rez hrušňová

Rez hrušňová ekologicky

(Gymnosporangium sabinae)

Rez hrušňová, známá také jako Gymnosporangium sabinae, je houbová choroba postihující převážně hrušně, ale také některé druhy jalovců. Tato choroba je známá svými charakteristickými oranžovými skvrnami na listech a plodech, které se postupně mění na výrůstky s výtrusy (výrůstky s výtrusy najdeme na spodní straně listů nebo na listových řapících).

Pro ekologickou ochranu proti rzi hrušňové doporučujeme několik opatření:

Výběr odolných odrůd: Vyberte si hrušně s větší odolností vůči rezovým chorobám. Existují odrůdy, které mají vyšší přirozenou rezistenci a jsou méně náchylné k infekci (např. Alice, Konference, Verté, Nela).
Ořezávání postižených částí: Pravidelný ořez infikovaných větví pomáhá snižovat šíření choroby. Infikované části by měly být odstraněny a spáleny nebo odvezeny z místa.
Důkladná čistota: Při práci s hrušněmi je důležité dbát na hygienu. Odstraňte opadané listy a infikované plody, které mohou sloužit jako zdroj infekce pro příští sezónu. Pravidelně čistěte nářadí, aby nedocházelo k přenosu choroby z jednoho stromu na druhý.
Biologické přípravky: Existují biologické přípravky na bázi mikroorganismů, které mohou pomoci omezit rozvoj rezových chorob. Tyto přípravky obsahují užitečné bakterie nebo houby, které konkurují patogenním organismům.

Jalovec - rez hrušňová

Druhou hostitelskou rostlinou rzi hrušňové je jalovec, resp. některé z jeho druhů, jako je například jalovec čínský, jalovec chvojka, jalovec prostřední nebo jalovec skalní. Houba přezimuje právě na jalovcích, z nichž na jaře, když začínají hrušně kvést, se vzduchem přenese na hrušně, na nich parazituje celé léto a na podzim se pak vrací zpátky na jalovce.

Jedním z opravdu účinných opatření proti šíření této choroby je nepěstovat jalovce a hrušně blízko u sebe, resp. alespoň ve vzdálenosti 200 metrů, dále nepěstovat výše uvedené druhy jalovců a také odstraňovat ložiska rzi na jalovcích.

Rez hrušňová postřik, fungicid rez hrušňová

Na rez hruškovou můžete bez obav použít postřiky, které se používají proti strupovitosti, je potřeba je použít ale preventivně dříve, než se rez začne šířit z hostitelských jalovců. Dobře fungují například tyto postřiky:

Anvil 5 SC (hexaconazole) – 0,03 až 0,04 %,
Dithane M 45 (mancozeb) – 0,2 až 0,3 %,
Polyram combi (metiram) – 0,2 až 0,3 %,
Score 250 EC (difenoconazole) – 0,02 až 0,025 %.

Důležité je dodržovat všechna opatření spojená s chemickými postřiky. Chemické postřiky mohou být nebezpečné pro člověka, zvířata i přírodu kolem. Používejte tedy ochranné brýle, ochranné rukavice i ochranný oblek. Postřikujte rostliny, jen když je bezvětrné počasí.

Při aplikaci postřiků nejezte, nepijte ani nekuřte. Po aplikaci si důkladně umyjte ruce.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Výběr rezistentní odrůdy hrušní proti rzi hrušňové – Hobby zahrada

Jak se zbavit rzi hrušňové – České stavby

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.