Mahónie (Mahonia)

Dekorativní keře s trny a sytě žlutými květy vhodné do stínu i polostínu.

Stanoviště: polostín až stín, humózní a vlhká půda
Výška: 50–150 cm podle druhu
Doba kvetení: duben–květen
Množení: řízky, odkopky nebo výsevem

Mahónie jsou neopadavé nebo částečně opadavé keře z čeledi dřišťálovitých (Berberidaceae), původem převážně ze Severní Ameriky a východní Asie. Jsou ceněné pro své lesklé, ostnité listy, které připomínají cesmínu, a bohaté žluté květenství, které se objevuje brzy na jaře. Po odkvětu se tvoří tmavě modré bobule, které jsou oblíbené u ptactva.

Pěstování mahónií

Mahónie patří mezi nenáročné a dlouhověké keře. Nejlépe se jim daří v polostínu až stínu, v humózní, vlhčí, ale propustné půdě. Jsou ideální jako podsadba pod stromy nebo do přírodních výsadeb. Snášejí městské prostředí a dobře se kombinují s kapradinami, brunerami nebo stínomilnými trvalkami.

Mladé rostliny je vhodné na zimu chránit chvojím, dospělé keře jsou mrazuvzdorné. Na jaře je možné provést zmlazovací řez pro hustší růst.

Hnojení a péče

Pro bohaté kvetení a zdravý vzhled listů doporučujeme přihnojování organickým hnojivem na jaře – skvělou volbou je přírodní hnojivo Hnojík, které podpoří vitalitu rostlin bez zbytečné chemie. Udržujte půdu mírně vlhkou, ale vyhněte se přemokření.

Využití v zahradě

Mahónie jsou velmi dekorativní díky svému stálezelenému olistění, výrazným květům a později i bobulím. Hodí se do stinných koutů, jako živý plot nebo do přírodně laděných výsadeb. Působí elegantně i jako solitéra pod korunami stromů.

Doporučené druhy

Mahónie měkkolistá (Mahonia eurybracteata)

Nižší druh s měkčími, podlouhlými listy bez výrazných ostnů. Květy jsou světlejší, bobule modročerné. Hodí se do menších zahrad a polostinných zákoutí.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Nejběžnější druh v našich zahradách. Dorůstá výšky kolem 1 m. Má tmavozelené, lesklé listy, na jaře kvete žlutě a na podzim se zbarvuje do červena. Snáší stín a sucho, vhodná i do městských výsadeb.

Mahónie japonská (Mahonia japonica)

Vzácnější druh s dlouhými převislými hrozny květů. Listy jsou větší a více členité. Mrazuvzdornost je nižší, vhodná spíše do chráněných stanovišť nebo zimních zahrad.

Hnojení venkovních rostlin

Venkovní rostliny můžete hnojit buď posypem Hnojíku kolem stonku nebo postřikem z jeho výluhu. Při posypu jemně rozprostřete Hnojík kolem rostlin nebo po celém záhonu, tak aby vrstva byla tenká a hnojivo se rovnoměrně rozkládalo. Vyhýbejte se vytváření hromádek, protože v případě delšího ponechání hnojiva ve vlhkém prostředí může začít plísnit. Tento jev rostlinám škodit nemusí, ale může být problém pro alergiky a esteticky to není příjemné. Osobně dávám přednost postřiku pro všechny venkovní plochy. Postřik připravujte v koncentraci jedné čajové lžičky Hnojíku na 1 litr vody, pokud jsou rostliny zdravé a nepotřebují léčbu nemocí nebo nejsou napadené škůdci.

Jak často hnojit Hnojíkem

Okrasné rostliny je během vegetativního růstu dostatečné hnojit 1-2x měsíčně. Spotřeba hnojiva je minimální, ale výsledky jsou výborné.