Strupovitost peckovin

Strupovitost peckovin, obecná strupovitost peckovin

(Venturia corpophila)

Strupovitost peckovin je choroba způsobená houbou Venturia corpophila, která napadá ovocné stromy a keře z čeledi růžovitých. Nejčastěji se tato choroba vyskytuje na broskvoních a meruňkách, ale můžete se s ní setkat na mandloních a dalších.

Symptomy infekce touto houbou zahrnují vznik hnědých skvrn na plodech (nejčastěji u stopky) a listech rostlin. Tyto skvrny se postupně zvětšují a mohou se stát celkově tmavšími. Postižené plody rychle hnijí nebo praskají a jsou zdeformované. Skvrny mohou vznikat i na letorostech, na listech pak může docházet k vypadávání pletiv uvnitř skvrn.

Choroba strupovitost peckovin se obvykle šíří v období deštivého počasí, kdy jsou rostliny vlhké, nebo při velkých teplotních výkyvech. Patogen přezimuje na letorostech nebo v kůře. K infekci pak dochází 3 až 4 týdny po odkvětu.

Prevence spočívá v tom, že je třeba kontrolovat a odstraňovat infikované části stromů a keřů. V případě, že se choroba objeví na rostlině, je možné použít postřik fungicidem, aby se zabránilo dalšímu šíření této choroby.

Strupovitost peckovin zdravotní rizika, strupovitost peckovin - lze konzumovat?

Jestliže jsou plody napadené strupovitostí, mají na sobě nevzhledné skvrny, často praskají a později je za deštivého počasí může napadnout i moniliová hniloba způsobená houbou Monilia laxa (viz samostatný článek). Plody jsou samozřejmě nekvalitní, nedají se prodávat, jsou hůře zpracovatelné. Plody napadené hnilobou nejsou vůbec konzumovatelné a při jejich konzumaci hrozí zdravotní rizika! Plody, které jsou zdeformovány jen skvrnami, je možné v domácích podmínkách oloupat a uvařit z nich například marmeládu, džem nebo kompot.

Obecná strupovitost peckovin kdy stříkat

Ačkoliv nejlepší ochranou je prevence, tedy nakupovat odolné odrůdy (z meruněk téměř všechny kromě kultivaru Paviot), udržovat vzdušné koruny stromů a porosty vůbec, výběr stanoviště a pozemku, kde není tak často deštivé počasí, někdy je potřeba sáhnout i po chemickém postřiku. Postřikovat můžete povolenými postřiky, nejlépe 3 až 4 týdny po odkvětu.

Mezi povolené postřiky patří:

Baycor 25 WP (bitertanol) – 0,1 %,
Dithane M 45 (mancozeb) – 0,2 až 0,3 %,
Rovral 50 WP (iprodione) – 0,1 %.

Přesto mějte stále na paměti, že chemické postřiky mohou být potenciálně nebezpečné pro člověka, zvířata i přírodu kolem.

Vždy používejte ochranné pomůcky, jako jsou ochranné brýle, ochranné rukavice a ochranný oděv.

Při aplikaci postřiků nejezte, nepijte a nekuřte.

Postřiky provádějte jen za bezvětrného počasí nebo maximálně za mírného vánku.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Strupovitost peckovin – Wiki

Strupovitost ničí úrodu broskví a meruněk. Jak je ochránit? – Ireceptář

Strupovitost peckovin – Agromanuál

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.