Klíněnky na stromech: klíněnka lipová, platanová, akátová a hlohyňová

Klíněnky jsou drobní motýlci, jejichž housenky minují uvnitř listů. Nejznámější je klíněnka jírovcová na kaštanech; tady jsou další druhy na lípách, platanech, akátech a hlohyních.

Phyllonorycter issikii

Hostitelské dřeviny: lípy, včetně introdukovaných druhů a okrasných kultivarů.

Příznaky: od konce května do října se vytvářejí miny na spodní straně listů. Zpočátku vypadají jako bělavé zvětšující se skvrny, později housenka částečně vyžírá i svrchní listový parenchym a napadení je patrné i shora. V té době se listy mírně deformují zvláště při větším počtu min. Nehnědnou, ani předčasně neopadávají.

Škůdce: klíněnka lipová přezimuje jako dospělec většinou ve štěrbinách kůry stromů, pod kůrou a na jiných skrytých místech. Po vyrašení listů lip, většinou počátkem května, kladou samičky vajíčka na spodní stranu listů. Vajíčko se líhne po 4–8 dnech. Vývoj housenky trvá v závislosti na teplotě 13–40 dnů. Housenka se kuklí v řídkém předivu přímo v mině. Stadium kukly trvá obvykle 6–12 dní. Letní generace motýlů se líhne od počátku června do poloviny července. Housenky další generace se vyvíjejí v létě a motýli se líhnou od konce 1. srpnové dekády do října. Tito motýli přezimují. Motýli letní a přezimující generace jsou barevně odlišní. Letní generace je pestře zbarvená, zatímco zimní motýli jsou šedí až šedočerní. Klíněnka lipová byla zavlečena do východní Evropy někdy počátkem 80. let 20. století. Odtud se šíří na západ, v ČR byla poprvé zjištěna v roce 2000.

Možnosti záměny: žádné. Žádný z dalších středoevropských druhů klíněnek se nevyvíjí na lípě. Miny ostatních minujících druhů jsou zřetelně odlišné.

Škodlivost: při masovém napadení dochází k deformacím listů a tím k určitému estetickému znehodnocení dřevin např. v parcích nebo na hřbitovech. Nemění se barva listů, ani není ovlivněn zdravotní stav dřevin.

Ochrana: za normálních okolností ochrana lip není nutná. Při velmi silném napadení by připadalo v úvahu ošetření listů insekticidy na bázi inhibitorů syntézy chitinu nebo preparáty na bázi parafinového oleje.

Phyllonorycter platani

Hostitelské dřeviny: platany.

Příznaky: nepravidelné, světle hnědé skvrny na listech, především ve spodní části koruny.

Škůdce: drobné motýlí housenky uvnitř svrasklých min na spodní straně listů. Motýli 1. generace létají v květnu a červnu, případná druhá generace koncem srpna. Rozpětí křídel je 7–9 mm. Přední křídla jsou zlatohnědá se světlými, tmavě orámovanými kresbami.

Možnosti záměny: žádné.

Škodlivost: malé fyziologické oslabení.

Ochrana: shrabovat a odstraňovat opadané listy s kuklami. Ošetření insekticidy na bázi analogů juvenilních hormonů je možné, ale není potřebné.

Phyllonorycter robinella, Parectopa robinella

Hostitelské dřeviny: trnovník akát.

Příznaky: klíněnka akátová – zpočátku úzké, později oválné, rozšiřující se miny na spodní straně listů akátu. Miny jsou nakonec velké, bělavé a svrasklé.

Vzpřímenka akátová – ploché miny s prstovitými výběžky na horní straně listů.

Škůdce: drobní motýli mající 2 generace do roka. Oba druhy byly do Evropy zavlečeny. Kolem roku 1990 byly poprvé zaznamenány v Rakousku (Tyroly a východní Rakousko). Často se vyvíjí 2–3 housenky společně v jedné mině. Kuklení probíhá v zápředku poblíž miny.

Možnosti záměny: žádné. Vzájemně lze oba druhy rozlišit podle požerků.

Škodlivost: změna zbarvení listů a opad listí.

Ochrana: žádná opatření nejsou potřebná. Pokud by to bylo potřebné, bylo by možné použít analogů hmyzích hormonů, případně systemických insekticidů.

Phyllonorycter leucographella

Hostitelské dřeviny: hlohyně šarlatová, příležitostně skalník, hloh, jeřáb, jabloň, kdouloň, kdoulovec.

Příznaky: bělavé miny na svrchní straně listů. Mina začíná jako úzký proužek podél středové žilky a postupně se rozšiřuje až může zaujmout podstatnou část nebo celý list. V této fázi je napadení nejnápadnější. Později housenka stahuje okraje listu k sobě, mina přestává být nápadná a obvykle může uniknout pozornosti.

Škůdce: klíněnka hlohyňová přezimuje jako různě velká housenka ve stále zelených listech hostitelské rostliny nebo jako kukla v opadlém listí. Na jaře dokončují housenky vývoj a přímo v minách se kuklí. Stadium kukly trvá 14–18 dnů. Motýli první generace se líhnou většinou od poloviny května do počátku června. Vajíčka jsou kladena shora na středovou žilku listu. Líhnou se za 14–20 dní. Housenka se vyvíjí 5–8 týdnů. Další generace motýlů se objevuje od konce července do počátku září, výjimečně i později. Ojediněle, při teplém podzimním počasí se vyvinou jednotliví motýli třetí generace. Klíněnka hlohyňová byla zavlečena do Evropy z Přední Asie s hostitelskou dřevinou. Šíří se zde od počátku 70. let, v ČR byla zjištěna poprvé v roce 1995.

Možnosti záměny: na primární hostitelské dřevině se podobným způsobem nevyvíjí žádný jiný druh. Na dalších druzích růžovitých může dojít k záměně s téměř shodnou minou klíněnky ovocné. Spolehlivé rozlišení je možné pouze podle vychovaných dospělců.

Škodlivost: na hlohyni šarlatové dochází při silném napadení k estetickému znehodnocení a v extrémních případech k částečné defoliaci. Na ostatních hostitelských dřevinách je škodlivost zanedbatelná.

Ochrana: za normálních okolností se neprovádí. Při silném napadení a hrozící defoliaci je možné cílené ošetření některým z insekticidů na bázi inhibitorů syntézy chitinu.

Zdroje fotografií

• Klíněnky na stromech: Gyorgy Csoka, Hungary Forest Research Institute, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj
• Klíněnky na stromech: Gyorgy Csoka, CC BY 3.0, zdroj
• Klíněnka lipová: Gyorgy Csoka, CC BY 3.0, zdroj
• Klíněnka platanová: Gyorgy Csoka, CC BY 3.0, zdroj
• Klíněnka platanová: Gyorgy Csoka, CC BY 3.0, zdroj
• Klíněnka akátová, vzpřímenka akátová: Gyorgy Csoka, CC BY 3.0, zdroj
• Klíněnka akátová, vzpřímenka akátová: Gyorgy Csoka, CC BY 3.0, zdroj
• Klíněnka hlohyňová: Patrick Clement., CC BY 2.0, zdroj
• Klíněnka hlohyňová: Gyorgy Csoka, CC BY 3.0, zdroj