Kdoulovec (Chaenomeles)
Nenáročný trnitý keř s nápadnými květy a voňavými plody
Opadavé a většinou trnité keře s nápadnými květy.
- Stanoviště: slunné až polostinné
- Výška: 1–2 m
- Doba kvetení: duben–květen
- Množení: výsevem a řízky
Ve východní Asii jsou domácí 2–3 druhy rodu kdoulovec (Chaenomeles). Náležejí do čeledi růžovitých (Rosaceae) a jsou to trnité keře s nedělenými, střídavými listy, s miskovitými květy a s tvrdými, voňavými, jablíčkovitými plody. V Evropě jsou kdoulovce oblíbené kvetoucí keře již od konce 18. století. Oceňují se u nich intenzivní barvy květů, bohatost kvetení, nenáročnost a robustní růst. Vysazují se jednotlivě, do skupin nebo do volně rostoucích živých plotů, nejlépe na slunných místech. Velké květy v mnoha zářivých barvách se tvoří většinou na bezlistých větvičkách, které vyrůstají po stranách starších větví. Proto se keře pokud možno neseřezávají, pouze se řezem pravidelně prosvětlují. Plody s pevnou dužninou jsou jedlé po tepelném zpracování. Lze z nich připravovat pastu, želé a koření nebo je naložit do alkoholu.
Kdoulovec se často plete s kdouloní (Cydonia oblonga). Kdouloň je ale menší strom s velkými plody zvanými kdoule, kdežto kdoulovec je nízký trnitý keř, který se pěstuje hlavně pro květy. Do stejné čeledi růžovitých patří i jabloň a hrušeň.
Pěstování kdoulovce: stanoviště, řez a množení
Stanoviště a půda. Kdoulovec je jeden z nejnenáročnějších kvetoucích keřů. Snese slunce i polostín, roste ve všech běžných zahradních půdách a nevadí mu ani sucho či městské prostředí. Nejbohatěji kvete na plném slunci; ve stínu květů výrazně ubývá.
Kdy stříhat kdoulovec. Květní pupeny se zakládají na loňském a starším dřevě, takže jarní řez by o květy připravil. Stříhá se proto až hned po odkvětu, zhruba na přelomu května a června. Odstraňují se suché, křížící se a nejstarší výhony a keř se prosvětluje; radikální zmlazení až k zemi kdoulovec snese, ale rok potom prakticky nekvete. U tvarovaného živého plotu se přistřihuje dvakrát, po odkvětu a pak lehce v srpnu. Podrobnosti k technice najdete v průvodci řezem keřů a popínavých dřevin.
Množení kdoulovce. Nejjednodušší je oddělení kořenových výmladků, které keř sám tvoří po obvodu. Dále se množí polovyzrálými řízky v červnu a červenci, hřížením níže položených větví nebo výsevem semen z dozrálých plodů — ta potřebují stratifikaci, tedy několik týdnů chladu. Semenáče ale nezachovají vlastnosti odrůdy, kvetou proto různě.
Hnojení a zálivka. Kdoulovec vystačí s jednou dávkou organického hnojiva na jaře, zapravenou mělce ke kořenům. Zalévá se jen v prvních dvou letech po výsadbě a pak už v dlouhém suchu.
Druhy kdoulovců: japonský, lahvicovitý a superba
V zahradách se u nás setkáte se třemi kdoulovci — dvěma původními druhy z východní Asie a jejich křížencem. Liší se hlavně výškou, velikostí květů a plodů.
Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica): jedlé plody a nízký růst
Nízký keř (1 m) s listy široce vejčitými, 3–5 cm dlouhými. Květy jsou 2,5–3 cm široké, oranžové až cihlově červené, plody okrouhlé, 3–4 cm široké, žluté a většinou s oranžovým tečkováním, silně voňavé. Kdoulovec japonský je krásný keř do skupin.
Kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa)
Roste vzpřímeně až do výšky kolem 2 m. Listy jsou vejčité až podlouhlé, 3–8 cm dlouhé. Květy jsou 3,5–5 cm široké, růžové až tmavě červené, plody podlouhlé, až přes 7 cm dlouhé, žlutozelené až olivově hnědavé, slaběji vonící než plody kdoulovce japonského (Chaenomeles japonica).
Kdoulovec × superba (Chaenomeles × superba)
Kříženec dvou uvedených druhů. U vyšlechtěných odrůd se projevují kladné vlastnosti rodičů.
Právě do této skupiny patří většina odrůd z následujícího přehledu — kloubí kompaktní růst kdoulovce japonského s velkými květy kdoulovce lahvicovitého.
