Máta peprná (Mentha piperita)

Víceletá léčivá rostlina s charakteristickou vůní; kříženec máty zelené a máty vodní.

  • Stanoviště: kyprá vlhká půda, slunná až polostinná poloha
  • Výška: 50–60 cm
  • Doba kvetení: červen–srpen
  • Množení: kořenovými odnožemi (stolony) nebo řízky
 

Prapůvodní formy máty peprné pocházejí patrně ze Středomoří a z Dálného východu. Již ve starověku byly ceněny různé druhy máty jako léčivé rostliny a osvěžující koření. Máta peprná vznikla teprve koncem 17. století jako mezidruhový kříženec máty zelené (Mentha spicata) a máty vodní (Mentha aquatica) i některých dalších druhů. Brzy se zjistilo, že tento náhodný hybrid má schopnost tvořit a hromadit mentol. Tak se vytvořily záhy rozsáhlé kultury, z nichž největší jsou v Severní Americe.

Máta peprná (Mentha piperita)​
Máta peprná (Mentha piperita)​

V Anglii je máta peprná oblíbeným kořením, používaným v mnoha variantách. Tam vznikla i vynikající odrůda Mitcham. Máta peprná neroste planě a množení semeny tedy nepřichází v úvahu. Patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Kořeny rostou ploše a vytvářejí četné nadzemní i podzemní odnože, proto musíme v zahradě dbát, abychom ji udrželi v určitých mezích. Vzpřímené, více či méně rozvětvené stonky jsou nejprve v horní části čtyřhranné a nesou křižmo vstřícné, špičatě oválné listy tmavozelené barvy.

Zvláště u odrůdy Mitcham mají stonky a listy červenofialový nádech. Růžově fialové květy jsou sestaveny v klasovitých květenstvích, celá rostlina má příjemnou osvěžující vůni. Účinné součásti, jmenovitě éterický olej (s již zmíněným mentolem), třísloviny a hořké látky, jsou však obsaženy skoro výlučně v listech, které je nutno sklízet před rozkvětem.

Pěstování

Pro pěstování v zahradě je nejlépe si opatřit několik odrůdově pravých kořenových odnoží, které se zasadí na jaře mělko a nepříliš hustě (s odstupem řádků asi 30 cm) do vlhké humózní půdy. Protože tato skupina rostlin má silný sklon ke křížení a kromě toho se posunuje podobně jako jahody, měla by se máta peprná každé tři roky znovu vysadit.

Škůdci

Škůdci čerstvě položených stolonů jsou drátovci (nutno zasypat chemickým přípravkem) a houba rez mátová, kterou můžeme omezit silným sestřiháním rostlin.

Během sezóny je možné provést dva až tři hlavní sklizňové řezy, avšak mezitím lze samozřejmě stříhat menší porce pro okamžitou spotřebu. V tuhých zimách potřebuje máta trochu ochrany před mrazem.

Využití

V anglické kuchyni se čerstvými mátovými lístky zjemňují saláty, omáčky a polévky a koření se jimi jehněčí i další masité pokrmy. Olej z máty peprné se zpracovává v cukrářském a lihovarnickém průmyslu. Také ve farmacii má máta peprná významné a mnohostranné uplatnění, podobně jako heřmánek.

Účinky

Účinnou obsahovou látkou je fefermintový olej s mentolem. Uvolňuje například křeče, působí dezinfekčně a tiší bolesti, mírní žaludeční a střevní potíže (pro citlivý žaludek je mírně dráždivý!). Osvěžující, avšak zároveň anestezující a dávicí účinek mentolu působí blahodárně při infekcích dýchacích cest. Doporučenou odrůdou je Mentha piperita Mitcham.

Hnojení ovoce a zeleniny

Ve skleníku nebo na venkovních záhonech můžete zeleninu hnojit různými způsoby s použitím Hnojíku. Stačí si vybrat, která metoda je pro dané prostředí nejpohodlnější. Pro rozsáhlejší plochy, jako jsou venkovní záhony ovlivněné deštěm, je velmi praktický prostý posyp Hnojíku přímo na zem. Například posypání jahodníků nebo záhonů s paprikami umožní dešti a zavlažování hadicí efektivně rozložit hnojivo. Ve skleníku, kde používáte kapkovou závlahu a nepoužíváte hadice, je vhodnější volit postřik rostlin. Pokud máte, stejně jako my, systém kapkové závlahy, můžete výluh z Hnojíku a případně další látky, jako jsou minerály nebo vápník, přidávat přímo do nádrže pro zavlažování. Rozhodnutí záleží na vás, aby bylo hnojení co nejméně náročné.

Jak často aplikovat Hnojík