Plíseň révy vinné
Obsah
Plíseň révy vinné - napadá výhradně rod réva
(Plasmopara viticola)
Plíseň révy vinné, známá také jako peronospora (Plasmopara viticola), je jednou z nejzávažnějších chorob révy vinné. Jedná se o houbovou chorobu, která napadá listy, hrozny a další části rostliny. Peronospora je běžná v révových oblastech po celém světě a může způsobit značné ztráty ve sklizni a snížení kvality hroznů.
Peronospora se šíří pomocí spor, které jsou přenášeny vzduchem nebo vodou. Infekce obvykle začíná na spodní straně listů, kde se vytvářejí charakteristické skvrny. Tyto skvrny jsou zpočátku žlutozelené a později se rozšiřují a mění se na hnědočernou barvu. Na horní straně listů může být viditelný bílý plodný povlak houby.
Pokud se infekce peronospory šíří do hroznů, může dojít k jejich poškození a rozvoji hniloby. Hrozny se mohou deformovat, ztrácet kvalitu a snižovat cukernatost. V případě silné infekce může peronospora způsobit opad listů, což může oslabit révovou rostlinu a ovlivnit budoucí sklizeň.
Prevence a kontrola peronospory zahrnují různá opatření. Patří sem například výběr odolných odrůd révy, správné řízení výsadby a zavlažování pro snížení vlhkosti a zlepšení cirkulace vzduchu, použití fungicidů k ochraně rostliny před infekcí, pravidelné kontrolní prohlídky révových vinic a odstranění a likvidace infikovaných částí rostliny.
Plíseň na listech vinné révy
Pokud se plíseň zatím vyskytuje jen na listech, je možné postižené listy odstraňovat. U vinné révy je také důležitá správná péče – tedy provzdušňovat rostliny, odstraňovat zálistky, zastrkávat letorosty za drátěnku, odstranění listů v místě, kde jsou hrozny, důkladná probírka hroznů. Tím vším zabráníte plísni, aby se dostala až na plody, které může zcela znehodnotit. Pokud pěstujete révu poprvé, zkuste si sehnat nějakého odborníka, který se v pěstování révy vyzná a pomůže vám s tím. Nejlepší je, když vám jednotlivé práce kolem révy ukáže, protože popsat je není tak názorné.
Postřik na plíseň vinné révy
Na plíseň vinné révy existují postřiky, které je nutné aplikovat před květem a potom dvakrát po odkvětu, někdy i častěji, pokud je velmi vlhké počasí během léta. Postřiky jsou na bázi fungicidů a patří mezi ně:
- Dithane 45 M (mancozeb) – 0,2 až 0,3 %,
- Kuprikol 50 (oxychlorid Cu) – 0,5 %,
- Polyram combi (metiram) – 0,2 až 0,3 %,
- Ridomil MZ 72 WP (metalaxyl + mancozeb) – 0,25 %.
Nezapomínejte však na to, že chemické postřiky mohou být potenciálně nebezpečné pro člověka, domácí i divoká zvířata, vodní organismy a vůbec přírodu okolo.
Při postřikování používejte vždy ochranné pomůcky, jako jsou ochranné rukavice nebo brýle. Nejezte, nepijte ani nekuřte.
Postřik provádějte pouze za bezvětrného počasí.
Zdroje:
- Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
- Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
- www.wikipedia.org
- www.ireceptar.cz
- www.abecedazahrady.cz
- www.sazenicka.cz
- www.agromanual.cz
