Plektrantus (Plectranthus)
Vzpřímeně rostoucí nebo poléhavé trvalky nebo polokeře; nejsou zimovzdorné.
- Stanoviště: slunné nebo polostinné
- Výška: až 1 m nebo poléhavé
- Doba kvetení: květy málo nápadné, podle druhu různé
- Množení: vrcholovými řízky
Nejznámější zástupce tohoto rodu z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) je keřovitě rostoucí Plectranthus fruticosus. Asi 15 cm dlouhé zelené listy, po rozetření silně, ale ne nepříjemně vonící, prý odhánějí moly a byly dříve k tomuto účelu používány.
Plectranthus coleoides má krásnou odrůdu ‚Marginatus‘ s bíle lemovanými listy. Žádaný je také drobnolistý Plectranthus oertendahlii, poléhavý a s dlouhými výhony vhodný do ampulí. Rostlina se uplatní přes léto dobře i v balkonových truhlících, které Plectranthus oertendahlii plně ozelení a visí dolů jako zelenobílá záclona. Pro svůj plazivý růst se nabízí rovněž jako půdopokryvná rostlina pro zimní zahradu.
Plektrantus se vyskytuje kromě Ameriky v tropech a subtropech celého světa.
Ošetřování
- Pokojová kultura: v létě hodně čerstvého vzduchu, v zimě teploty mezi 12 a 15 °C.
- Plectranthus fruticosus je nejlépe vypěstovat každým rokem znovu z řízků, neboť starší rostliny snadno odspodu vyholují a nevypadají pak pěkně.
- Zálivka: v létě potřebuje hodně vody, při chladném přezimování se zalévá přiměřeně méně.
- Hnojení: v zimě se živiny nevyžadují, zatímco od jara do podzimu se hnojí jednou týdně nebo i řidčeji.