Osvědčené a oblíbené odrůdy kdoulovce
| Odrůda | Květ | Růst |
|---|---|---|
| ‚Boule de Feu‘ | lososově oranžový | zvláště slabý |
| ‚Carl Ramcke‘ | rumělkově červený | široký a stěsnaný |
| ‚Crimson and Gold‘ | tmavočervený, se žlutými prašníky | nízký a stěsnaný, sotva vyšší než 1 m |
| ‚Elly Mossel‘ | svítivě tmavočervený, dokvétá v létě | středně vysoký, široký |
| ‚Ernst Finken‘ | ohnivě červený, velmi velký | až 2 m vysoký a široký |
| ‚Etna‘ | šarlatově červený, poloplný | středně vysoký |
| ‚Exima‘ | čistě růžový, velký | silný, vzpřímený, nová odrůda |
| ‚Fascination‘ | sytě šarlatově červený, velmi velký | slabý, rozšířený, až 1 m vysoký |
| ‚Fire Dance‘ | sytě krvavě červený | patří k nejkrásnějším odrůdám |
| ‚Nicoline‘ | ohnivě šarlatový, jednoduchý až poloplný, velmi velký | široký a rozložitý asi 1,5 m vysoký |
| ‚Nivalis‘ | bílý, jednoduchý | silný, vzpřímený, až 2 m vysoký |
| ‚Youki Gotin‘ | krémově bílý, plný | středně vysoký, kompaktní, nová odrůda z Japonska |
Kdoulovec recepty: džem, kompot a koláč z plodů
Kdoulovcové Plody v Kuchyni: Receptová Inspirace
Kdoulovcové plody jsou lahodnou a zajímavou přísadou, která může obohatit vaši kulinářskou paletu. Zde máte několik receptů, které vám mohou poskytnout inspiraci, jak využít plody kdoulonosných keřů ve vaší kuchyni.
Kdoulovcový Džem:
- Ingredience:
- 500 g kdoulonosných plodů (umytých, očištěných a nakrájených)
- 400 g cukru
- 1 citron (šťáva a kůra)
- Postup:
- Plody kdoulonosných keřů vložte do hrnce a přidejte cukr.
- Přilijte šťávu a nastrouhanou kůru z citronu.
- Vařte na středním ohni, občas promíchávajte, až se plody změknou a směs zhoustne.
- Džem nalijte do sterilizovaných sklenic a uzavřete. Sklenice obrátit dnem vzhůru a nechat vychladnout.
- Ingredience:
Kdoulovcový Kompot:
- Ingredience:
- 1 kg kdoulonosných plodů (umytých, očištěných a nakrájených)
- 500 g cukru
- 1 skořicový hřebíček
- 3 kardamomové lusky
- Postup:
- Plody kdoulonosných keřů dejte do hrnce a přidejte cukr.
- Přidejte skořicový hřebíček a kardamomové lusky.
- Zalijte vodou tak, aby plody byly zcela ponořeny.
- Vařte na mírném ohni asi 20-30 minut, dokud se plody nezměknou a vytvoří se sirup.
- Kompot nechte vychladnout a pak podávejte.
- Ingredience:
Kdoulovcový Koláč:
- Ingredience:
- 2 hrnky hladké mouky
- 1/2 hrnku cukru
- 1/2 hrnku másla (rozpuštěného)
- 1 vajíčko
- 1/2 lžičky soli
- 1/2 lžičky vanilkového extraktu
- 2 hrnky kdoulonosných plodů (umytých, očištěných a nakrájených)
- Postup:
- V míse smíchejte mouku, cukr a sůl.
- Přidejte rozpuštěné máslo, vajíčko a vanilkový extrakt. Promíchejte do hladkého těsta.
- Těsto rozetřete do formy na pečení a pokryjte kdoulonosnými plody.
- Pečte v předehřáté troubě na 180°C asi 25-30 minut, nebo dokud těsto nezezlátne a plody nezměknou.
- Ingredience:
Poznámka: Při přípravě receptů s kdoulonosnými plody si můžete hrát s různými kombinacemi koření, bylin nebo dalšími ingrediencemi podle svého vkusu. Vyzkoušejte tato jídla a objevte nové dimenze chuti, které kdoulonosné plody do kuchyně přinášejí.
Časté dotazy o kdoulovci
Je kdoulovec jedovatý?
Dužnina plodů kdoulovce jedovatá není — syrová je jen velmi tvrdá, kyselá a trpká, proto se zpracovává tepelně. Semena obsahují stejně jako jádra jablek či pecky peckovin kyanogenní glykosidy, a tak se při zavařování odstraňují a nejedí. Květy ani listy se v kuchyni nepoužívají.
Jsou plody kdoulovce jedlé a k čemu se hodí?
Ano, po tepelném zpracování. Plody mají vysoký obsah kyselin a pektinu, takže dobře želírují — hodí se na džem, želé, kompot, sirup, pastu i na naložení do alkoholu. Používají se také jako aromatická příměs k jablkům nebo do čaje. Sklízejí se na podzim, když zežloutnou a začnou intenzivně vonět.
Kdy stříhat kdoulovec?
Hned po odkvětu, tedy na přelomu května a června. Kdoulovec zakládá květní pupeny na starším dřevě, takže jarní ani zimní řez se nedoporučuje — přišli byste o kvetení. Stačí prosvětlovací řez: ven se dostanou suché, křížící se a nejstarší výhony.
Jak se kdoulovec množí?
Nejsnáz oddělením kořenových výmladků, dále polovyzrálými řízky v červnu a červenci, hřížením větví nebo výsevem stratifikovaných semen. Semenáče ale nemají vlastnosti mateřské odrůdy.
Jaký je rozdíl mezi kdoulovcem a kdouloní?
Kdoulovec (Chaenomeles) je nízký trnitý keř s drobnými plody, pěstovaný hlavně pro jarní květy. Kdouloň (Cydonia oblonga) je menší strom bez trnů, jehož velké plody — kdoule — se sklízejí na zpracování. Oba rody patří do čeledi růžovitých a plody obou se jedí až po tepelné úpravě.
