný.
K hubení škůdců jsou nejvhodnější systémové přípravky, které se mohou aplikovat ke kořenům. Chemickým postřikem se choulostivé květy poškozují. Při použití Hnojíku a svleček ke kořenům se vyhnete chemii i škůdcům. Množení semeny a stonkovými nebo listovými řízky není nijak obtížné. Z velkého množství druhů se obtížně vybírá, proto dále uvádíme jen ty nejzajímavější a osvědčené
Crassula arborescens
narůstá v domovině 3-4 m vysoko, v kultuře ne výše než do 1 m. Na silném kmínku spočívá rozvětvená koruna. Okrouhle oválné listy jsou voskovitě ojíněné, šedozelené, na okrajích červené a často jsou červeně tečkované. Bledě růžové květy se u rostliny objevují jen zřídka.
Crassula argentea (syn. Crassula ovata)
roste v domovině jako 1 m vysoký keř s tlustými rozvětvenými stonky. Šikmo vejčité listy s krátkou špičkou jsou masité, tmavozelené a na hranách červené.
Crassula deceptrix
se přizpůsobuje na původních přírodních stanovištích okolnímu prostředí tvarem i barvou a řadí se tedy k rostlinným mimikry. Rostlina se rozvětvuje hned od základu a vytváří větší skupiny. Stonky větvené až na délku 10 cm nesou hustě shloučené listy, které jsou na průřezu trojúhelníkovité a na povrchu ojíněné. Aby nezmizel voskovitý potah, rostlina se nesmí zalévat na listy.
Crassula falcata (syn. Crassula perfoliata, Rochea falcata)
je známá pokojová rostlina. Častěji než druh se pěstují hybridy, např. ‚Morgan’s Beauty‘. Rostlina kompaktního vzhledu tvoří na krátkém stonku hustě postavené dužnaté listy, které mají tvar vrtule a jsou pěkně šedivě ojíněné. Krásné sytě růžové květy příjemně voní, ale v květenství se dlouho nezachovávají.
Crassula multicava
roste keřovitě do výšky 30 cm a silně se rozvětvuje. Listy jsou podlouhlé, u báze téměř srdčité, šedozelené a jemně důlkaté; květy jsou bělavě růžové. V úžlabích květenství se tvoří mladé rostlinky.
Crassula sarcocaulis
dobře přezimuje při nízké teplotě. Dužnaté, vidličnatě větvené stonky nesou kopinatě špičaté listy a bílé nebo růžové květy.
Crassula schmidtii
roste keříčkovitě. Zelené nebo načervenalé stonky s odstávajícími chlupy jsou až 10 cm dlouhé. Listy jsou srostlé, stěsnané při bázi a mají větší šířku než délku. Na líci jsou ploché a zelené, na rubu načervenalé a vyklenuté, na okraji bíle chlupaté. Květy mají svítivou karmínově červenou barvu.
Crassula socialis
je velmi ozdobný nízký druh se stěsnanými listovými růžicemi, vhodný i pro osázení závěsných nádob. Vejčitě trojúhelníkovité listy jsou uspořádané ve čtyřech řadách. Květy 1-1,5 cm široké skládají hlávkovitý vrcholík.
