Kejklířka (Mimulus)

Dlouho kvetoucí trvalky, případně letničky pro okraje vod.

  • Stanoviště: výživné, čerstvé až vlhké půdy ve slunných až polostinných polohách
  • Výška: 30–40 cm
  • Doba kvetení: květen–září
  • Množení: výsevem nebo řízkováním
 

Kejklířka z čeledi krtičníkovitých (Scrophulariaceae) roste ve své domovině (Chile až Aljaška) jako vytrvalá. Botanický druh Mimulus luteus je nabízen také u nás jako trvalka a hodí se pro svěží až vlhké půdy ve slunných až polostinných polohách v blízkosti rybníků nebo vodních nádrží. Rostliny jsou často velmi krátkověké, ale na vhodných stanovištích se bohatě vysemeňují. Kejklířka má rozložitý, trsnatý růst, přičemž nízko ležící stonky v uzlinách zakořeňují. Žluté květy s červeně tečkovaným jícnem se objevují od května až do září.

Kejklířka Mimulus luteus
Kejklířka Mimulus luteus je žlutokvětá rostlina pro svěží, vlhké půdy.

Kromě toho se v obchodech nabízejí jednoletí šlechtěnci, kteří jsou většinou označováni souhrnně názvem ‚Tigrinus Grandiflorus‘. Jejich jednotlivé květy jsou větší, statnější a jsou k dostání v různých barvách. Stanovištní nároky mají stejné jako původní druh, což kejklířce zajišťuje zvláštní postavení mezi letničkami (většina letniček vyžaduje suché, propustné půdy na plném slunci).

Množení: Semeny se provádí od půlky března pod sklem. Ideální klíční teplota je mezi 16 až 18 °C. Poněkud riskantnější, avšak možný, je přímý výsev v dubnu. Podobně jako u pelargonií, mohou se také řezat na podzim řízky ze zvlášť pěkných exemplářů. Ty poměrně rychle zakořeňují a přezimují v hrnkách na světlém a chladném, ale bezmrazém místě.

Kejklířka Tigrinus grandiflorus
Kejklířka Tigrinus grandiflorus

Další druhy kejklířky

Kejklířka šarlatová - Mimulus cardinalis

má stříbřitě chlupaté listy a daří se mu na sušších místech. Dorůstá výšky 40 cm, květy jsou zářivě červené.

Kejklířka Mimulus cardinalis

Kejklířka měděná - Mimulus cupreus

zakrslá kejklířka, dosahuje výšky jen 10 cm, má lesklé tmavozelené listy. Stonky jsou poléhavé. Měděně červené květy se objevují od června. Rostliny jsou choulostivé a potřebují ochranu před mrazem.

Kejklířka Mimulus cupreus​

Kejklířka šklebivá - Mimulus ringens

dává přednost vlhkým polohám a vysazuje se s oblibou jako pobřežní trvalka. Rostliny mohou snášet stav vody až do 10 cm. Modrofialové květy se objevují v červnu až červenci. Nápadný je mohutný, vysoký vzrůst a zubaté listy.

Kejklířka šklebivá - Mimulus ringens​

Přehled odrůd Mimulus luteus

Odrůda Barva Výška (cm) Poznámky
'Tigrinus Grandiflorus' žlutočerveně skvrnitá 40 velké, statné květy
'Malibu-směs' různé barvy 20 vhodná též jako hrnková a ampulová rostlina
'Viva' žlutá s červenými skvrnami 20–30
'Royal Velvet' hnědočervená se žlutým, tečkovaným jícnem 30 -
'Roter Kaiser' měděně šarlatová 20 bohatě kvetoucí

Hnojení venkovních rostlin

Venkovní rostliny můžete hnojit buď posypem Hnojíku kolem stonku nebo postřikem z jeho výluhu. Při posypu jemně rozprostřete Hnojík kolem rostlin nebo po celém záhonu, tak aby vrstva byla tenká a hnojivo se rovnoměrně rozkládalo. Vyhýbejte se vytváření hromádek, protože v případě delšího ponechání hnojiva ve vlhkém prostředí může začít plísnit. Tento jev rostlinám škodit nemusí, ale může být problém pro alergiky a esteticky to není příjemné. Osobně dávám přednost postřiku pro všechny venkovní plochy. Postřik připravujte v koncentraci jedné čajové lžičky Hnojíku na 1 litr vody, pokud jsou rostliny zdravé a nepotřebují léčbu nemocí nebo nejsou napadené škůdci.

Jak často hnojit Hnojíkem

Okrasné rostliny je během vegetativního růstu dostatečné hnojit 1-2x měsíčně. Spotřeba hnojiva je minimální, ale výsledky jsou výborné. Nejčastějším důvodem používání Hnojíku je prevence proti molicím a podobným škůdcům.

Pokud se potýkáte se škůdci a právě jste narazili na Hnojík.cz, tento způsob přípravy výluhu je pro vás tou nejlepší volbou. Jedná se o nejúčinnější metodu pro silnější imunitu rostlin.  Výluh aplikujte třikrát týdně na napadené rostliny tak, že je celé pokropíte. Kromě toho zahrabte trošku svleček kolem kořenů rostlin.