Pochmurnatka mrkvová

(Chamaepsila rosae, syn. Psila rosae)

Pochmurnatka mrkvová (Chamaepsila rosae) je druh mouchy z čeledi pochmurnatek, která se vyskytuje v Evropě, Asii a Severní Americe. Dospělci jsou černé nebo šedé barvy s bílými pruhy na křídlech. Larvy pochmurnatky mrkvové napadají kořeny a nadzemní části rostlin z čeledi miříkovitých, zejména mrkve, petržele, celeru a pastináku.

Tyto rostliny jsou pro larvy nezbytné pro vývoj, a larvy tak mohou způsobit významné hospodářské škody na těchto plodinách. Při silném napadení může dojít k uschnutí, nebo dokonce k úhynu rostliny.

K zabránění škodám, která páchá pochmurnatka mrkvová, se často používají insekticidy nebo biologická ochrana pomocí přirozených nepřátel, jako jsou dravci, parazitoidi a mikroorganismy.

Ale velmi důležité je také střídání plodin, které budete dodržovat a vždy budete na stejném místě pěstovat stejnou plodinu až za 4 roky, stejně tak budete miříkovité rostliny pěstovat co nejdále od loňského porostu. 

Pochmurnatka mrkvová však neútočí jen na mrkev, ale také na kořenovou petržel, pastinák nebo celer. Zatímco u mrkve, petržele a pastináku jsou příznaky velmi podobné obrázku nahoře, u celeru poznáte pochmurnatku podle něčeho jiného: Poškozená místa v bulvách celeru se zbarvují do fialové barvy a celer může být částečně nebo i celý nepoživatelný. Rozhodně klesá jeho kvalita.

Larvy jsou bělavé, beznohé, dorůstají asi 6–8 mm. Rozežírají povrch kořene a vyhlodávají v něm rezavě hnědé chodbičky. Napadená mrkev hořkne, nať vadne a často se zbarví do červena. Ve sklepě takové kořeny hnijí a nakazí i zdravé.

Moucha klade vajíčka dlouho, od května do září, a za rok mívá dvě generace. Na otevřeném, větrném místě škodí méně než v závětří u plotu nebo živého plotu.

• Brzký výsev na vzdušné místo. Rané výsevy na otevřeném stanovišti uniknou nejhoršímu náletu první generace.
• Včasné jednocení. Jednoťte hned po vzejití a vytrhané rostlinky ze záhonu odneste. Vůně natě i zahnívající mrkve mouchu láká.
• Síť nebo netkaná textilie. Nejspolehlivější zábrana. Okraje zahrňte zeminou, aby moucha nepodlezla.
• Žluté lepové desky. Dospělce láká žlutá barva. Desky na kolících v záhonu ukážou, kdy moucha létá, a část jich odchytí.
• Včasná sklizeň. Mrkev na uskladnění nenechávejte v zemi zbytečně dlouho, larvy druhé generace škodí až do podzimu.
• Pryč s napadenými kořeny. Na kompost nepatří, vyhoďte je do směsného odpadu.

Jak mrkev sít a jednotit, aby byla pro mouchu co nejméně lákavá, popisujeme v článku mrkev.

Chemickou ochranu volte až jako poslední možnost. Kritická období jsou květen a červen (první generace larev) a srpen až září (druhá generace, která je škodlivější). Půdní insekticidy, které se proti pochmurnatce dřív doporučovaly, jsou dnes v EU zakázané. Použít lze jen přípravek povolený pro danou plodinu podle registru ÚKZÚZ, a to přesně podle etikety.

Nezapomínejte, že chemické postřiky jsou potenciálně nebezpečné pro člověka, domácí i divoká zvířata i přírodu kolem. Proto byste je měli používat s rozvahou a snažit se je nahradit přírodními prostředky, pokud je to možné.
Při používání postřiků mějte vždy ochranný oděv, ochranné rukavice a ochranné brýle. Postřikujte jen za bezvětrného počasí. Při aplikaci postřiků nejezte ani nepijte. Po aplikaci si ihned umyjte ruce.

Kromě chemické ochrany pomáhají i přirození nepřátelé: vajíčka a larvy pochmurnatky v půdě loví například dravé střevlíky a drabčíci.

Nejdůležitější je však prevence, tj.:

• nakupovat zdravou sadbu,
• dodržovat zásadu střídání plodin,
• pěstovat porosty co nejdále od loňských,
• pěstování plodin v řidších výsevech,
• důsledná likvidace plevelů,
• pokrývání porostů netkanou textilií (v květnu a červnu proti první generaci larev, a potom v srpnu až září proti druhé generaci larev,
• používat kvalitní a hlavně organická hnojiva, protože dobře vyživená rostlina zátěž lépe zvládá.