moniliniová hniloba

Moniliniová hniloba - postrach pro jabloně, hrušně, slivoně, třešně aj.

(Monilinia fructigena a Monilinia laxa)

Moniliniová hniloba (též nazývaná šedá hniloba) je houbové onemocnění ovocných stromů, které se projevuje jako hnědavé skvrny na plodech, jejichž povrch se postupně mění v hnědou houbovou masu. Způsobuje ji houba Monilinia, která se může rozmnožovat a šířit na jiné plody prostřednictvím spór. Infikované ovoce může být nebezpečné k jídlu, protože může obsahovat toxiny. Moniliniová hniloba se často vyskytuje v deštivém a vlhkém počasí, a proto je důležité pečlivě sledovat stav ovocných stromů a provádět preventivní opatření, jako je například odstraňování napadených plodů a ořezávání postižených větví.

Moniliniová hniloba broskví - mumifikované plody

Moniliniová hniloba (Monilinia fructigena) jako choroba ovoce, kterou způsobuje houba patřící do rodu Monilinia, napadá kromě jabloní, hrušní, třešní i meruňky a broskvoně. Je známa také jako broskvová hniloba nebo třešňová hniloba, podle toho, na kterém druhu ovoce se projevuje.

Moniliniová hniloba se projevuje hnědými skvrnami na povrchu ovoce. Tyto skvrny postupně rostou a mohou se spojit, vytvářejíce hnědý, mazlavý povlak. V průběhu času se infekce šíří dovnitř plodu, který začne hnít. Infikované ovoce může také vytvářet povrchový plísňovitý růst, který je typický pro tuto chorobu. Pro broskve jsou typické i tzv. mumifikované plody.

Hlavním způsobem šíření moniliniové hniloby je přímý kontakt s infikovaným ovocem, například prostřednictvím mechanického poranění nebo při přepravě a manipulaci s ovocem. Choroba se může šířit také pomocí spór houby, které se mohou šířit větrem nebo hmyzem.

Prevence a kontrola moniliniové hniloby zahrnuje odstraňování a likvidaci infikovaného ovoce, aby se zabránilo dalšímu šíření choroby. Důležitá je také dobrá hygiena a správná péče o ovocné stromy. V některých případech mohou být použity fungicidy k omezení šíření choroby.

Aronie moniliniová hniloba

Moniliniová hniloba (Monilinia fructigena) může postihnout i aronii (černý jeřáb). I když je tato choroba častěji spojována s peckovinami, jako jsou švestky, meruňky, broskve a třešně, může se vyskytnout i na jiných druzích ovoce, včetně aronie.

Moniliniová hniloba se projevuje hnědými skvrnami na povrchu ovoce, které postupně rostou a mohou se spojit, vytvářejíce hnědý, mazlavý povlak. Infekce se poté šíří dovnitř plodu, což způsobuje hnědnutí a hnilobu.

Pokud se na vašich aroniích objevují podezřelé hnědé skvrny nebo jiné příznaky hniloby, je vhodné provést bližší vyšetření nebo se poradit s odborníkem na rostlinné choroby. Místní odborníci na zemědělství, zahradnictví nebo agronomii mohou poskytnout konkrétní informace a doporučení ohledně prevence, kontroly a léčby moniliniové hniloby u aronie.

Zdroje:

Böhmig, Franz – Peleška, Stanislav: 2000 rad pro zahrádkáře, Ottovo nakladatelství, Praha 2001.
Rod, Jaroslav: Choroby a škůdci na zahradě. Grada, Praha 2017
www.wikipedia.org
www.ireceptar.cz
www.abecedazahrady.cz
www.sazenicka.cz
www.agromanual.cz

Zajímavé odkazy

Monilióza – Wiki

Moniliniová spála a hniloba plodů jádrovin – Agrobio

Jak bojovat s nemocemi Hnojíkem a svlečky

Prevence proti nemocem a škůdcům

Prevence je klíčová. Správným hnojením posílíte hnojené rostliny. Jednoduše promíchejte zeminu s Hnojíkem a do připravené směsi zasaďte rostliny. Můžete také při sadbě vykopat sadbovou jamku, kterou jemně posypete Hnojík.

Zvládání již propuklé nemoci rostlin

Mnoho pěstitelů nerozjelo sezónu s použitím Hnojíku a na náš produkt narazili až na základě doporučení od jiných. V takovém případě je nezbytné aplikovat veškeré dostupné metody přípravy Hnojíku současně. Ideální je, pokud možno, přidat ke kořenům a dále si připravit výluh z Hnojíku kterým rostliny důkladně postříkáte. Aplikujte minimálně třikrát týdně po dobu dvou týdnů.

Plíseň z důvodu absence vápníku

Ne všechny problémy s plísní souvisí s vodou na listech či vysokou vlhkostí, kterou rostliny nesnáší. U plodů rostlin, jako jsou papriky či rajčata, může být příčinou plísně nedostatek vápníku. Je vhodné přidávat vápník do půdy alespoň jednou za čtyři roky, protože rostliny mohou během této doby kompletně vyčerpat vápník z půdy. Pro preventivní vápnění můžete použít skořápky vajec, dolomitický vápenec nebo popel. Tento vápník se sice rozkládá pomalu, ale pravidelné aplikace každý rok jsou efektivní. Pokud jste vápnění opominuli, doporučujeme použít náš přírodní vápník, který se rozkládá během dvou měsíců. Aplikujte ho přímo na půdu nebo jej přimíchejte k Hnojíku při hnojení. Pro řešení problému s plesnivými plody rozmixujte vápníkové kuličky na prášek, promíchejte s vodou a roztokem postříkejte rostliny. Tím zajistíte, že nově se formující plody budou dostatečně zásobeny vápníkem a nebudou trpět plísní.