Tchýnin jazyk (Sansevieria)

Vytrvalé rostliny s kožovitými nebo masitými listy a plazivým oddenkem

• Stanoviště: nejlépe na plném slunci
• Výška: podle druhu až přes 1 m
• Doba kvetení: zpravidla v březnu–květnu
• Množení: dělením nebo řízky

Tchýnin jazyk (Sansevieria) se dřív řadil k agávovitým (Agavaceae), dnes patří do čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Některé druhy rodu Sansevieria patří ve svých původních územích (tropická Afrika, Madagaskar, Arábie, Indie) k významným přadným rostlinám. Avšak tenury mají mnoho příznivců také jako nezničitelné pokojové rostliny.

Většinou nečetné listy jsou více méně kopinaté a ploché nebo také polokulaté až válcovité, ohebné nebo tuhé, často se světlými skvrnami nebo příčnými pásky, mnohdy také žlutě lemované. Květy jsou naproti tomu málo atraktivní. Květenství jsou podle druhu až 1 m vysoká, samotné květy jsou však nenápadné, většinou bělavé a pěkně vonící.

Tenury jsou nenáročné. Snášejí i stinné stanoviště, jen nápadné kresby na listech pak blednou, proto bychom jim měli věnovat co nejvíce slunce. Teplota musí být vždy vyšší než 12 °C, a celoročně se má jen mírně zalévat. Kulturní odrůdy se dají množit pouze dělením. U druhově čistých rostlin je možné také nastřihat dobře vyzrálé listy na kousky v šíři dlaně a zakořenit je.

Má hladké kopinaté, ploché, 25–40 cm dlouhé, 2–4,5 cm široké a 5 mm tlusté, na špičce hnědavě ztvrdlé trávově zelené listy s bělavými nebo červenavými okraji.

Má vzpřímené a válcovité tmavozelené listy 50–70 cm dlouhé a 2 cm tlusté, na nichž se tvoří několik charakteristických podélných rýh.

Roste bez kmínku. Oddenek, rhizom, je až 60 cm dlouhý, šupinatý, 3,5 cm silný a na konci s dvěma až pěti listy. Listy jsou eliptičné až široce kopinaté, 20–60 cm dlouhé a 8 až 15 cm široké, téměř hladké, tmavě nebo modravě zelené, v mládí se světlým příčným pruhováním.

Je rovněž bez kmínku. Na konci plazivého rhizomu se vyvíjí 2–6 listů, jež jsou ztuha čárkovité až kopinaté, ploché, 30–100 cm dlouhé, 2,5 až 8 cm široké, s bělavými nebo světle až tmavě zelenými pruhy. Od tohoto druhu existují četné kulturní odrůdy s rozličným zbarvením listů.

Je to jedna z nejnenáročnějších pokojovek: snese světlo i polostín, zalévá se střídmě až po proschnutí substrátu. Jediné, co mu opravdu vadí, je přemokření — vede k hnilobě kořenů.

Kvete vzácně a obvykle až u starších rostlin — bílé, jemně vonící květy se nejčastěji objeví v létě, paradoxně po období mírného stresu (těsný květináč, sucho).

Stačí slabý výluh z Hnojíku (1 čajová lžička na 1 litr vody) zhruba 1x za měsíc během jara a léta. V zimě nehnojte vůbec — rostlina odpočívá.

Tchýnin jazyk odpouští hodně, přehnojení ale ne. Kolik a jak často pokojovkám dávkovat, shrnuje článek hnojivo pro pokojové rostliny.