Padlí révy

Obsah

Padlí révy vinné

(Erysiphe necator, syn. Uncinula necator)

Padlí révy, známé také jako oidium, nebo lat. Erysiphe necator či Uncinula necator, je plíseň, která postihuje révu vinnou (Vitis vinifera) a některé další druhy rostlin z čeledi révovité (Vitaceae). Jedná se o jeden z nejvýznamnějších patogenů révy a způsobuje onemocnění nazývané révové padlí.

Erysiphe necator je biotrofní parazit, což znamená, že se živí živými buňkami hostitelské rostliny. Plíseň se projevuje na povrchu listů, výhonků, hroznů a dalších částech révy. Infikované rostliny mají na povrchu bílý až šedý práškovitý povlak, který připomíná mouku. Tento povlak je tvořen myceliem plísně a je dobře viditelný zejména za vlhkého počasí.

Révové padlí může způsobit různé škody na révě. Plíseň omezuje fotosyntézu a výživu rostliny, což může vést ke snížení vitality a úrody révy. Infikované hrozny mohou být také náchylnější k napadení hnilobou.

Boj proti padlí révy zahrnuje různé metody, včetně chemické ochrany a použití rezistentních odrůd. Správná péče o révu, jako je správný řez, odstraňování infikovaných částí rostliny a dobrá větrání, také může pomoci omezit šíření plísně.

Je důležité chránit révu před padlím a provádět preventivní opatření, zejména v oblastech s příznivými podmínkami pro výskyt této plísně.

Padlí révy - poškozený list

Padlí révové - životní cyklus

Houba přezimuje především v pupenech révy, ale mrazy pod – 15 °C nepřežije, proto jsou tak důležité klasické zimy s mrazy. K infekci dochází kdykoli od doby květu až po změknutí bobulí. Nemoc se šíří rychleji ve vlhkém prostředí a vyšší vzdušná vlhkost ji podporuje. Naopak déšť a nízké teploty šíření spíše omezují.

Padlí révy - napadené hrozny

Postřik na padlí révové

Pro kontrolu padlí révy se obvykle používá řada postřiků a fungicidů.

Systémové fungicidy: Například fungicidy obsahující látku zvanou triazoly (například propikonazol, tebukonazol) nebo strobiluriny (například azoxystrobin, kresoxim-methyl). Tyto látky pronikají do rostliny a poskytují ochranu proti padlí révy.

Kontaktní fungicidy: Například síra je běžně používaný kontaktní fungicid proti padlí révy. Síra je známa svými fungicidními vlastnostmi a je široce používaná v ekologickém zemědělství.

Biologické fungicidy: Existují také biologické fungicidy, které obsahují přírodní mikroorganismy, jako je například houba z rodu Ampelomyces, která je specifická pro padlí révy. Tyto biologické agens mohou pomoci omezit šíření padlí a pomoci při jeho kontrole.

Před použitím jakéhokoli postřiku je důležité dodržovat instrukce na štítku a postupovat dle předpisů. Dále je také důležité dodržovat správné intervaly mezi postřiky a případně střídat různé skupiny fungicidů, aby se minimalizovala možnost vzniku rezistence. Postřiky proti padlí révovému provádějte před odkvětem a pak pravidelně do změknutí bobulí.

Při péči o révu je také důležité provádět preventivní opatření, jako je odstranění infikovaných částí rostliny, správný řez a zajištění dobrého provzdušnění (nesázet rostliny příliš blízko u sebe), aby se minimalizovaly příznivé podmínky pro výskyt padlí révy.

Stejně tak je dobré vybírat odolné odrůdy, jako je například rulandské modré, Chardonnay, rýnský ryzlink a vlašský ryzlink.

Zdroje:

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.