Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

Výrazná solitérní rostlina, která se ráda vysemeňuje.

Stanoviště:
Propustné, štěrkovité půdy; zejména osluněné otevřené svahy nebo terasy.

Výška:
Až 1,5 m

Doba kvetení:
Červenec–srpen

Množení:
Výsevem

Stará rostlina selských zahrádek byla dříve používána jako léčivá rostlina. Pochází původně z oblasti Středomoří a patří jako všechny bodláky do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Rostlina má dvouletý životní cyklus, může být však pěstována též jako jednoletá. Jako výhodný se ukázal podzimní výsev ostropestřce; jinak se seje od dubna na široko přímo na místo.

Rostliny však upoutají méně svými květy než svou výškou (až 1,5 m) a velkými leskle zelenými a bíle skvrnitými, záhybovitě laločnatými listy se žlutými ostny. Starší květenství se mají nechat stát jen tehdy, je-li žádoucí bohaté vysemenění. Vzhledem k silné vzrůstnosti a velikosti totiž mohou být ostatní rostliny snadno utiskovány.

Ostropestřec mariánský se pěstuje jako solitérní rostlina ve spojení s kameny a v trvalkových zahradách, ale i k ozelenění suchých, štěrkovitých, osluněných svahů. Je to prastará léčivá rostlina, příznivě ovlivňující činnost jater. Sbírají se semena.

Původním domovem hořčice bílé je pravděpodobně Středomoří a Přední Asie. Toto staré koření se uvádí již v Bibli a pěstovalo se dávno před naším letopočtem. Tak mohla rostlina z kultur vždy znovu zplanět a roste dnes v celé Evropě, Asii i Americe. Větší oblasti pěstování jsou v balkánských zemích, v České republice, v Holandsku a ve východním Frísku.

Ostropestřec se množí výhradně výsevem, takže všechno začíná u semínek. Semena ostropestřce mariánského najdete u nás v sekci semínka bylinek, přehled celé nabídky je v článku Semínka.

• Sejte na podzim, nebo od dubna na široko přímo na stanoviště – přesazování rostlina nesnáší.
• Vyberte propustnou, spíš chudou a štěrkovitou půdu na plném slunci; v bohaté a vlhké půdě rostlina měkne a poléhá.
• Nechte dostatečný odstup – dospělá rostlina doroste do 1,5 m a sousedy utiskne.
• Semena sbírejte, až úbor zaschne a začne se rozevírat. Pokud sběr nestíháte, úbory odstřihněte – jinak se ostropestřec vyseme sám po celém záhonu.

S hnojením to u ostropestřce nepřehánějte. Stačí slabé jarní přihnojení při výsevu, aby měly mladé rostliny z čeho růst – stejně jako u ostatních bylinek, které mají rády sucho a chudou půdu (viz hnojení bylinek). Hnojík je organické hnojivo, které se dá dávkovat po lžičkách přesně podle toho, kolik rostlina snese; jak si vybrat hnojivo na celou zahradu najednou, rozebíráme v článku Univerzální hnojivo.

Hnojík do e-shopu Dávkování a použití